Berufe

Das CAREER PATHS TOOLKIT ist ein multimedia-Toolkit, das es dem Nutzer ermöglicht, durch zusätzliche barrierefreie Informationen in Gebärdensprache und einfacher Sprache einen Einblick in einen bestimmten Beruf zu erhalten.

Archivar*in

Büro, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Archivar 

Das ist Ondřej.
Ondřej ist fast gehörlos.
Das heißt: Ondřej kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Ondřej arbeitet in den Archiven von Prag.
In Archiven lagern viele Papiere und Dokumente.
Die Papiere sind sehr alt.
In den Papieren steht viel über die Vergangenheit.
Ondřej arbeitet als Archiv-Historiker.
Ein Historiker studiert Geschichte.

Ondřej hat 2 Aufgaben:
1. Bearbeiten von Archiv-material
2. Vorbereiten des Materials für die Öffentlichkeit
Öffentlichkeit bedeutet:
Menschen können sich das Material ansehen.
Ondřej bereitet das Material in einer guten Qualität vor.
Denn:
Historiker und Forscher brauchen das Material.
Sie arbeiten mit dem Material.

Die wichtigste Aufgabe:
Ondřej entscheidet:
Ist das Material wichtig für die Geschichte?
Oder ist das Material unwichtig?
Wichtiges Material bleibt im Archiv.
Unwichtiges Material wird entsorgt.
Historiker und Forscher finden dann nur das wichtige Material.

Ondřej schaut sich sehr viele alte Papiere und Dokumente an.
Aber davor:
Die Papiere müssen in eine Kammer mit besonderem Gas.
Das Gas entfernt Schimmel und Käfer.
Dann:
Die Papiere müssen in eine andere Kammer.
In der anderen Kammer wird der Staub entfernt.
Dann:
Die Papiere können auf den Schreib-tisch.
Dann beginnt Ondřejs Arbeit.
Als Kind konnte Ondřej hören.
Aber dann: Ondřej konnte immer schlechter hören.
Heute: Ondřej kann kaum noch etwas hören.
Ondřej trägt ein Hör-gerät.
Mit dem Hör-gerät kann er noch ein wenig hören.

Aber:
Als Archivar muss man nicht hören können.
Ondřej sagt:
Wenn er sich konzentrieren muss:
Er nimmt sein Hör-gerät raus.
Dann ist es ganz ruhig.

Was macht Ondřej noch?
Er schreibt Bücher.
Er bekommt dabei Hilfe von den Archiven in Prag.

Eigentlich hat Ondřej einen anderen Beruf gelernt.
Ondřej hat Elektriker gelernt.
Er hat für die Prager U-Bahn gearbeitet.
Aber:
Ondřej liebt Geschichte seit seiner Kindheit.
Darum hat er studiert.
Er hat einen Abschluss an der Uni.
Er hat einen Abschluss in Archiv-Wissenschaft.
Ondřej war da 35 Jahre alt.
Dann bekam er die Arbeit bei den Archiven in Prag.

Ondřej sagt:
Archiv-Arbeit ist nicht langweilig.
Auch wenn das viele denken.
Woran arbeitet Ondřej momentan?
Das Material erzählt von:
Voll-busigen Frauen-bildern auf Bau-werken.
Damals störte das den Menschen.
Oder:
Wie die WC-Spülung nach Prag kam.

Der Beruf des Archivars ist gut für gehörlose Menschen.

Barista 

Gastronomie, Dienstleistungen

Das ist Jiří.
Jiří ist gehörlos. 
Das heißt, er kann nichts hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Jiří arbeitet als Barista.
Ein Barista arbeitet in einem Café.
Ein Barista macht besonderen Kaffee.

Jiří sagt:
Ich hatte einen Traum.
Der Traum war:
Ich wollte Barista werden.
Ich wollte Menschen bedienen.

Jiří ist eigentlich Koch.
Jetzt:
Er arbeitet seit über 1 Jahr als Barista.
Denn:
Er liebt Kaffee.

Jiří macht für die Kunden zum Beispiel:
Einen Milch-kaffee
Einen Espresso
Oder einen anderen Kaffee

Jiří erzählt:
Menschen kommen hier her.
Sie wollen etwas Neues probieren.

Bei einem Milch-kaffee:
Jiří kann ein Bild in den Schaum malen.
Zum Beispiel:
Eine Hand
Oder ein Herz
Was immer er möchte.

Jiří sagt:
Alles ist möglich.

Jiří hat bei einem Barkeeper-Wettbewerb mitgemacht.
Barkeeper ist das englische Wort für Kellner.
Das war vor 3 Jahren.
Der Wettbewerb war in Deutschland.

Jiří sagt:
Das war sehr interessant.
Denn:
Er war dort allein.
Er hatte keinen Gebärden-dolmetscher.
Das heißt:
Niemand hat für ihn übersetzt.

Viele Barista waren bei dem Wettbewerb.
Barista aus der ganzen Welt.
Aber:
Nur Jiří war gehörlos.

Jiří hat den 2. Platz belegt.
Er hat das nicht erwartet.
Er war sehr glücklich.
Trotzdem:
Er hätte gerne den 1. Platz belegt.

Jiří hat keine Angst vor hörenden Kunden.
Sie verstehen sich ohne Probleme.
Die Kunden zeigen Jiří was sie möchten.
Es gibt unterschiedliche Möglichkeiten:
1. Sie schreiben es auf
2. Jiří liest ihre Lippen
3. Sie benutzen das Finger-alphabet
4. Die Kunden zeigen auf der Karte,
was sie möchten

Jiřís 1. Ziel ist:
Die Kunden sollen glücklich sein.
Die Kunden sollen wieder-kommen.

Jiřís 2. Ziel ist:
Gehörlose Menschen sollen integriert werden.
Das heißt:
Sie sollen alles machen können.
So, wie hörende Menschen auch.

Jiří sagt:
Gehörlose Menschen sollen keine Angst haben.
Sie sollen sich trauen.
Er zeigt ihnen wie.
Es ist eine tolle Erfahrung.

Computer­grafiker*in

Informations­technologie, Dienst­leistungen

Das ist der Beruf: Computer-grafiker 

Das ist Tomáš.
Tomáš ist seit seiner Geburt gehörlos.
Das heißt: Tomáš kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.

Tomáš arbeitet als Computer-grafiker .
Er macht grafische Effekte am Computer.
Er macht Vorlagen für seine Kunden.
Tomáš macht die Arbeit Spaß.

Tomáš kann seine Arbeit sehr gut.
Er kann viele verschiedene Dinge entwickeln.
Hier sind Beispiele:
– Logos (das heißt: ein Zeichen für eine Firma)
– Videos mit Effekten
– Flyer
– besondere Texte

Tomáš braucht für seine Arbeit besondere Computer-Programme
Mit Computer-Programmen kann Tomáš viele Dinge machen.
Tomáš benutzt diese Computer-Programme:
– Adobe Photoshop
– Illustrator
– Corel

Tomáš benutzt ein besonderes Werkzeug.
Dieses Werkzeug ist ein Leuchtkasten.
In den Leuchtkasten legt man Gegenstände.
Die Gegenstände werden fotografiert.
Die Gegenstände werden von allen Seiten fotografiert.
Tomáš hat dann Fotos vom ganzen Gegenstand.

Aber: das wichtigste Werkzeug ist das Handy.
Tomáš braucht das Handy zum Fotografieren.
Aber noch wichtiger:
Tomáš braucht das Handy um mit seinen Kunden zu reden.
Tomáš arbeitet mit gehörlosen und hörenden Kunden.
Tomáš muss viel mit seinen Kunden reden.

Cutter*in

Informations­technologie, Kunst

Das ist der Beruf: Cutter 
Ein Cutter hilft beim Erstellen eines Films.
Ein Cutter bearbeitet den Film am Computer.

Das ist Richard.
Richard ist fast gehörlos.
Das heißt: Richard kann kaum hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Richard arbeitet als Cutter.
Er hat sich das Schneiden von Filmen selbst beigebracht.
Er hat es auf YouTube gelernt.

Und Richard hat eine Weiter-bildung gemacht.
Die Weiter-bildung hieß: „Audio-visuelle Produktion“.
Die Weiter-bildung war für hörende Menschen.
Aber es gab eine Extra-Klasse für gehörlose Menschen.

Die Weiter-bildung dauerte 3 Jahre.
Richard hat viel gelernt.
Zum Beispiel:
– Videos bearbeiten
– die Kamera richtig benutzen

Richards 1. Auftrag war in einem Museum.
Er hat Videos bearbeitet.
Seinen 2. Auftrag hatte er auf einer Hochzeit.
Danach hatte er weitere Aufträge.
Zum Beispiel:
– Märchen
– Museum
– Interviews

Wie arbeitet Richard?

Nachdem der Film gedreht wurde:
Der Film wird kopiert und gespeichert.
Das nennt man Backup.
Das Backup ist wichtig.
Falls bei der Bearbeitung etwas passiert:
Dann gibt es das gespeicherte Video.
Dann kann Richard das Video auf seinem Computer bearbeiten.

Richard sagt:
Die Geschichte muss ein Drehbuch haben.
Ein Drehbuch ist ein Text.
In dem Text steht, was im Film passiert.
Richard arbeitet mit dem Drehbuch.

Oder Richard arbeitet mit dem Regisseur.
Ein Regisseur sagt, was im Film gemacht werden muss.
Ein Regisseur trifft viele Entscheidungen.
Wenn Richard mit dem Regisseur arbeitet:
Der Regisseur sagt ihm, was er tun soll.
Richard muss sich daran halten.

Die Arbeit als Cutter ist schwierig.
Es gibt sehr viele Farben.
Die Farben müssen zueinander passen.
Zum Beispiel: Hat die Person eine gute Gesichts-farbe?

Was ist noch schwierig:
Das Einblenden.
Das heißt: es wird dem Video etwas hinzugefügt.
Und das Einfügen des Hintergrunds.
Richard sagt:
Beides ist sehr kompliziert.

Richard arbeitet immer noch mit YouTube.
Er schaut:
Was gibt es Neues.
Was kann er noch lernen.

Richard sagt:
Ein leistungs-starker Computer ist wichtig.
Die Kunden wollen immer bessere Videos.
Das geht nur mit einem leistungs-starken Computer.
Nur dann kann Richard die Videos bearbeiten.

Richard bearbeitet Videos ohne Ton.
Das ist kein Problem.
Manchmal haben Videos Ton.
Zum Beispiel: ein Hochzeits-video
Dann muss Richard mit dem Ton arbeiten.
Das ist sehr schwer für ihn.

Richard sagt:
Gehörlose Menschen können Cutter sein.
Aber bei Filmen mit Ton:
Man braucht Hilfe von hörenden Menschen

Taube Dolmetscher*in

Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Dolmetscher 

Georg ist Dolmetscher.
Ein Dolmetscher kann verschiedene Sprachen.
Ein Dolmetscher hilft anderen Menschen sich in verschiedenen Sprachen zu unterhalten.
Georg kann Gebärden-Sprache.
Er hilft gehörlosen und hörenden Menschen bei einer Unterhaltung.

Georg ist Mitglied im ÖGSDV.
Ausgesprochen heißt das:
Österreichischer Gebärdensprach- Dolmetscher, Übersetzer -Verband.

Die ÖGSDV hat eine Internet-Seite.
Auf der Internet-Seite findet man alle Dolmetscher und Übersetzer.
Wenn ein Kunde einen Dolmetscher braucht:
Er kann auf der Internet-Seite suchen.
Er kann dann einen Dolmetscher eine E-Mail schreiben.

Georg sagt: eine gute Vorbereitung ist wichtig.
Er fragt den Kunden: Bei welchem Thema soll ich übersetzen?
Er bereitet sich auf das Thema vor.
Er hilft bei vielen Themen.

Georgs Arbeit ist sehr abwechslungsreich.
Das heißt: jeder Tag ist anders.
Und jeder Termin ist anders.
Ein Tag kann viele Termine haben.
Das ist manchmal anstrengend.

Georg hat keine festen Arbeits-Zeiten.
Er arbeitet nach dem Termin von seinem Kunden.
Wichtig: Er darf seine Termine nicht zu nah legen.
Er weiß: Pausen und Erholung sind wichtig.
Eine gute Arbeits-Zeit: 20 Stunden in der Woche.

Georg hat keinen festen Arbeits-Platz.
Er arbeitet an verschiedene Orten.
Er arbeitet bei seinem Kunden.

Zum Beispiel:
– Beim Arzt
– Beim Amt
– Bei Sport-Veranstaltungen

Elektriker*in

Produktion, Herstellung, Handwerk

Das ist der Beruf: Elektriker

Das ist Tomáš. 
Tomáš ist gehörlos.
Das heißt: Tomáš kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Tomáš ist Elektriker.
Er sagt:
Dieser Beruf hat eine gute Perspektive.
Perspektivebedeutet: Aussicht für die Zukunft.
Warum hat der Beruf eine gute Perspektive:
Menschen brauchen Elektrizität.
Sie brauchen Strom.
Tomáš sagt auch:
Eswerden noch mehr Elektriker gebraucht.

Was kann Tomáš alles:
Zum Beispiel:
– Schalter einbauen
– alte Kabel entfernen
– neue Kabel einbauen
– Kabel verbinden und anschließen

Was kann Tomáš reparieren:
Zum Beispiel:
– Kabel-anschlüsse
– Wasch-maschinen
– Mikrowellen
– eine Leiter-plattelöten

Eine Leiter-platteenthält elektronische Bau-teile.
Eine Leiter-platteist in jeder Maschine.
Beim Lötenwerden 2 Teile verbunden.
Die Teile werden durch viel Hitze verbunden.

Am liebsten lötetTomáš Leiter-platten,
weil ihm das Lötengefällt.

Was muss Tomáš können:
– technische Zeichnungen lesen
– technische Zeichnungen verstehen
– Sicherheits-vorschriften kennen

Tomáš kann viel reparieren.
Aber sein Chef kontrolliert ihn dabei.
Das ist wichtig.

Tomáš sagt:
Gespräche mit hörenden Menschen
sind nicht immer leicht.
Aber:
Die Arbeit des Elektrikers ist visuell.
Das heißt: Tomáš kann seine Arbeit sehen.
Und er kann sie mit den Kunden und den Kollegen ansehen.
Das Hören ist nicht so wichtig.

Tomáš sagt:
Jeder braucht einen Elektriker.
Aber es gibt nicht viele Elektriker auf dem Arbeits-markt.
Deswegen:Tomáš und seine Kollegen haben viel zu tun.
In schwieriger Sprache sagt man: Sie sind sehr gefragt.

Elektro­mechaniker*in

Produktion, Herstellung, Handwerk

Das ist der Beruf: Elektro-mechaniker 
Ein Mechaniker baut Maschinen.
Es sind technische Maschinen.
Ein Elektro-mechaniker arbeitet mit elektrischen Maschinen.
Elektrische Maschinen arbeiten mit Strom.

Das ist Ladislav.
Ladislav ist gehörlos.
Das heißt: Ladislav kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Ladislav arbeitet bei einem Verkehrs-unternehmen.
Ein Verkehr-unternehmen hat Fahrzeuge.
Zum Beispiel:
– Busse
– Straßen-bahnen
– Züge
Ladislav arbeitet dort seit über 40 Jahren.
Er leitet ein Team an.
Das Team baut Straßen-bahnen.
Und das Team repariert Straßen-bahnen.
Die Zahl der Mitarbeiter ist unterschiedlich.
Es können 3 Mitarbeiter sein.
Oder es können mehr als 15 Mitarbeiter sein.

Ladislav sagt:
Mit anderen Menschen reden ist nicht schwer.
Ladislav kann zwei Sprachen sprechen.
Er spricht die Gebärden-sprache.
Er spricht die Laut-Sprache.
Ladislav kann auch Lippen lesen.
Er hat die Laut-Sprache gelernt.
Denn er liebt es zu lesen.
Das Lesen hat geholfen:
Ladislav hat viele neue Wörter gelernt.
So konnte er besser mit anderen Menschen sprechen.

Ladislav denkt:
Ein Chef braucht keine Angst haben,
gehörlose Menschen einzustellen.
Gehörlose Menschen sind gute Mitarbeiter.
Ladislav sagt, dass Gute ist:
Gehörlose Mitarbeiter langweilen sich nicht.
Gehörlose Mitarbeiter hören kein Radio.
Gehörlose Mitarbeiter lassen sich von Geräuschen nicht ablenken.
Gehörlose Mitarbeiter sind sehr konzentriert.

Ladislav konnte als Kind hören.
Dann konnte er nichts mehr hören.
Aber das hat ihn nicht aufgehalten.
Er hat immer weiter gemacht.

Ladislav hat eine Ausbildung gemacht.
Seine Ausbildung hieß Elektro-mechanik.
Er hat die Ausbildung auf einer Berufs-schule gemacht.
Das war eine Berufs-schule für hörende Schüler.
Ladislav sagt:
Es war nicht einfach.
Aber er hat den Abschluss geschafft.

Ladislav hat immer als Elektro-mechaniker gearbeitet.
Es macht ihm viel Spaß.
Er denkt:
Elektro-mechanik ist eine gute Wahl
für gehörlose Menschen.
Ladislav sagt auch:
Das Reden sollte kein Problem sein.

Erasmus+ Projekt­manager*in

Informations­technologie, Büro, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Projekt-manager Erasmus+
Ein Manager hat eine leitende Position im Betrieb.
Das heißt: Er entscheidet, was gemacht wird.
Erasmus+ ist ein europäisches Programm.
Das Programm ist für Länder in in Europa.
Erasmus+ fördert Projekte mit Geld.

Das ist Marek.
Marek ist gehörlos.
Das heißt er kann nicht hören.
Marek benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Marek arbeitet als Projekt-manager.
Das Projekt läuft über Erasmus+.
Das Projekt ist international.
Das heißt:
An dem Projekt arbeiten mehrere Projekt-partner.
Die Projekt-partner kommen aus verschiedenen Ländern.

Marek arbeitet in verschiedenen Projekten.
Das kann man an den Zeit-plänen sehen (Minute 0:42).
Mit den Zeit-plänen hat Marek einen Überblick.
Er hat einen Überblick über:
– Welche Ziele wurden schon erreicht
– Welche Aufgaben sind fertig
– Wie viel Zeit haben sie noch

Die Aufgaben haben eine bestimmte Reihenfolge.
Dann weiß jeder:
Was wurde schon gemacht.
Und was kommt als nächstes.

Die Zeit-pläne können auch die Projekt-partner sehen.
Das ist sehr hilfreich.
Alle haben den gleichen Überblick.

Welche Aufgaben hat Marek?
Marek hat 2 Rollen.
1. Projekt-koordinator
2. Projekt-partner
Ein Koordinator leitet ein Projekt.
Er kontrolliert den Ablauf.
Er redet mit allen Partnern.

Was muss Marek machen?

Wenn er Projekt-koordinator ist:
Marek verteilt die Aufgaben.
Er redet mit den Partnern.
Und er redet mit dem Kosten-träger.
Der Kosten-träger bezahlt das Projekt.

Wenn er Projekt-partner ist:
Ein anderer Partner ist Koordinator.
Sie arbeiten zusammen.
Der Koordinator gibt Marek Aufgaben.
Und Marek gibt die Aufgaben seinen Mitarbeitern.

Marek hat Online-Meetings.
Online-Meeting ist Englisch.
Es heißt: Treffen im Internet.
Bei den Online-Meetings reden Partner miteinander.
Sie schauen: Hat jemand Probleme.
Die Probleme werden gelöst.
Für ein Online-Meeting braucht Marek einen Dolmetscher.
Warum?
Manchen Partner sind hörend.
Und manche Partner sind gehörlos.
Der Dolmetscher hilft beim Reden.
Der Dolmetscher übersetzt für Marek in Gebärden-sprache.

Marek muss Berichte schreiben.
Er muss alle 6 Monate einen Bericht schreiben.
Er muss auch schauen:
Wie viel Geld dürfen die Partner ausgeben.
Das ist wichtig für die Kontrolle.
Am Ende:
Marek muss einen Abschluss-bericht schreiben.
Da kommen alle Infos hinein.
Ist alles richtig?
Das Projekt kann beendet werden.

Kann ein gehörloser Mensch als Projekt-manager arbeiten?
Marek sagt: Ja, wie man sieht!
Aber man braucht Wissen.
Zum Beispiel:
– Fremd-sprachen können
– Planen können
– Viel und gut reden können
Wenn man etwas nicht kann:
Man kann es lernen.
Marek ist gehörlos.
Er hat es geschafft.

Filme­macher*in

Informations­technologie, Kunst

Das ist der Beruf: Filme-macher 

Das ist Christoph.
Christoph ist gehörlos.
Das heißt, er kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Christoph sagt:
Er schreibt Dreh-bücher für seine Filme.
Das dauert lange.
Manchmal 3 Monate.

Christoph sagt:
3 Dinge sind besonders wichtig.
1. Viele gute Ideen
2. Die Kamera-führung
3. Die Bearbeitung am Computer

Christoph macht Filme für gehörlose Menschen.
Er macht keine Filme mit Laut-sprache.
Das bedeutet:
In Christophs Filmen wird nie gesprochen.
Laut-sprache ist das schwierige Wort für:
Die gesprochene Sprache.

Christoph erzählt:
Filme mit Gebärden-sprache sind anders.
Er muss auf vieles achten.
Besonders wichtig ist der Gebärden-raum.
Das bedeutet:
– Die Person die gebärdet ist immer zu sehen
– Das Gesicht und der Ober-körper sind immer zu sehen
Bei Filmen mit Laut-sprache:
– Die Person die spricht muss nicht immer zu sehen sein.

Bei Filmen mit Laut-Sprache:
Der Ton ist sehr wichtig.
Bei Filmen mit Gebärden-Sprache:
Der Ton ist nicht so wichtig.

Christoph kann den Ton anpassen.
Das macht er später am Computer.
Er hört den Ton nicht.
Aber er sieht den Ton.
Dafür hat er ein Programm.

Christoph ist seit 11 Jahren Filme-macher.
Er hat eine Ausbildung gemacht.
Die Ausbildung dauerte 1 Jahr.
Er hatte einen Dolmetscher.
Das ist das schwierige Wort für Übersetzer.

Christoph sagt:
Die Ausbildung war toll.
Er hat viel gelernt.

Christoph muss auch die Farbe anpassen.
Das macht er am Computer.
In schwerer Sprache heißt das:
Farb-korrektur.

Die Farb-korrektur ist anstrengend.
Besonders für die Augen.
Deswegen:
Christoph macht einen Tag Pause.
Er macht etwas anderes.
Dann macht er wieder Farb-korrektur.

Christoph hat 5 Filme gemacht.
1 Film gibt es bald auf DVD.
3 Filme sind Kurz-filme.
Das bedeutet:
3 Filme sind kürzer als 30 Minuten.

Die Kurz-filme hat er an Wettbewerbe geschickt.

Fitness­trainerin*in

Gesundheit, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Fitnesstrainer 

Dieses Video wurde während der Corona-Virus Ausgangs-sperre gedreht.
Deswegen durften sich Gordy und der Kunde nicht treffen.

Das ist Gordy.
Gordy ist gehörlos.
Das heißt: Gordy kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-sprache

Die Kunden fragen Gordy:
Wann hast du Zeit?
Gordy sagt: Die meisten Termine sind abends.
Am Samstag und Sonntag hat sie mehrere Termine.
Dann können die Kunden auch Vor-mittags oder Nach-mittags.

Gordy sagt: Ich muss flexibel sein.
Das bedeutet:
Gordy fragt auch ihre Kunden: Wann habt ihr Zeit?

Die meisten von Gordys Kunden sind auch gehörlos.
Gordy sagt:
Ich kann mich mit gehörlosen Menschen unterhalten.
Ich kann mich nicht mit hörenden Menschen unterhalten.
Hörende Menschen können meistens keine Gebärden-sprache.
Die Arbeit klappt deshalb besser mit gehörlosen Menschen.

Gordy möchte gehörlosen Menschen helfen.
Sie weiß:
Es ist schwierig einen gehörlosen Fitness-trainer zu finden.
Sie möchte eine barrierefreie Kommunikation.
Das bedeutet:
– Gehörlose sollen auch Sport machen.
– Gehörlose sollen einen Fitness-trainer haben.
– Gehörlose sollen ihren Fitness-trainer verstehen.
– Gehörlose sollen sich mit ihrem Fitness-trainer unterhalten.
Barrierefreie Kommunikation bedeutet also:
Gehörlose können sich mit ihrem Fitness-trainer unterhalten.
Sie können ihn verstehen.
Sie können mit ihm Absprachen treffen.

Jeder weiß:
Für Sport braucht man Sport-kleidung.
Gordy sagt:
Für Knie-beugen braucht man flache Schuhe.
Warum sind flache Schuhe wichtig?
Es ist leichter das Gleich-gewicht zu halten.

Wenn ich den Ober-körper trainiere:
Sind die Schuhe egal.
Wenn ich laufen gehe:
Sind Sport-Schuhe sehr wichtig.

Gordy sagt:
Als erstes spreche ich mit meinen Kunden.
Ich frage:
Was möchtest du?
Was ist dein Ziel?
Möchtest du abnehmen?
Möchtest du Muskeln aufbauen?
Wie oft möchtest du trainieren?
Wann machst du noch Sport?
Welchen Sport machst du?

Gordy sagt:
Man muss einen Plan erstellen.
Der Plan muss in den Alltag passen.

Gordy gibt auch Tipps:
Was darf der Kunde essen?
Welches Essen ist gesund?
Welches Essen ist nicht gesund?
Welches Essen hilft dem Kunden?

Montag bis Freitag:
Gordy hat meistens nur einen Termin am Tag.
Manche Termine dauern lange.
Der erste Termin kann 2 Stunden dauern.

Am Wochen-ende:
Gordy hat mehrere Termine.
Manchmal 2 Termine.
Manchmal 3 Termine.

Gordy erzählt:
Ich hatte mal einen Fitness-trainer.
Der Fitness-trainer konnte hören.
Er konnte keine Gebärden-Sprache.

Gordy konnte nicht mit ihm sprechen.
Der Fitness-trainer stand hinter Gordy.
Er hat geredet.
Aber Gordy konnte ihn nicht hören.
Gordy sagte ihm:
Stell dich bitte vor mich.
Dann kann ich deine Lippen sehen.
Ich verstehe dich dann besser.

Der Fitnesstrainer hat es vergessen.
Er hat sich wieder hinter Gordy gestellt.
Er hat wieder gesprochen.
Und Gordy hat ihn nicht verstanden.

Gordy hat gemerkt:
Das war keine barrierefreie Kommunikation.
Sie hat sich gefragt:
Wie ist das für andere Gehörlose?

Gordy sagt:
Ich habe lange überlegt.
Dann habe ich eine Ausbildung gemacht.
Jetzt ist Gordy Fitness-trainer.

Gordy sagt:
Die Arbeit macht mir Spaß.
Gordys Ziel ist:
Barrierefreie Kommunikation beim Sport.

Fliesen­leger*in

Handwerk

Das ist der Beruf: Fliesen-leger. 

Das ist Adem.
Adem ist gehörlos.
Das heißt: Adem kann nichts hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Adem ist Fliesen-leger.
Wenn Adem Fliesen verlegt:
Er beginnt oben an der Kante.
1. Er misst:
Wie lang ist die Kante?
2. Er misst:
Wo ist die Mitte der Kante?
3. Er markiert:
Die Mitte der Kante.

Adem verteilt Fliesen-kleber.
Dann:
Adem legt die Fliesen an.
Adem muss schauen:
1. Sind die Fliesen gerade?
2. Kleben die Fliesen gut?

Die Rand-fliese muss Adem zerschneiden.
Sie ist zu groß.
Adem zeichnet mit dem Bleistift eine Linie.
Dann:
Er schneidet entlang der Linie.
Wenn die erste Reihe fertig ist:
Adem muss schauen:
Sind die Fliesen gerade?
Er benutzt eine Wasser-waage.

Wichtig ist:
Die Wasser-waage muss passen.
Deswegen:
Adem benutzt eine kleine Wasser-waage.

Adem arbeitet 8 Stunden am Tag.
Das heißt:
Adem arbeitet 40 Stunden in der Woche.

2 Kollegen sind auch gehörlos.
Die anderen können hören.
Sie können keine Gebärden-Sprache.
Aber:
Seine Kollegen verstehen Adem durch:
– Gesten
– Hinzeigen
– Aufschreiben

Das ganze Team überlegt zusammen:
Gibt es neue Ideen?
Welche Fliesen-Farben benutzen wir?

Manchmal:
Das Team arbeitet an einem anderen Ort.
Dann:
Sie packen alles ein.
Sie verlegen Fliesen
an einem anderen Ort

Hat hat viele Werk-zeuge.
Das hat eine Zahn-kelle.
Mit der Zahn-kelle:
Adem zieht den Fliesen-kleber glatt.

Adem hat aucheine Wasser-waage.
Mit der Wasser-waage:
Adem sieht:
Sind die Fliesen gerade?
Adem zeigt die Wasser-waage im Video:
nach 3 Minuten und 20 Sekunden

Er hat auch einen Spachtel.
Mit dem Spachtel:
Adem verteilt den Fliesen-kleber.

Er hat Hammer und Meißel.
Mit Hammer und Meißel:
Adem kann alte Fliesen von der Wand entfernen.

Adem hat auch noch:
– Ein Maß-band
– Eine Zange
– Ein Messer
Adem mag seinen Beruf.
Er mag besonders:
– Genaues Arbeiten
– Arbeit im Team
– Austausch im Team
Das findet Adem toll.

Freizeit­pädagog*in

Pädagogik

Das ist der Beruf: Freizeit-pädagoge 

Pädagoge ist das schwierige Wort für: Lehrer oder Erzieher
Ein Freizeit-pädagoge arbeitet mit Kindern außerhalb der Schule.

Das ist Denise.
Denise ist gehörlos.
Das heißt: Denise kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Denise arbeitet mit Kindern.
Sie holt die Kinder nach der Schule ab.
Wenn die Kinder Ferien haben:
Die Kinder sind im Ferien-camp.
Denise ist dann auch im Ferien-camp.

Denise arbeitet mit gehörlosen Kindern.
Und Denise arbeitet mit hörenden Kindern.
Wie arbeitet Denise mit hörenden Kindern?
Sie bringt den Kindern einfache Gebärden bei.
Zum Beispiel: das Alphabet.
Und Denise macht dann viel mit Körper-bewegung.
Und Sie macht auch viel mit ihrem Gesichts-ausdruck.
Das heißt: Sie guckt böse oder zwinkert mit dem Auge.

Denise plant ihren Arbeitstag individuell.
Individuell ist ein schwieriges Wort und bedeutet:
Denise plant jeden Tag neu.
Sie plant für jede Kinder-gruppe neu.
Zum Beispiel:
Denise möchte mit den Kindern einen Ausflug machen.
Dann muss Denise genau planen, wann sie was macht.

Aber: Manchmal plant Denise auch gemeinsam mit den Kindern.
Dann können die Kinder mit-entscheiden, was sie machen.

Denise hat verschiedene Arbeits-zeiten.
Unter der Woche beginnt Denise meistens um 9 Uhr.
Dann endet ihr Arbeitstag um 18 Uhr.

Denise braucht verschiedenes Material.
Zum Beispiel:
Denise will mit den Kindern basteln.
Dann braucht sie Scheren und Stifte.
Oder Denise will mit den Kindern ein Ausflug machen.
Dann braucht sie Warn-westen.
So sieht sie die Kinder besser.

Denise sagt:
Sie arbeitet sehr gerne mit Kindern.
Sie mag mit den Kindern basteln und spielen.
Es macht ihr sehr viel Freude.

Frisör*in

Handwerk, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Frisör 

Das ist Vinschi.
Vinschi ist gehörlos.
Das heißt: Er kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-Sprache

Vinschi sagt:
Ich bekomme meine Aufträge:
– Per SMS
– Bei Facebook
– Bei Instagram
Meine Kunden können mir eine Nachricht schreiben.

Vinschi muss wissen:
Was möchte der Kunde?
Wie soll er die Haare schneiden?
Erst wenn er sich ganz sicher ist,
fängt er an zu schneiden.

Vinschi sagt:
Meine Arbeits-Zeiten sind flexibel.
Das bedeutet:
Vinschi arbeitet jeden Tag zu einer andern Uhr-zeit.
Er muss jeden Tag arbeiten.
Immer dann, wenn seine Kunden Zeit haben.
Denn, Vinschi ist Selbst-Ständig.
Das bedeutet:
Er hat einen eigenen Frisör-Salon.

Vinschi arbeitet nicht immer in seinem Frisör-Salon.
Er fährt auch zu seinen Kunden:
– Wenn ein Kunde im Roll-Stuhl sitzt.
– Wenn ein Kunde Schmerzen hat.
Vinschi sagt:
Es ist gut flexibel zu sein.

Wie spricht Vinschi mit Hörenden?
Ganz einfach:
Vinschi kann Lippen-Lesen.
Das bedeutet:
Die Kunden sprechen mit Vinschi.
Er hört die Kunden nicht.
Aber, er schaut auf die Lippen.
Er erkennt dann, welches Wort der Kunde sagt.
Oder:
Der Kunde schreibt seinen Wunsch auf.

Wenn Vinschi mit einem Kunden fertig ist:
1. Er muss den Stuhl putzen
2. Er muss die Scheren putzen
3. Er muss den Umhang waschen
4. Er muss einen neuen Umhang aufhängen
Vinschi braucht besondere Werk-Zeuge.
Zum Beispiel:
– Eine gute Schere
– Einen Kamm
– Einen Föhn
– Ein gutes Glätt-Eisen
Vinschi sagt:
Das Glätt-Eisen muss besonders gut sein.
Schlechte Glätt-Eisen machen die Haare kaputt.

Fotograf*in

Dienstleistungen, Kunst

Das ist der Beruf: Fotograf 

Das ist Daniele.
Daniele ist Fotograf.
Er sagt: Es ist wichtig mit den Kunden zu reden.
Die Kunden sagen Daniele, was sie sich wünschen.
Das ist eine wichtige Vorbereitung.

Über was reden Daniele und die Kunden?
– Welche Kleidung trägt der Kunde?
– Welchen Stil soll das Foto haben.
– Stil bedeutet: Wie soll das Foto aussehen.
– Wo soll Daniele das Foto machen?

Daniele muss Werbung für seine Arbeit machen.
Durch die Werbung bekommt er neue Kunden.
Es ist wichtig mit den Kunden in Kontakt zu bleiben.
Und es ist auch wichtig Soziale Medien zu nutzen.
Soziale Medien sind zum Beispiel: Facebook oder Instagram.

Daniele hat seinen Kunden fotografiert.
Dann: der Kunde sucht die schönsten Fotos aus.
Daniele speichert die Fotos.

Dann: Daniele bearbeitet die Bilder.
Das heißt: er entfernt Fehler.
Und er ändert das Licht, die Farbe und die Form.
Die Bearbeitung dauert lange.
Die Bearbeitung kann bis zu 3 Tage dauern.

Gärtner*in

Handwerk, Dienstleistungen, Landwirtschaft

Das ist der Beruf Gärtner 

Das ist Lenka.
Lenka ist gehörlos.
Das heißt sie kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Lenka sagt:
Ich mag, wenn es gut riecht.
Im Garten fühle ich mich gut.
Ich kümmere mich um Pflanzen.
Das mache ich gerne.

Lenka sagt:
Blumen riechen wunderbar.
Es gibt so viele verschiendene Blumen.

Lenka erzählt:
Ich war auf einer Schule für Gehörlose.
Dort habe ich gärtnern gelernt.

Lenka hat dort viel gelernt.
Zum Beispiel:
– Wie züchtet man Pflanzen
– Wie schneidet man Büsche

Lenka hat auch gelernt:
Welche Pflanzen-arten gibt es?
Was ist besonders an den Pflanzen-arten?

Lenka denkt:
Gehörlose Menschen können nicht im Verkauf arbeiten.
Denn:
Sie können nicht mit Kunden sprechen.

Lenka hat ihren Job lange gesucht.
2 Jahre lang.

Lenka sagt:
Ich hab Glück mit meinem Job.
Es ist nicht leicht einen Job zu finden.

Lenka findet:
Blumen züchten ist sinnvoll.
Es ist ein schönes Gefühl.
Es ist schön sie zu riechen.
Es ist schön, dass sie wachsen.

Lenka sagt:
Die Natur ist schön.

Lenka findet:
Die Arbeit ist gut für gehörlose Menschen.

Gebärden­sprach­pädagog*in

Pädagogik, Dienstleistungen

Dieses Video wurde während der Corona-Virus Ausgangs-sperre gedreht.
Deswegen durften sich die Schüler nicht treffen. 

Im Video siehst du Christoph und Nadine.
Sie sind gehörlos.
Das heißt, sie können nichts hören.
Sie benutzen ihre Hände zum Sprechen.

Christoph und Nadine sind Pädagogen.
Das heißt, sie bringen anderen Menschen etwas bei.
Es gibt ganz unterschiedliche Arten von Pädagogen.
Christoph und Nadine bringen anderen Menschen Gebärden-sprache bei.
Die Schüler lernen also mit ihren Händen zu sprechen.

Christoph muss seinen Unterricht vorbereiten.
Er muss heute am Computer unterrichten.

Er muss überlegen:
1. Was zeige ich meinen Schülern heute?
2. Welchen Hilfs-mittel benutze ich heute?
3. Habe ich alles gut vorbereitet?
4. Funktioniert die Technik?

Christoph unterrichtet Gruppen.
Er unterrichtet die Gruppen alleine.
Manche Schüler können hören.
Manche Schüler können nichts hören.

Manchmal können die Gruppen sich nicht treffen.
Dann ist der Unterricht am Computer.
Die Schüler sehen Nadine oder Christoph dann in einem Video-chat.
Nadine sagt:
Der Unterricht mit Video-chat ist etwas anders.
Es gibt Vorteile.
Es gibt aber auch Nachteile.
Aber Nadine findet den Unterricht mit Video-chat gut.
Nadine sagt:
Für sie macht es keinen großen Unterschied.

Christoph arbeitet meistens am selben Ort.
Aber manchmal muss er zu einer Firma fahren.
Dort muss er dann unterrichten.

Christoph sagt:
Ich kann 8 bis 10 Personen im Video-chat gut unterrichten.
Bei mehr Personen wird es sehr anstrengend.

Nadine hat alles, was sie für den Unterricht braucht.
Das bekommt sie von ihrer Firma.
Das findet Nadine gut.

Wenn sich die Schüler treffen:
1. Es gibt Gruppen-arbeit
2. Es wird gemeinsam überlegt
3. Die Schüler schreiben etwas auf
4. Die Pädagogen verteilen Erklärungen
Wenn der Unterricht im Video-chat ist:
Dann müssen Christoph und Nadine anders arbeiten.
Zum Beispiel:
1. Es gibt zwei Video-chats
2. Die Schüler schreiben etwas
3. Oder die Schüler zeichnen etwas
Das zeigen sie den anderen Schülern
Sie halten es vor die Kamera

Gold­schmied*in

Handwerk, Kunst

Das ist der Beruf: Gold-schmied 

Das ist Rastislav.
Rastislav ist gehörlos.
Das heißt er kann nichts hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Rastislav ist Gold-schmied.
Das bedeutet:
Er repariert Gold-schmuck.
Er stellt auch Dinge aus Gold her.

Rastislav sagt:
Ich arbeite seit 8 Jahren als Gold-schmied.

Rastislav hatte einen Traum:
Er wollte ein eigenes Geschäft.
Er wollte wissen:
– Wie verkauft man?
– Wie bezahlt man Steuern?

Es gibt eine Organisation namens: Points.
Diese Organisation half Rastislav.
Dann konnte er seinen Traum erfüllen.
Jetzt hat er ein eigenes Geschäft.

Rastislav hat einen Assistenten.
Rastislav arbeitet hinten.
Der Assistent arbeitet vorne.

Die Kunden sehen Rastislav nicht.
Und Rastislav sieht die Kunden nicht.

Manchmal hat der Assistent eine Frage.
Er holt Rastislav nach vorne.
Er fragt:
Wie teuer ist das?
Oder er hat einen Auftrag für Rastislav.

Der Assistent spricht meistens mit den Kunden.

Der Kunde zeigt Rastislav ein Bild.
Dann sieht Rastislav:
Das möchte der Kunde.
Oder:
Rastislav zeigt den Katalog.
Der Kunde kann zeigen:
Das möchte ich haben.

Rastislav erzählt:
Der Kunde bringt sein Gold.
Ich wiege das Gold.
Ich sage dem Kunden den Preis.
Der Preis ist immer unterschiedlich.
Es kommt darauf an:
Wie schwer ist das Gold?

Rastislav schreibt einen Auftrag.
Manchmal dauert der Auftrag 1 Monat.
Manchmal ein paar Wochen.
Es kommt darauf an:
Was möchte der Kunde?

Rastislav findet:
Gehörlose Menschen können Gold-schmied sein.
Wichtig ist:
Sie möchten es machen.
Dann können sie es auch machen.

Wenn sie ihrem Traum folgen.
Wenn ihr Traum wahr werden soll,
dann schaffen sie alles.

So wie Rastislav.

Hardware-Spezialist*in

Informationstechnologie, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Hardware Spezialist 
Die Hardware sind Teile von einem Computer.
Die Hardware ist im Computer eingebaut.
Oder die Hardware ist neben dem Computer.
Zum Beispiel die Tastatur.
Ein Spezialist weiß sehr viel über Hardware.

Das ist Tomáš.
Tomáš ist gehörlos.
Das heißt: Tomáš kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Tomáš arbeitet mit Computern und Technik.
Warum arbeitet Tomáš in dem Bereich?
Tomáš sagt:
Die Technik ist die Zukunft.
Die Menschen brauchen Technik.

Das Gegenteil von Hardware ist Software.
Software ist im Computer.
Eine Software sagt dem Computer, was er machen soll.
Zum Beispiel ein Bild speichern.

Tomáš mag auch Software.
Aber Hardware ist für ihn besser.
Hardware ist etwas einfacher.
Und Tomáš kann es besser verstehen.
Bei der Hardware kann er viele verschiedene Aufgaben machen.

Tomáš sagt:
Es gibt nicht viele Hardware Spezialisten.
Früher musste er seine Computer alleine reparieren.
Er benutzte sein Wissen aus der Schule.

Tomáš kann viele Aufgaben machen.
Zum Beispiel:
– Programme installieren
– Programme herunter-laden (aus dem Internet)
– Router reparieren (Router braucht man für das Internet)
– Computer reparieren

Wenn ein Computer kaputt geht:
Die Kunden bringen ihn zu Tomáš.
Dann repariert Tomáš ihn.
Tomáš repariert auch Drucker.

Tomáš arbeitet auch mit Fotos und Videos.
Er macht Fotos und Videos.
Er bearbeitet die Fotos und Videos.
Er kann auch eine Drohne bedienen.
Mit einer Drohne können Fotos und Videos aus der Luft gemacht werden.

Tomáš sagt:
Hardware Spezialist ist eine gute Arbeit
für gehörlose Menschen.
Denn Hardware ist nicht so schwer.
Gehörlose Menschen arbeiten sehr viel mit ihren Augen.
Darum können sie Hardware leicht verstehen.
Und sie lernen schnell, Hardware zu reparieren.

Haus­techniker*in

Handwerk, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: 
Haus-Techniker

Das ist Zdravko.
Zdravko ist Haus-Techniker.
Nebojša und Gerhard sind seine Kollegen.
Zdravko, Nebojša und Gerhard sind gehörlos.
Sie benutzten ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-Sprache.

Zdravko erzählt:
Wir bekommen verschiedene Aufträge.
Wir müssen viele Dinge kaufen.
Zum Beispiel:
Stifte, Blumen oder Werk-Zeuge.

Zdravko sagt:
Wenn der Wasser-Hahn kaputt ist,
kauft er einen neuen.
Dann muss er den neuen Wasser-Hahn anbauen.

Zdravko, Nebojša und Gerhard arbeiten an unterschiedlichen Stand-Orten.
Sie haben viele unterschiedliche Aufgaben.
Sie müssen Dinge von einem Büro in ein anderes Büro bringen.
Sie bringen auch Briefe zur Post.

Zdravko sagt:
Die Toiletten müssen immer sauber sein.
Auch die Küche muss sauber sein.
Im Moment ist das ganz besonders wichtig.
Es soll sich niemand mit dem Corona-Virus anstecken.
Deswegen muss Zdravko besonders viel putzen.
Er putzt jeden Tag:
1. Die Schreibtische
2. Die Büros
3. Die Klassen-Räume

Es gibt auch eine Werk-Statt.
Dort sind Dinge, die die Haus-Techniker brauchen.
Zum Beispiel:
Rasen-Mäher, Garten-Werk-Zeuge, Putz-Mittel, Schwämme und Luft-Erfrischer.
Dort sind auch Mal-Sachen und Farb-Eimer.

Die Haus-Techniker tragen Arbeits-Kleidung.
Die Arbeits-Kleidung schützt sie.
– Bei der Arbeit in der Werk-statt
– Beim Streichen

Zdravko sagt:
Ich mag die Arbeit sehr gern.
Und ich mag den Austausch mit den anderen Haus-Technikern.

Hörgerät­techniker*in

Gesundheit, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Verkäufer und Reparateur von Assistenz-geräten für Gehörlose. 
Ein Reparateur richtet kaputte Dinge wieder her.
Assistenz-geräte ist das schwierige Wort für Hilfs-mittel.

Das ist Pavel.
Er war Schüler auf einer Schule für Gehörlose.
Sein Hauptfach war Elektronik.

Pavel verkauft Assistenz-geräte beim Gehörlosen-verbund.
Der Gehörlosen-verbund hilft gehörlosen Menschen.
Im Video sieht man einige Assistenz-geräte.

Pavel wurde hörend geboren.
Als Kind bekam Pavel eine Mittelohr-entzündung.
Eine Mittelohr-entzündung ist eine Krankheit.
Pavel kann jetzt kaum noch hören.

Mit gehörlosen Kunden spricht Pavel in Gebärden-sprache.
Mit hörenden Kunden versucht er Laut-sprache zu sprechen.
Laut-Sprache bedeutet: Sprechen mit dem Mund.

Pavel weiß:
Es ist gut, dass er in dem Beruf gehörlos ist.
Er versteht die Wünsche der gehörlosen Kunden.
Er weiß, was die Kunden brauchen.
Aber: um Hör-geräte zu reparieren, muss man noch ein bisschen hören können.
Ein gehörloser Mensch kann keine Hör-geräte reparieren.

Pavel sagt:
Manchmal können Kunden kleine Schäden selber reparieren.
Aber: Für große Schäden braucht man einen Reparateur.
Manchmal können Kunden auch das Hör-gerät von außen reinigen.
Aber: Für eine komplette Reinigung braucht man einen Reparateur.

Koch / Köchin

Gastronomie, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Koch 

Das ist Amir.
Amir ist gehörlos.
Das heißt: Amir kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-sprache.

Amirs Chef ist hörend.
Amir bat seinen Chef langsam und deutlich zu reden.
Dann brachte Amir seinem Chef Gebärden-sprache bei.

Amir arbeitet von Montag bis Freitag.
Seine Arbeit beginnt am Nachmittag.
Aber: viele Gäste kommen am Wochenende.
Die Gäste gehen am Wochenende wandern.
Sie gehen nach dem Wandern in das Restaurant.

Amir braucht für seine Arbeit:
– Messer
– Arbeits-kleidung
– Kopf-bedeckung

Wichtig: alles muss sauber sein.
Und Amir muss sich oft die Hände waschen.
Das ist wichtig für die Hygiene.
Hygiene ist das schwierige Wort für Sauberkeit.
Hygiene hilft gegen Krankheiten.

Amir benutzt verschiedene Messer.
Zum Beispiel:
– ein Messer für Fleisch
– ein Messer für Fisch und Salat
– ein Messer für andere Lebens-mittel

Welche Aufgaben gibt es am Morgen?
Morgens wird Brot gebacken.
Und es wird das Fleisch geschnitten.
Und alle Aufgaben werden vorbereitet.

Dann wird das Essen zubereitet.
Das sind die Vorspeisen:
– Suppe und Salate
Das sind die Hauptspeisen:
– Schnitzel
– Knödel
– Nudeln
– Fisch
Die Gäste essen gerne Schnitzel.

Amir kocht gerne.
Er kocht in Österreich.
Er mag die Kultur und das Essen in Österreich.
Amir kennt auch andere Länder und das Essen aus den Ländern.

Lehrer*in

Pädagogik

Das ist der Beruf: Lehrer 

Das ist Ondrej.
Ondrej ist fast gehörlos.
Das heißt: Ondrej kann kaum etwas hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Ondrej war auf einer besonderen Grund-schule.
Die Schule ist für schwerhörige Kinder.
Dann:
Ondrej ging auf ein Gymnasium in Kremnica.
Ondrej wohnt in der Slowakei.
Das ist ein Land in Ost-europa.
Dort gab es nur 2 Gymnasien für gehörlose Menschen.

Nach der Schule:
Ondrej hat studiert.
– Mathematik
– Politik
– Ethik
Ethik ist ein schwieriges Wort.
Ethik sind die Regeln und Werte,
in einer Gesellschaft.

Ondrej sagt:
Ich hatte ein Ziel:
Ich wollte gehörlosen Menschen helfen.

Jetzt ist Ondrej Lehrer.
Er unterrichtet:
– Mathematik
– Physik
– Politik
– Informatik
– Chemie
– Slowakische Gebärden-sprache
Informatik bedeutet:
Computer-wissenschaften.

Ondrej unterrichtet an 2 Schulen.
1. An einer Grund-schule
2. An einem Gymnasium

Deswegen:
Ondrej unterrichtet viele Fächer.

Es gibt Schul-bücher für Hörende.
Es gibt Schul-bücher für Gehörlose
Ondrej findet:
Die alten Schul-bücher für Gehörlose sind gut.
Die neuen Schul-bücher sind nicht gut.

Deswegen:
Ondrej benutzt die alten Schul-bücher.
Aber:
Er nimmt Aufgaben aus vielen Büchern.
Aus Büchern für Hörende.
Aus Büchern für Gehörlose.
Er ändert Aufgaben für seine Schüler.

Ondrej sagt:
Gute Schüler lesen einen Text.
Und sie verstehen den Text.
Schwächere Schüler lesen einen Text.
Und sie verstehen den Text nicht.
Deswegen:
Ondrej muss viel erklären.

Ondrej sagt:
Das ist oft so bei gehörlosen Menschen.
Ein Text wird erklärt.
Dann:
Gehörlose Menschen können den Text besser verstehen.
Sie verstehen den Inhalt vom Text.
Sie verstehen Zusammen-hänge.

Ondrej sagt:
Lehrer ist einer der schönsten Berufe.
Aber:
Mit Menschen arbeiten ist schwer.
Im Umgang mit Menschen sind viele Dinge wichtig.
Zum Beispiel:
– Andere Menschen verstehen können
– Gefühle haben und Gefühle zeigen
– Verständnis für andere Menschen
– Sich mit anderen gut verstehen

Ondrej sagt:
Die Arbeit macht mir Freude.
Ich zeige den Kindern:
Wie bin ich ein gutes Vor-bild.

Ondrej sagt:
Ich zeige meinen Schülern vieles.
Nicht meine Sorgen.
Aber meine Freude.
Ondrej findet:
Mehr Lehrer sollten gehörlos sein.
Denn:
Viele Lehrer können hören.
Und die Schüler können nicht hören.

Ondrej denkt:
Gehörlose Lehrer sind besser für gehörlose Kinder.
Denn:
Dann verstehen die Kinder besser.
Es ist besser für die Kinder.
Es ist besser für ihre Zukunft.

Lexikograf*in

Büro, Pädagogik

Das ist der Beruf: Lexikograf für Gebärden-sprache 
Ein Lexikograf schreibt Wörter-bücher.
Ein Lexikograf verändert Wörter-bücher.

Das ist Roman Vojtechovský.
Roman ist Lexikograf.
Er schreibt ein Wörter-buch.
Er schreibt ein Wörter-buch in Gebärden-sprache.

Roman arbeitet bei einer Bürger-vereinigung.
In einer Bürger-vereinigung arbeiten mehrere Menschen zusammen.
Sie arbeiten alle an einem Ziel.
In Romans Bürger-vereinigung arbeiten sie für gehörlose Menschen.
Die Bürger-vereinigung heißt: „Snepeda“

Roman arbeitet an 2 Wörter-bücher.
Das 1. Wörter-buch:
Es werden Begriffe für Universitäten erklärt.
Das 2. Wörter-buch:
Es heißt: Dictio.info

Wie schreibt Roman sein Wörter-buch?
Roman erstellt eine Liste mit Gebärden.
Er fragt einen gehörlosen Menschen:
Verstehst du die Gebärde?
Passt die Gebärde zu deiner Sprache?
Die Gebärde muss perfekt gezeigt sein.
Sonst wird sie von anderen falsch benutzt.

Hier ein Beispiel:
Das Wort Parkplatz.
Parkplatz besteht aus 2 Worten.
1.Wort: Park
2. Wort: Platz
Aber: die beiden Wörter werden anders gebärdet als Parkplatz.
Parkplatz hat eine eigene Gebärde.

Roman kontrolliert die Liste.
Er kontrolliert die Gebärden.
Er kontrolliert, ob alles zusammenpasst.
Der gehörlose Mensch kontrolliert ihn dabei.

Dann:
Roman schreibt die Gebärde auf.
Wenn ein Wort mehrere Gebärden hat:
Roman schreibt alle Gebärden auf.
Wenn ein Wort vorher keine Gebärde hatte:
Roman macht ein Video von der neuen Gebärde.

Dann:
Die neuen Gebärden werden aufgenommen.
Das heißt: es entsteht ein Video.
Die Videos kommen in das Wörter-buch.

Wenn man an einem Wörter-buch arbeitet:
Man muss auf jede Einzelheit achten.
Das heißt: alles muss perfekt gemacht werden:
– Die Hand-bewegung
– Die Hand-stellung
– Der Gesichts-ausdruck
– Die Mund-form
Manche Wörter haben 2 Gebärden, die ähnlich sind.
Dann müssen beide Gebärden gezeigt werden.

Roman sagt: es ist sehr wichtig auf die Einzelheiten zu achten.
Das wünscht Roman sich für die Zukunft:
Gehörlose Menschen sollen zusammen-kommen.
Sie sollen eine Gruppe bilden.
In der Gruppe denken alle über eine neue Gebärde nach.
Die Gruppe entscheidet gemeinsam.
Roman sagt: das wäre der richtige Weg.

Die Gruppe heißt: Korpus
In einigen Ländern gibt es schon einen Korpus.
Roman weiß: Eines Tages wird es den Korpus auch in der Slowakei geben

Maler*in

Handwerk, Dienstleistungen, Kunst

Das ist der Beruf: Maler und Dekorateur. 

Das einfach Wort für Dekorateur ist: Ausstatter
Ein Ausstatter gestaltet Räume und lässt sie schön aussehen.

Das ist Stanislav.
Stanislav ist gehörlos.
Das heißt: Stanislav kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.

Stanislav malte schon als kleiner Junge.
Sein Vater sagte: Stanislav male etwas.
Zum Beispiel: ein Bild.
Stanislav liebte malen.
Er entschied: Er möchte Maler werden.

Nach der Schule ging Stanislav auf eine Berufs-Schule.
Die Berufs-Schule war nur für gehörlose Schüler.
In der Berufs-Schule lernte Stanislav malen.
Stanislav lernte 4 Jahre.

Was macht Stanislav als Maler und Dekorateur?
Er streicht Wände in Räumen.
Und er malt Werbung für Kunden.
Und er malt Bilder für Kunden.
Und er malt Motive für Kunden.
Die Kunden haben sich diese Motive gewünscht.

Stanislav kann auch Dinge gestalten.
Das heißt: er stellt etwas her.
Zum Beispiel:
– Fassaden
– Türmuster
– Gegenstände aus Mamor.

Stanislav mag nicht nur Wände streichen.
Stanislav mag umfangreiche Arbeit.
Das heißt: Der Kunde wünscht sich mehrere Aufgaben von ihm.
Zum Beispiel:
– Die Wand streichen und Muster malen
– Malen von Statuen und Bildern

Metall­arbeiter*in

Produktion, Herstellung

Das ist der Beruf: Metall-arbeiter. 

Metall ist eine bestimmte Art von Material.
Metall ist zum Beispiel: Eisen, Gold, Aluminium.

Das ist Momo.
Momo ist gehörlos.
Das heißt: Momo kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Momo arbeitet mit Metall.
Momo arbeitet in einer Werkstatt.
In der Werkstatt gibt es verschiedene Werkzeuge.
Für was braucht man das Werkzeug?
Zum Beispiel:
– Zum Schneiden von Metall
– Zum Biegen von Metall
– Zum Schleifen von Metall
– Zum Schweißen von Metall

Momo muss Arbeits-kleidung tragen.
Er muss eine blaue Jacke und eine blaue Hose tragen.
Die Jacke und Hose sind aus einem dicken Stoff.
Der dicke Stoff schützt Momo vor Verletzungen.
Und Momo muss ein schwarzes T-shirt tragen.

Was macht Momo mit dem Metall?
Im Video sieht man ein Beispiel (Minute 1:09).
Momo hat dort ein Stück Metall.
Das Stück Metall braucht 12 Löcher.
Momo benutzt eine große Maschine.
Die Maschine bohrt Löcher in das Stück Metall.

Momo muss das Metall auch schweißen.
Beim Schweißen kann man zwei Stücke Metall verbinden.
Beim Schweißen wird das Metall sehr heiß.
Wenn das Metall heiß ist, wird es weich.
Wenn das Metall weich ist, kann Momo die beiden Stücke verbinden.
Was schweißen ist sieht man im Video (Minute 1:45 bis 2:09).

Wofür baut Momo dieses Metall?
Aus dem Metall wird eine Straßen-laterne gebaut.
Die Straßen-laterne wurde von einem Kunden bestellt.
Die Straßen-laterne wird in der Stadt aufgestellt.
Momo muss dann viele Straßen-laternen bauen.

Momo sagt:
Er und seine Kollegen arbeiten viel in der Werkstatt.
Aber: Momo arbeitet auch viel unterwegs.
Momo muss seine fertigen Produkte auch aufbauen.
Die Kunden wollen das.
Dann fährt Momo zu den Kunden.
Die Kunden sind an vielen verschiedenen Orten.

Was baut Momo für Kunden auf?
Zum Beispiel:
– Leitern für ein Schwimm-becken
– große Bleche für den Garten
– Zäune und Tore

Momo muss das Metall auch schleifen.
Das Metall kann rau sein.
Dann kann man sich verletzen.
Aber Momo kann das Metall glatt machen.
Er benutzt eine Schleif-maschine.
Was schleifen ist sieht man im Video (Minute 2:48 bis 3:12).

Wie weiß Momo, was er machen muss?
Momo und seine Kollegen bekommen Aufträge.
Aufträge sind Bestellungen von Kunden.
In dem Auftrag steht, was der Kunde will.
Dann weiß Momo, was er machen muss.

Das Metall und die fertigen Produkte haben verschiedene Gewichte.
Das heißt:
Das Metall kann leicht sein.
Oder das Metall kann schwer sein.
Wenn das Metall leicht ist:
Momo trägt es alleine.
Wenn das Metall schwer ist:
Momo fragt Kollegen, ob sie ihm helfen.
Dann arbeiten sie im Team.

Museums­führer*in

Kunst, Dienstleistungen, Pädagogik

Das ist der Beruf: 
Museumsführer

Das ist Alicia.
Alicia arbeitet in einem Museum.
Alicia ist gehörlos.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-Sprache.

Wie spricht Alicia mit Ihren Kollegen?
Alicia hat 3 Kollegen.
2 Kollegen sind auch gehörlos.
Mit Ihnen spricht Alicia Gebärden-Sprache.
Alicias Chef kann hören.
Er kann auch ein bisschen Gebärden-Sprache.

Alicias Arbeitstag:
Alicia überlegt:
Kommen heute Gruppen in das Museum?
Welche Gruppen kommen heute?

Es kommen ganz verschiedene Gruppen:
Schul-klassen, Familien, Kinder, Erwachsene.
Es kommen auch ältere Menschen.

Alicia muss immer überlegen:
Wie spreche ich mit den Gruppen?
Spreche ich mit Kindern?
Spreche ich mit Erwachsenen?

Im Museum gibt es Spiele.
Ein Spiel heißt:
Mimik-Spiel.
Das ist ein Karten-Spiel.
Auf einigen Karten sind Wörter.
Auf anderen Karten sind Gesichter.
Alle Gesichter schauen unterschiedlich.
Sie haben alle eine andere Mimik
Das heißt, sie haben einen anderen Gesichts-Ausdruck.

Ein Spiel heißt:
Stille-Post
Für Stille-Post gibt es auch Karten.
Auf diesen Karten stehen Wörter.
Die Wörter müssen erraten werden.

Im Museum können Sie auch Gebärden-Sprache lernen.
Dafür gibt es Bilder.
Auf den Bildern sind Gebärden.
Mit den Bildern können Sie die Gebärden üben.

Alicia arbeitet immer von Dienstag bis Samstag.
Manchmal hat sie samstags frei.
Dann arbeiten ihre Kollegen.

Alicia sagt:
Ich finde es toll,
neue Leute zu treffen.
Die Leute sind sehr unterschiedlich.
Manche Leute sind schüchtern
Andere Leute sind offen.

Alicia kann sich mit den Leuten austauschen.
Das findet sie gut.

Nachrichten­redakteur*in

Büro

Das ist der Beruf: Nachrichten-redakteur 
Ein Nachrichten-redakteur schreibt oder verändert Nachrichten-texte.
Ein Nachrichten-redakteur arbeitet zum Beispiel:
– Beim Fernsehen.
– Im Radio
– Bei der Zeitung

Das ist Veronika Vojtechovská.
Veronika ist gehörlos.
Das heißt: Veronika kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Veronika ist Nachrichten-redakteurin.
Sie arbeitet im Fernsehen.
Der Sender heißt: RTVS
RTVS ist ein Sender aus der Slowakei.
Sie arbeitet seit 2 Jahren bei RTVS.

Wie arbeitet Veronika?
Veronika arbeitet immer über das Internet.
Im Internet gibt es ein System.
In dem System kommen verschiedene Nachrichten zusammen.
Veronika schaut alle Nachrichten durch.
Dann wählt sie passende Nachrichten heraus.
Die Nachrichten müssen für gehörlose Menschen passen.
Veronika wählt immer 8 Nachrichten heraus.
Veronika wählt auch Nachrichten zur Kultur von gehörlosen Menschen.
Sie schaut: was gibt es Neues in der Welt von gehörlosen Menschen.

Veronika bearbeitet die Nachrichten.
Dann können gehörlose Menschen sie besser verstehen.
Aber: die Nachrichten bekommen auch einen Ton.
Die Nachrichten werden von einem Fernseh-moderator vorgelesen.
Dann können auch hörende Menschen die Nachrichten verstehen.

Dann gibt Veronika die Nachrichten an andere Fernseh-moderatoren.
Die Moderatoren übersetzen die Nachrichten in Gebärdensprache.
Dann werden die Nachrichten im Fernsehen gezeigt.

Veronika hat eine Kollegin.
Sie macht das Gleiche wie Veronika.
Die beiden wechseln sich ab.
Zum Beispiel:
Veronika ist nicht im Dienst:
Aber sie bekommt eine wichtige Nachricht.
Dann schickt sie die Nachricht an ihre Kollegin.
Die Kollegin kann die Nachricht bearbeiten.
Veronika und die Kollegin schreiben sich dann E-Mails.

Was ist noch wichtig?
Alle Nachrichten dürfen zusammen nicht länger als 7 Minuten sein.
Das heißt: Veronika muss die einzelnen Nachrichten kürzen und verlängern.
Zum Beispiel:
Eine besonders wichtige Nachricht dauert etwas länger.
Dann müssen die anderen Nachrichten kürzer sein.
Veronika muss die 7 Minuten einhalten.

Veronika sagt:
Die Arbeit ist schwierig.
Und man hat eine große Verantwortung.
Das heißt: alles muss gut laufen.
Und es dürfen keine Fehler passieren.

Veronika muss viel wissen.
Sie muss sich in allen Bereichen von Nachrichten auskennen.
Zum Beispiel:
– Politik
– Kultur
– Soziales
Warum ist das wichtig?
Wenn Veronika sich nicht auskennt:
Dann gibt sie den Menschen falsche Infos.

Veronika muss auch wissen:
Was interessiert gehörlose Menschen.
Was ist wichtig für gehörlose Menschen.

Veronika sagt:
Gehörlose Menschen können Nachrichten-redakteur sein.
Aber: sie müssen den Text verstehen.
Und sie müssen perfekt schreiben können.
Das ist sehr wichtig.
Sie rät:
Gehörlose Menschen sollen viel lesen.
Und gehörlose Menschen sollen in der Schule lernen.

Netzwerk­administrator*in

Informations­technologie, Büro

Das ist Matthias. 
Matthias ist gehörlos.
Das heißt:
Matthias kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-sprache.

Matthias ist Netz-werk-administrator.
Matthias erstellt Computer-netz-werke.
Das heißt: er verbindet mehrere Computer.
Das nennt man auch: Computer-systeme.

Matthias arbeitet mit unterschiedlichen Programmen.
Er benutzt einen „Remote-Zugang“
Der „Remote-Zugang“ hilft Matthias.
Er muss nicht zu jedem Computer laufen.
Er kann auf alle Computer zugreifen.

Auch sein Handy hilft ihm:
1. Er kann sich mit seinen Kollegen austauschen.
2. Er kann auch Fehler im Computer-system finden.

Ein Programm funktioniert am Computer nicht.
Matthias überprüft:
Funktioniert das Programm am Handy?
Wenn ja, weiß Matthias:
Das Problem liegt am Computer-System.
Wenn nein, weiß Matthias:
Das Problem liegt woanders.

Matthias weiß:
Die Technik muss funktionieren.
Das ist das Wichtigste in der Firma.
Dann sind die Mitarbeiter zufrieden.

In der Firma gibt es einen Raum mit vielen Kabeln.
Dieser Raum heißt:
Server-raum.
Die Kabel gehen durch das ganze Haus.
Dadurch gibt es überall Internet.

Manchmal gibt es ein Problem mit den Computern.
Das Problem muss Matthias erklärt werden.
Das geht auf unterschiedlichen Wegen:
1. Mit Gebärden-sprache
2. Mit E-Mails
Nicht alle Kollegen können Gebärden-sprache.
Deshalb helfen E-Mails.
So kann Matthias die Ursache finden.
Und er kann das Problem lösen.

Wichtig ist:
Alle Computer sind auf dem neuesten Stand.
Dann ist das Computer-system sicher.

Eine wichtige Aufgabe von Matthias ist:
Auf die Back-ups achten.
Back-up ist das schwierige Wort für:
Kopie.
Die Mitarbeiter speichern viele Dokumente.
Von den Dokumenten werden Kopien gemacht.
Das sind die Back-ups.
Ein Back-up zu machen dauert lange.
Deswegen:
Matthias macht die Back-ups nachts.

Es gibt unterschiedliche Firmen.
Manche Firmen haben nur einen Stand-ort.
Manche Firmen haben mehrere Stand-orte.
Matthias sagt:
Das macht einen großen Unterschied.
Matthias muss manchmal zu den Stand-orten hinfahren.
Er muss am Stand-ort nach dem Problem suchen.
Danach fährt er wieder in sein Büro.

Wichtig für Matthias ist:
Programmieren.
Das bedeutet:
Dem Computer sagen, was er machen soll.
Zum Beispiel:
Zwei Computer erstellen ein Computer-system.
Das funktioniert mit Programmier-Sprachen.
Das bedeutet:
Matthias tippt bestimmte Zeichen und Wörter.
Diese versteht der Computer.
Der Computer weiß dann, was er machen soll.
Diese Zeichen und Wörter heißen:
Befehle.
Es gibt viele verschiedene Programmier-sprachen.
Die Programmier-sprachen haben unterschiedliche Namen.
Zum Beispiel:
C#, C++, PHP, AVC oder Perl.
Man muss die Programmier-sprachen verstehen.
Die Sprachen kann man lernen.
Man kann sie selber lernen.
Mann kann sie auch in einer Ausbildung lernen.

Optiker*in

Gesundheit, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Optiker 
Das ist Petr.
Petr ist gehörlos.
Das heißt: Petr kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.

Petr hat einen Berufs-abschluss als Optiker.
Er arbeitet als Optiker.
Es macht ihm Spaß.
Was macht ein Optiker?

Petr verkauft Brillen.
Er verkauft verschiedene Brillenarten.
Er verkauft auch Zubehör für Brillen.
Hier sind Beispiele für Zubehör:
– Kontakt-linsen
– Augen-tropfen
– Schmuck

Das macht Petr auch als Optiker:
Er bietet Kunden einen Sehtest an.
Der Sehtest zeigt:
Der Kunde braucht eine Brille.
Oder der Kunde braucht keine Brille.
Wenn eine Brille kaputt ist:
Petr repariert die Brille.

Petr braucht einen Computer.
Petr braucht den Computer, um mit Kollegen und Lieferanten zu reden.
Er schreibt E-Mails an Kollegen und Lieferanten.
Sie schreiben über neue Trends und Infos.

Petr arbeitet in einem Laden.
Er arbeitet am Vormittag.
Am Vormittag kommen nicht so viele Kunden.
Er ist dann alleine im Laden.
Seine Kollegen arbeiten am Nachmittag.

Wenn ein hörender Kunde in den Laden kommt:
Petr liest seine Lippen.
Oder der Kunde schreibt seine Frage auf.
Petr kann dem Kunden dann helfen.

Pharmazeutisch-kaufmännische*r Assistent*in

Gesundheit, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: 
Pharmazeutisch kaufmännischer Assistent
Das sind schwierige Wörter
Pharmazeutisch befasst sich mit Medikamenten.
Kaufmännisch befasst sich mit dem Verkauf von Produkten.
Ein Assistent hilft anderen Menschen.
Ein pharmazeutisch kaufmännischer Assistent ist also:
ein Helfer im Verkauf von Medikamenten.
Die Abkürzung für den Beruf ist:
PKA

Im Video sieht man Sreco und David.
Die beiden sind gehörlos.
Das heißt: sie können nicht hören.
Sie benutzen ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden

Zuerst sieht man Sreco:
Sreco ist Apotheker.
Um Apotheker zu werden:
Er musste dafür studieren.

Sreco erklärt:
Ein PKA muss nicht studieren.
Ein PKA macht eine Ausbildung.
Die Ausbildung dauert 3 Jahre.
Nach der Ausbildung:
Ein PKA kann in einer Apotheke mitarbeiten.
Dann sieht man David.
Im Video (1:08 – 1:21 min) sieht man: Sreco und David arbeiten zusammen.
Sreco erklärt David einen Auftrag.

David erzählt:
Er arbeitet gerne in der Apotheke.
Er hat dort viele Aufgaben.
Die Aufgaben sind sehr interessant.

Was hat David für Aufgaben?
Zum Beispiel:
– Medikamenten in Schachteln verpacken
– Mitarbeit im Labor

Arbeits-kleidung ist sehr wichtig.
Man muss jeden Tag frische Arbeits-kleidung anziehen.
Schmutzige Arbeits-kleidung wird gewaschen.
David muss auch Hand-schuhe tragen.
Und David muss ein Gesichts-schutz tragen.
Den Gesichts-schutz muss David nur jetzt tragen.
Er muss ihn wegen des COVID19-Virus tragen.

David erzählt von seiner Ausbildung:
Seine Ausbildung dauerte 3 Jahre.
Er hat viel gelernt.
Zum Beispiel zum Thema:
– Heil-pflanzen
– Medikamente
Und David hat gelernt im Labor zu arbeiten.
Zum Ende der Ausbildung hatte David Prüfungen.
Er hatte eine mündliche Prüfung.
Und er hatte eine schriftliche Prüfung.
Er hat die Prüfungen bestanden.

Wie redet David mit anderen Menschen?
Wenn ihn eine hörende Person nicht versteht:
David schreibt das Thema auf einen Zettel.
Das hilft meistens.
David sagt:
Es ist ein Problem, dass viele nicht gebärden können.

Pizzeria­inhaber*in

Gastronomie, Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Pizzeria-inhaber 
Ein Pizzeria-Inhaber hat eine Pizzeria.
Der Inhaber ist der Chef der Pizzeria.

Das ist Juliana Bódisová.
Juliana ist gehörlos.
Das heißt: Juliana kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Am Anfang:
Julianas Schwieger-mutter gründete die Pizzeria.
Die Schwieger-mutter war die Pizzeria-inhaberin.
Juliana hat sie beobachtet.
Sie fand es interessant.
Sie wollte in der Pizzeria arbeiten.

Die Schwieger-mutter war sich unsicher
da Juliana gehörlos war.
Juliana sagte ihr:
Ich werde es für 2 Monate testen.

Juliana wusste nicht, wie sie die Pizza liefern sollte.
Sie überlegte.
Und bestellte sich selbst eine Pizza.
Dabei sah sie ein Preisschild auf der Pizza.
Juliana hatte eine Idee:
Sie liefert die Pizza immer mit Preisschild aus.
Am Anfang war die Pizza-Lieferung sehr schwer.

Juliana fragte ihre Schwieger-mutter:
Wenn du alt bist und in Rente gehst
darf ich Inhaberin der Pizzeria werden?
Aber: Juliana brauchte 2 Jahre Berufs-erfahrung.
Das heißt: Sie musste 2 Jahre in dem Beruf arbeiten.

Nach 2 Jahren:
Juliana wurde die Pizzeria-inhaberin.
Aber: sie fühlt sich noch immer wie eine normale Angestellte.

Wenn ein Kunde in den Laden kommt.
Juliana sagt dem Kunden: Ich bin gehörlos.
Ein Kollege spricht dann mit dem Kunden.
Der Kunde sagt, welche Pizza er möchte.
Juliana schreibt ihm den Preis auf.
Der Kunde bezahlt.
Wenn ein Kunde anruft.
Ein Kollege ist immer am Telefon.
Der Kollege schreibt die Bestellung auf.
Juliana backt die Pizza.
Und Juliana liefert die Pizza zu dem Kunden.

Wie liefert Juliana die Pizza aus?
Juliana legt die Pizza in eine Box.
Die Box hält die Pizza warm.
Juliana sucht die Adresse raus.
Und Juliana sucht die Telefon-nummer raus.
Wenn Juliana da ist:
Sie schreibt dem Kunden eine SMS.
Der Kunde kommt vor die Haustür.

Am Anfang war die Arbeit für Juliana schwierig.
Weil sie die Straßen nicht kannte.
Und weil sie die Kunden und Kollegen nicht gut kannte.
Juliana fehlte Berufs-erfahrung.
Heute fällt ihr die Arbeit leicht.

Polizist*in

Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Polizist 

Das ist Bob.
Bob ist schwerhörig.
Das heißt, er kann nicht gut hören.
Er benutzt auch seine Händen zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Bob ist städtischer Polizist.
Bob möchte:
– Menschen helfen.
– Menschen zeigen:
Was ist richtig.
Was ist falsch.

Bob ging auf eine weiter-führende Schule.
Er hatte dort 2 Schwer-punkte:
1. Computer-systeme
2. Elektronik-systeme

Bob ist seit 6 Jahren Polizist.
Er arbeitet in der „exklusiven Zone“
Das ist ein Teil der Stadt.
Dort wohnen Roma.
Sie müssen dort leben.

Bob sagt:
Die Roma halten sich nicht an die Regeln.
Deshalb:
Sie müssen dort leben.
Bob ist für sie zuständig.

Bob kontrolliert:
– Funktioniert alles?
– Halten sich alle an die Regeln?
– Sind die Straßen ordentlich?
– Steht Müll auf der Straße?

Bob erzählt:
Ich bin schwerhörig.
Ich kann gebärden.
Die habe ich in der Schule gelernt.
Ich kann auch Lippen lesen.

Wie spricht Bob mit hörenden Menschen?
Ganz normal.
Er kann sprechen.
Wenn andere sprechen:
Er schaut genau auf die Lippen.
Und:
Er hat ein Hör-gerät.

Bob sagt:
Ich höre halb so viel wie andere.
Mein Arzt hat gesagt:
Ich kann Polizist werden.
Andere Ärzte sagen vielleicht:
Ich kann das nicht.

Aber:
Jeder der Polizist werden möchte,
Braucht eine Erlaubnis vom Arzt.

Projekt­manager*in

Informations­technologie, Büro, Dienstleistungen

Das ist der Beruf Projektmanager nationaler Projekte 

Das ist Roman.
Roman ist gehörlos.
Das heißt er kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Roman lebt in der Slowakei.
Roman ist Projektmanager.
Ein Projektmanager organisiert Projekte.

Wen Roman ein neues Projekt startet.
1. Er sucht nach Angeboten im Internet.
2. Wenn er ein Angebot findet:
Roman überlegt:
Passt das Angebot?
Können wir das Projekt machen?
3. Roman liest das Angebot ganz genau durch.
4. Er spricht mit seinen Kollegen.
5. Sie sammeln Ideen zum Projekt.
6. Sie wählen die besten Ideen aus.
7. Das Projekt kann starten.

Es gibt ein Antrags-formular für das Projekt im Internet.
Roman füllt es aus.
Er schreibt die Ideen auf.
Dann:
Seine Kollegen schauen:
Ist alles richtig ausgefüllt?
Wenn alles fertig ist:
Roman schickt das Formular ab.

Roman muss warten,
bis eine Bewilligung kommt.
Das heißt:
Roman muss auf eine Antwort warten.
Kann er das Projekt machen?
Oder hatte jemand anders bessere Ideen?
Eine Bewilligung bekommen heißt:
Roman kann das Projekt machen.
Roman bekommt Geld dafür.

Roman macht eine Liste.
Die Liste ist in einer App
Er schreibt auf:
Welcher Kollege muss welche Aufgabe machen?
Er schickt die Liste an seine Kollegen.
Jetzt weiß jeder:
Was ist zu tun.

Die Aufgaben sind zum Bespiel:
– Texte übersetzen
– Gebärden-sprache übersetzen
– Videos erstellen

Wenn die Kollegen fertig sind:
Sie schicken Roman ihre Aufgaben.
Roman fügt die Aufgaben zusammen.

Roman schreibt einen Abschluss-bericht.
Er gibt den Abschluss-bericht ab.
Roman sag:
Gehörlose Menschen können den Job machen.
Aber:
Vorher müssen sie viel über die Arbeit lernen.
Dann können sie den Job machen.
So hat Roman es gemacht

Roman sagt:
Hörende und Gehörlose können zusammen Projekte machen.
Aber:
Gebärden-sprache zu können ist wichtig.

Schau­spieler*in

Kunst

Das ist Petra. 
Petra ist seit ihrer Geburt gehör-los.
Das heißt, sie kann nichts hören.
Deshalb spricht Petra Gebärden-sprache.
Das bedeutet:
Petra benutzt Zeichen um zu reden.
Sie benutzt ihre Hände, ihre Arme und ihr Gesicht.
Diese Zeichen nennt man: Gebärden
Petra hat Musik und Kunst studiert.
Sie hat in Brno studiert.
Jetzt ist Petra Schau-spielerin.
Sie hat ein Theater gegründet.
Das Theater heißt: „Ich kann nicht hören“- Theater.

Das „Ich kann nicht hören“-Theater hat drei Mit-arbeiter.
Petra ist die einzige Schau-spielerin.
Das ist ein Problem.
Petra kann nicht alleine schau-spielern.
Sie braucht andere Schau-spieler.
Sie arbeitet deshalb mit anderen Schau-spielern.
Die anderen Schau-spieler sind von einem anderen Theater.

Petra bastelt auch Puppen.
Manchmal führt Petra Regie.
Das bedeutet, sie entscheidet über das Theater-stück.
Sie sagt anderen Schau-spielern, was sie tun sollen.

Zu-schauer denken manchmal: Gehör-lose Menschen sind nur die Schau-spieler.
Aber das stimmt nicht.
Das ganze Theater-stück wird von gehör-losen Menschen gemacht.
Das Theater zeigt:
Gehör-lose Menschen können Kunst machen.
Gehör-lose Menschen können Theater-stücke machen.
Gehör-lose Menschen arbeiten oft mit Bewegung.

Petras Theater-stücke sind für alle Menschen:
Für gehör-lose Menschen.
Für Menschen die hören können.
Für Kinder.
Für Erwachsene.
Für alte Menschen.
Für Menschen mit Lern-schwierigkeiten.

Petras Ziel ist:
Alle Menschen sollen ihr Theater-stück verstehen.
Keiner soll aus-geschlossen werden.
In schwerer Sprache heißt das:
Petras Theater-stück ist barrierefrei.
Kinder lernen bei Petra Gebärden-sprache.
Sie lernen:
Die Gebärde für: Hallo
Die Gebärde für: Bitte
Die Gebärde für: Danke

Petra erklärt den Kindern vor dem Theater-stück:
Darum geht es in dem Theater-stück.
Petra zeigt den Kindern auch die Gebärden.
Das ist gut für die Kinder.
Die Kinder haben dann keine Angst.
Und die Kinder verstehen Petra dann besser.

Die Zu-schauer sind nach dem Theater-stück glücklich.
Sie finden das Theater-stück schön.
Kinder malen Bilder.
Sie schicken die Bilder an Petras Theater.
Die Schau-spieler freuen sich.
Petra hofft:
Sie kann weiter Theater-stücke machen.

Servietten­macher*in

Produktion, Herstellung

Das ist der Beruf: Servietten-macher. 

Das ist Stano.
Stano ist gehörlos.
Das heißt: Stano kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Stano arbeitet als Wartungs-arbeiter in der Servietten-herstellung.
Stano macht das seit 8 Jahren.
Stano kontrolliert die Maschinen.
Die Maschinen stellen Servietten her.

Wenn die Maschine einen Fehler anzeigt:
Stano kontrolliert die Maschine.
Und Stano repariert die Maschine.
Dann kann die Maschine wieder gestartet werden.

Wenn das Papier für die Servietten leer ist:
Stano stoppt die Maschine.
Er muss das Papier abschneiden.
Dann muss er neues Papier in die Maschine legen.
Dann kann die Maschine wieder gestartet werden.

In Stanos Fabrik gibt es 2 Maschinen.
Eine Maschine ist automatisch.
Diese Maschine arbeitet alleine.
Eine Maschine ist manuell.
Das heißt:
Diese Maschine braucht Anweisungen.
Stano sagt der Maschine, was sie machen soll.
Dafür geht Stano an einen Bildschirm.
An dem Bildschirm stellt Stano die Anweisungen ein.

Trotzdem muss Stano beide Maschinen kontrollieren.
Stano kontrolliert auch die Qualität der Servietten.
Qualität ist ein schwieriges Wort.
Gute Qualität bedeutet: ein Produkt ist in einem guten Zustand.

Warum ist die Qualität wichtig?
Die Firma bekommt eine gute Bewertung.
Dann kaufen die Kunden viel.

Stanos Kollegen können hören.
Er kann sich aber mit ihnen unterhalten.
Stano liest von den Lippen ab.
Das heißt: Er erkennt die Wörter durch die Bewegung der Lippen.
Wenn Stano einen neuen Kollegen hat:
Er muss sich an die Lippen gewöhnen.

Das Papier für die Servietten kommt aus vielen verschiedenen Ländern.
Zum Beispiel:
– Ungarn
– Schweden
– Türkei

Das Papier wird in die Fabrik geliefert.
Dafür hat die Fabrik extra ein Lager.
Die Kunden können 3 verschiedene Servietten bestellen.
Die Servietten sind unterschiedlich groß.
Für jede Größe gibt es eine Maschine.
Die Maschine schneidet die Servietten.

Nach dem Schneiden:
Die Servietten werden zu einer anderen Maschine gebracht.
Diese Maschine packt die Servietten ein.
Die Servietten werden in einen Karton gepackt.

Stano muss die Verpackung kontrollieren.
Ist ein Loch in der Verpackung:
Die Servietten müssen neu eingepackt werden.

Wenn die Servietten eingepackt sind:
Sie kommen in das Lager.
Im Lager werden sie in einen LKW gepackt.
Der LKW bringt die Servietten zum Kunden.

Sexual­beratung*in

Pädagogik

Das ist der Beruf: Sexual-Berater.

Das ist Patricia. 
Patricia ist Sexual-Beraterin.
Patricia ist auch gehörlos.
Das bedeutet, dass sie nicht hören kann.
Sie benutzt Zeichen um zu sprechen.
Das schwere Wort dafür ist:
Gebärden-Sprache

Die Arbeit von der Sexual-Beraterin ist spannend.
Die Sexual-Beraterin unterrichtet Jugendliche.
Die Jugendlichen in der Gruppe sind auch gehörlos.

Das Thema im Unterricht ist:
Liebe und Sexualität.
Die Sexual-Beraterin erklärt:
• Was ist Liebe?
• Was ist Sexualität?

Die Arbeit ist sehr wichtig.
Warum ist die Arbeit wichtig?
Jugendliche lernen und verstehen:
• Was ist Liebe?
• Was ist Sexualität?

Die Sexual-Beraterin plant den Unterricht.
Wichtig ist:
Die Sexual-Beraterin muss viele Bilder benutzen.
Für die Sexual-Beraterin gibt es viele Bücher.
Die Sexual-Beraterin kann auch im Internet suchen.
Im Internet gib es viele Informationen zum Thema Sexualität.

Die Sexual-Beraterin muss den Unterricht vorbereiten.
Sie überlegt:
Was mache ich heute mit der Gruppe?
Jedes Mal macht sie etwas Neues mit der Gruppe.
Sie überlegt:
Wie alt sind die Jugendlichen in der Gruppe?

Die Jugendlichen reden über viele Dinge:
• Sie reden über Sex.
• Sie reden über Krankheiten.
Manche Krankheiten kann man beim Sex bekommen.

Wichtig ist:
Alle Jugendlichen sind eine Gruppe.
Keiner soll weniger wissen als der andere.
Keiner muss schwierige Sachen besprechen.

Patricia sagt:
Menschen sind ganz verschieden.
Und sie lieben ganz verschieden.
Das schwere Wort dafür ist sexuelle Orientierung.

Die Gruppe überlegt zusammen:
Gibt es Vorurteile?
Das bedeutet:
Menschen denken falsche Sachen über andere Menschen.

Patricia sagt:
Jeder darf auch allein mit Patricia sprechen.
Das heißt:
Patricia hört zu.
Patricia antwortet auf Fragen.
Patricia sagt nichts weiter.
Das nennt man Schweige-Pflicht

Sonder­pädagog*in

Pädagogik

Das ist der Beruf: Sonder-pädagoge 

Pädagoge ist das schwierige Wort für: Lehrer oder Erzieher.
Ein Sonder-pädagoge hilft Menschen beim Lernen.

Das ist Martin Humeňanský.
Martin ist gehörlos.
Das heißt: Martin kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Martin ist Sonder-Pädagoge.
Warum arbeitet Martin als Sonder-Pädagoge?
Er mag es zu lernen.
Und er mag lesen.

Martin sagt:
Auf diesem Internat wurde er zum ersten Mal integriert.
Integriert heißt: Man kann an einer Gruppe teilnehmen.
So konnte Martin etwas lernen.
Und: er hatte zum ersten Mal Erfolg.
Martin arbeitet jetzt selbst in diesem Internat.
Er möchte den Schülern auch helfen, etwas zu lernen.

Martin hat studiert.
Er hat Pädagogik studiert.
Nach dem Studium ist Martin ein Pädagoge.
Im Studium hat er viel über Kinder-garten und Erziehung gelernt.

Aber Martin sagt:
In der Slowakei muss man eine Zusatz-ausbildung haben.
Bei einer Zusatz-ausbildung lernt man noch mehr über seinen Beruf.
Martin hat eine Zusatz-ausbildung in Sonder-pädagogik für gehörlose Menschen.
Die Zusatz-ausbildung dauerte 2 Jahre.

Martin arbeitet seit 21 Jahren am Internat.
Er arbeitet am Nachmittag.
Am Nachmittag hilft er den Schülern.
Martin lernt mit den Schülern.
Martin macht mit den Schülern Haus-aufgaben.
Er hilft bei jedem Schul-fach.

Martin sagt:
Es gibt einen festen Zeitplan am Nachmittag.
Zum Beispiel:
– Dienstag: Kunst
– Mittwoch: Spaziergang durch die Stadt
Sie sind viel draußen.
Bei schlechtem Wetter:
Martin ist mit den Schülern in den Räumen.

Martin mag die Arbeit mit den Kindern.
Er hat Spaß mit den Kindern.
Er redet mit den Kindern.
Martin spielt Spiele mit den Kindern.

Die Kinder mögen Martin.
Aber: Martin muss auch mal streng sein.
Denn Martin ist ein Vorbild für die Kinder.
Er sagt den Kindern, was sie dürfen und was nicht.

Die Kinder mögen Martin, weil er auch gehörlos ist.
Martin und die Kinder verstehen sich gut.

Sport­trainer*in

Pädagogik, Gesundheit

Das ist der Beruf: Sport-trainer 

Das ist Petr.
Petr ist gehörlos.
Das heißt: Petr kann nicht hören.
Er benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Petr arbeitet als Hilfs-lehrer.
Er arbeitet an einer Schule für gehörlose und schwer-hörige Kinder.
Und er unterrichtet Sport.
Er ist also auch Sport-lehrer.

Wenn mal ein Trainer in einem Sport-verein fehlt:
Petr hilft auch aus.
Das heißt: Er trainiert dann die Mannschaft.
Das macht er gerne.

Was macht Petr noch?
Er arbeitet im 1. PSKN.
PSKN ist eine Abkürzung.
PSKN bedeutet:
Prager Sport-verein für Gehörlose.
Im PSKN trainiert Petr Fußball.
Seine Mannschaft war erfolgreich.
Sie waren bei der Welt-meisterschaft für Gehörlose.

Aber: Petr trainiert noch andere Sportarten.
Zum Beispiel:
– Footsal
– Leicht-athletik

Manchmal haben Petrs Schüler keine Lust auf Sport.
Sie machen dann nicht mit.
Dann sagt Petr ihnen:
Sport ist gesund.
Bewegung ist gut für:
– die Lunge
– das Herz
– den Kreislauf
– die Atmung
Aber man kann den Schülern nicht sagen:
Du musst das machen!
Das ist nicht gut.

Petr sagt:
Es ist besser:
Die Schüler zu überzeugen.
Und die Schüler zu motivieren.
Es ist wichtig:
Schülern alles zu erklären.
Die Schüler sollen alles verstehen.
Zum Beispiel: Warum Bewegung gut ist.

Petr ist froh.
Er kann die Laut-sprache sprechen.
Sprechen zu lernen war schwierig.
Er lernte es als Kind.
Warum war es schwierig?
Seine Eltern und Groß-eltern sind gehörlos.
Zuhause sprechen sie nur Gebärden-sprache.

Petr lernte die Laut-sprache.
Er lernte sie von hörenden Menschen.
Er lernte, wie er seine Stimme benutzen kann.
Heute kann er reden.
Seine Eltern halfen ihm nicht.
Sie haben ihm nichts erklärt.
Sie haben ihn nicht zu einem Sprach-training geschickt.
Es war schwierig für ihn.
Aber es hat sich gelohnt.

Tänzer*in

Kunst

Das ist der Beruf: Tänzer und Akrobat 
Ein Akrobat kann sehr gut turnen.
Und er zeigt Tricks auf der Bühne.
Ein Akrobat arbeitet mit Gegenständen
Zum Beispiel: Tücher und Seile.

Das ist Mischa.
Mischa ist gehörlos.
Das heißt: Mischa kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Mischa ist Tänzerin und Akrobatin.
Sie hat Auftritte auf der ganzen Welt.
Sie war in vielen Ländern.
Zum Beispiel:
– Japan
– Italien
– Schweden

Mischa sagt: Japan war der schönste Auftritt.
In Japan hat sie viele Fans.
Die Fans wollten Autogramme und Fotos von Mischa.

Viele Menschen sagen: gehörlose Menschen können nicht tanzen.
Aber: Mischa sagt, jeder kann tanzen.
Gehörlose Menschen können auch tanzen.

Sie fühlen den Rhythmus und die Vibration.
Ein Rhythmus entsteht durch die Töne in der Musik.
Die Töne sind lang oder kurz.
Der Rhythmus wiederholt sich im Lied.
Die Vibration kann man fühlen.
Vibration kennt man vom Handy oder von Laut-Sprechern.
Gehörlose Menschen können Vibrationen besser fühlen.

Früher arbeitete Mischa bei JAMU
JAMU ist eine Abkürzung für: Janáček Academy of Music and Performing Arts
Das ist Englisch und heißt: Janáček Akademie für Musik und darstellende Künste.
Mischa lernte frei zu tanzen.
Das heißt: Mischa tanzt wie sie möchte.

Mischa gebärdet auch Gedichte.
Im Video gebärdet sie das Gedicht: Verse für zwei Hände
Das Gedicht ist von Eliška Vyorálková.

Mischa hat Auftritte auf der ganzen Welt.
In anderen Ländern spricht sie in internationale Gebärden-Sprache.
Die internationale Gebärden-Sprache können viele Menschen auf der Welt verstehen.
Aber nicht alle sprechen die internationale Gebärden-Sprache.
Dann muss Mischa die Gebärden-Sprache aus dem Land lernen.
Dann können die Zuschauer Mischa verstehen.

Mischa sagt:
Man kann seinen Traum erfüllen.
Man braucht dafür Geduld und Kampf-Geist
Kampf-Geist heißt: man gibt nicht auf.

Taxi­fahrer*in

Dienstleistungen

Das ist der Beruf: Taxi-fahrer 

Das ist Patrik.
Patrik ist gehörlos.
Das heißt er kann nichts hören.
Er spricht mit seinen Händen.
Das nennt man gebärden.

Patrik fährt seit 4 Jahren Taxi.
Er arbeitet für 2 Unternehmen:
Uber und Bolt.
Beide Firmen haben eine App.
Mit den Apps:
Die Kunden können eine Taxi-fahrt buchen.

Wenn jemand Patriks Taxi über eine App bestellt:
Er stellt die andere App aus.
Die meisten Aufträge hat Patrik nachts.
Das ist gut für Patrik.
Nachts fahren weniger andere Autos.
Nachts sind die Straßen leerer.

Patrik arbeitet meistens früh morgens.
Mittags macht er Pause.
Nachmittags oder abends arbeitet er wieder.

Freitags und samstags:
Patrik arbeitet besonders lang.
Die Kunden gehen dann in die Diskos.

Patrik mag die Arbeit mit dem Auto.
Vor langer Zeit:
Ein Freund hat ihm von einer App erzählt.
Die App heißt Uber.
Patrik hat sich informiert.
Dann:
Er hat sich bei Uber beworben.
Dann wurde er zugelassen.

Bei der ersten Fahrt:
Patrik war verwirrt.
Er musste lernen,
wie funktioniert Uber.
Nach einiger Zeit:
Er hat sich daran gewöhnt.

Wie redet Patrik mit den Kunden?
Meistens gar nicht.
Denn:
Die App zeigt an:
Der Fahrer kann nicht hören.
Der Kunde weiß also vorher,
Patrik ist gehörlos.
Und die App zeigt Patrik.
Wo will der Kunde hin.

Manchmal:
Kunden sagen Danke in Gebärden-Sprache.
Das überrascht Patrik.
Sie kennen es aus dem Fernsehen.
Einige Kunden sprechen Gebärden-Sprache.

Traktor­fahrer*in

Landwirtschaft

Das ist der Beruf Traktor-fahrer 

Das ist Cyril.
Cyril ist gehörlos.
Das heißt, er kann nichts hören.
Cyril spricht mit seinen Händen.
Das nennt man gebärden.

Cyril ist Traktor-fahrer.
Er war auf einer Schule für Maler.

Cyrils Vater war auch Traktor-fahrer.
Als Cyril klein war:
Er hat seinem Vater geholfen.
Sie haben Dinge auf den Traktor geladen.
Dabei hat ihnen ein Pferd geholfen.

Cyril saß auf dem Traktor.
Er saß neben seinem Vater.
Oder er saß auf dem Pferd.

Als er 12 Jahre alt war:
Sein Vater hat ihm alles gezeigt.
Aber er durfte nicht selber fahren.

Als er 15 Jahre als war:
Cyril durfte selbst den Traktor fahren.
Er ging zur Schule.
Am Wochenede, ist er Traktor gefahren.

Cyrils Kollegen sind nicht gehörlos.
Sie fragen Cyril:
Kannst du uns Gebärden zeigen?
Zum Beispiel:
Kartoffel, Möhre, Zwiebel.

Aber, Cyrill arbeitet meistens allein.

Cyril erzählt:
Ich war 13 Jahre Traktor-fahrer.
Dann habe ich gekündigt.
Ich habe eine Pause gemacht.
Die Pause war 1 Jahr lang.
Danach:
Ich habe eine neue Firma gefunden.
Hier arbeite ich seit 6 Jahren.

Cyril ist seit 19 Jahren Traktor-fahrer.
Alle seine Kollegen können hören.
Keiner ist gehörlos, wie Cyril.
Cyril sagt:
Gehörlose haben oft keinen Traktor-führer-schein.

Es gibt 2 unterschiedliche Traktor-führer-scheine.
Führer-schein T und Führer-schein C.

Führer-schein T:
Gilt für das ganze Leben.

Führer-schein C:
Nach 2 Jahren gibt es einen Test.
Es wird getestet:
– Kann der Fahrer immer noch gut sehen?
– Kann der Fahrer immer noch gut hören?

Warum gibt es einen Test?
Es passieren viele Unfälle.

Cyril ist zufrieden mit seiner Arbeit.
Er hat verschiedene Aufgaben:
– Pflügen
– Rechen
Das bedeutet:
Er muss die Erde lockern.
Er muss die Erde umgraben.

Cyril muss auch die Ernte transportieren.
Das bedeutet:
Die Kartoffeln an einen aderen Ort bringen.

Das Feld ist 5000 Hektar groß.
Das ist sehr groß.
Es gibt auch noch andere Felder.

Verwaltungs­mitarbeiter*in

Büro

Das ist der Beruf: Verwaltungs-mitarbeiter 
In einer Verwaltung werden Dinge geregelt.
Verwaltungs-mitarbeiter regeln Dinge für:
– den Chef
– die Mitarbeiter
– die Kunden

Das ist Katka Polašková Vráblová.
Katka ist gehörlos.
Das heißt: Katka kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man Gebärden-sprache.

Katka arbeitet als Verwaltungs-mitarbeiterin.
Sie hat viele verschiedene Aufgaben.
Katkas Aufgaben sind:
– Lohn-zettel an die Mitarbeiter verteilen
– Hilfe bei Projekten
– Mails schreiben
– Verträge vorbereiten
Katka bekommt die Aufgaben von ihrem Chef.

Was genau muss Katka machen?
Hier ist ein Beispiel:
Katka bekommt folgende Aufgabe: Bereite einen Vertrag vor.
1. Katka schreibt den Vertrag.
2. Katka kontrolliert ihre Fehler.
3. Katka schickt den Vertrag zu ihrem Chef.
4. Der Chef unterschreibt den Vertrag und sendet ihn wieder zu Katka.
5. Katka druckt den fertigen Vertrag aus.
6. Katka sortiert den Vertrag in den Akten ein.

Katka hilft auch ihren Kollegen.
Manchmal schaffen die Kollegen ihre Aufgaben nicht.
Dann macht Katka die Aufgaben für sie fertig.
Wenn Katka die Aufgabe fertig hat:
Sie gibt den Kollegen die fertige Aufgabe zurück.

Was macht Katka noch?
Sie schreibt die Arbeits-stunden von ihren Kollegen auf.
Die Arbeits-stunden schreibt sie in Tabellen.
Wenn Katka die Stunden eingetragen hat:
Sie gibt den Kollegen die fertige Tabelle zurück.

Web­designer*in

Informations­technologie, Büro, Dienstleistungen

Das ist der Beruf Web-designer.

Das ist Marek.
Marek ist gehörlos. 
Das heißt er kann nicht hören.
Marek benutzt seine Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Marek erstellt Internet-Seiten.
Das bedeutet in schwerer Sprache:
Marek programmiert Webseiten.

Marek macht das schon sehr lang.
Er fing an als er 15 Jahre alt war.
Er hat sich viel selbst beigebracht.
Dafür hatte er Hilfs-mittel:
– Das Internet
– Ein Buch

Später:
Marek hat digitale Medien-grafik studiert.
Dort hat er viel gelernt.
Zum Beispiel im Bereich:
Webseiten.
Trotzdem:
Er hat sich viel selbst beigebracht.

Als Marek 18 Jahre alt war:
Er hatte seinen ersten Kunden.

Marek fragt Kunden nicht nach Aufträgen.
Normalerweise:
Marek bekommt einen Auftrag über Mund-propaganda.
Das heißt:
Ein Freund gibt Marek einen Auftrag.
Oder:
Ein Freund erzählt jemandem von Marek.
Und der gibt Marek einen Auftrag.
Oder:
Kunden empfehlen Mareks Arbeit.

Marek benutzt verschiedene Programme.
Die heißen zum Beispiel:
– HTML5
– CSS
– PHP
Die Programme haben verschiedene Aufgaben.
Sie helfen Marek beim Webseiten programmieren.

Marek spricht mit Kunden:
– Über das Internet
– Bei persönlichen Treffen
– Über SMS

Marek schickt E-Mails.
In den E-Mails:
Kunden finden Beispiele für Webseiten.

Am Anfang:
Marek trifft seine Kunden bei einem Online-Meeting.
Online Meeting ist der englische Begriff für:
Treffen im Internet.
Man sieht die andere Person über den Bild-schirm.

Der Kunde erklärt Marek:
– So soll meine Webseite aussehen.
– Das ist mir wichtig.
– Das soll auf der Webseite sein.

Marek sagt:
Wichtig ist:
Ich muss den Kunden etwas kennen.
Ich muss wissen:
Was möchte der Kunde?

Dann:
Marek zeichnet die Webseite.
Er zeigt sie dem Kunden.
Er fragt:
Haben Sie sich das so vorgestellt?

Der Kunde sagt:
Was ist gut.
Was ist nicht so gut.
Was soll Marek ändern.

Manchmal dauert es etwas.
Wenn der Kunde sagt:
Alles ist gut,
Marek programmiert die Webseite.

Dann:
Marek zeigt dem Kunden die Webseite.
Er fragt:
Wie findet der Kunde die Webseite?
Soll Marek noch etwas ändern?

Bis der Kunde sagt:
Die Webseite ist gut so.
Dann:
Marek fügt Bilder ein.
Er fügt auch Informationen ein.
Dann ist die Webseite fertig.

Zlatník 

Dovednosti, řemesla a obchod, Umění

Toto je povolání: zlatník

Toto je Rastislav.
Rastislav je hluchý.
To znamená, že nic neslyší.
Mluví rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Rastislav je zlatník.
To znamená:
Opravuje zlaté šperky.
Dělá nové věci ze zlata.

Rastislav říká:
Pracuji jako zlatník 8 let.

Rastislav měl sen:
Mít vlastní firmu.
Chtěl vědět:
   – Jak mám prodávat?
   – Jak a kolik budu platit daně?

Existuje nadace s názvem: Points.
Tato nadace pomohla Rastislavovi zahájit vlastní podnikání.

Rastislav má asistenta.
Rastislav pracuje vzadu.
Asistent pracuje vpředu.

Zákazníci Rastislava nevidí.
A Rastislav nevidí zákazníky.
Někdy má asistent otázku.
Volá Rastislava dopředu.
Ptá se:
Kolik to stojí?
Nebo oznamuje, že dostal objednávku pro Rastislava.

Většinou se zákazníky mluví asistent.

Zákazník ukáže Rastislavovi obrázek.
Potom Rastislav vidí:
To je to, co zákazník chce.
Nebo:
Rastislav ukazuje katalog.
Zákazník může ukázat:
Chci, tady toto.

Rastislav říká:
Zákazník přináší své zlato.
Vážím zlato.
Řeknu zákazníkovi cenu.
Cena je různá.
Záleží na tom:
Kolik váží zlato?

Rastislav sepíše objednávku.
Někdy:
Objednávka trvá 1 měsíc.
Někdy:
Objednávka trvá pár týdnů.
To záleží na tom:
Co chce zákazník?

Rastislav si myslí:
Neslyšící lidé mohou být zlatníci.
Důležité je:
Chtít to dělat.
Když něco opravdu chtějí dělat, tak to dělat mohou.
Když půjdou vytrvale za svým snem,
ten sen se splní,
Mohou dělat cokoli.

Stejně jako Rastislav.

Zahn­techniker*in

Gesundheit

Das ist der Beruf: Zahn-techniker. 
Ein Zahn-techniker baut Modelle.
Er baut Modelle von Zähnen.
Wenn ein Zahn kaputt geht:
Ein Zahn-techniker kann einen Ersatz bauen

Das ist Veronika.
Veronika ist gehörlos.
Das heißt: Veronika kann nicht hören.
Sie benutzt ihre Hände zum Sprechen.
Das nennt man gebärden.

Veronika ist Zahn-technikerin.
Als Veronika zur Schule ging:
Sie überlegte: welchen Beruf möchte ich erlernen?
Veronika entschied sich für den Beruf Zahn-techniker.
Warum hat sie diesen Beruf gewählt?
Veronika hat in Zeitschriften gelesen.
In der Zeitschrift stand, was andere gehörlose Menschen für Berufe lernen.

Nach der Ausbildung:
Veronika hat mehrere Praktika gemacht.
Dann hat sie ihren Arbeits-platz gefunden.
Veronika macht viele Fortbildungen.
Bei einer Fortbildung lernt man Neues über seinen Beruf kennen.
Neues zu lernen ist sehr wichtig.
Denn: der Beruf Zahn-techniker ändert sich ständig.

Wie arbeitet Veronika?
Zuerst geht der Patient zum Zahnarzt.
Der Zahnarzt scannt die Zähne vom Patienten.
Das heißt: er macht ein Bild von den Zähnen.
Das Bild speichert der Zahnarzt auf dem Computer.
Dann kann das Labor sich das Bild ansehen.
Veronika kann nun das Bild ansehen.

Sie lädt das Bild vom Computer herunter.
Sie sieht sich die Zähne des Patienten genau an.
Dann kann sie mit der Arbeit beginnen.
(Im Video 1:36 min – 1:48 min: man sieht, was Veronika macht)

Veronika hat ein Modell der Zähne erstellt.
Wenn sie damit fertig ist:
Sie ruft den Zahnarzt an.
Veronika kann nicht in den Mund vom Patienten gucken.
Deswegen braucht sie die Hilfe vom Zahnarzt.
Der Zahnarzt kontrolliert das Modell.
Wenn alles in Ordnung ist:
Veronika schnitzt ein Zahn-modell.
Sie achtet auf alle Einzelheiten.

Dann kommt die Form mehrere Stunden in einen Ofen.
Nach dem Ofen macht Veronika Keramik auf das Modell.
Keramik ist ein besonderes Material.
Keramik ist sehr stabil.
Veronika malt die Keramik an.
Jeder Patient hat eine andere Zahn-farbe.
Veronika muss mehrmals backen und anmalen.

Wie redet Veronika mit dem Zahnarzt und den Patienten?
Der Zahnarzt ruft eine Kollegin am Telefon an.
Die Kollegin sagt Veronika, dass sie zum Zahnarzt gehen soll.
Der Zahnarzt sagt Veronika, was zu tun ist.
Zum Beispiel:
Was an dem Zahn noch geändert werden muss.
Der Zahnarzt zeigt es Veronika.
Dann kann Veronika es besser verstehen.
Veronika sagt:
Es ist wichtig mit dem Zahnarzt und dem Patienten zu arbeiten.
Denn der Patient soll zufrieden sein.
Dann ist auch Veronika zufrieden.
Ist der Patient unzufrieden:
Veronika macht Veränderungen bis der Patient zufrieden ist.

Beruf

Kategorie

Eine wunderbare Heiterkeit hat meine ganze Seele eingenommen, gleich den süßen Frühlingsmorgen, die ich mit ganzem Herzen genieße. Ich bin allein und freue mich meines Lebens in dieser Gegend, die für solche Seelen geschaffen ist wie die meine. Ich bin so glücklich, mein Bester, so ganz in dem Gefühle von ruhigem Dasein versunken, daß meine Kunst darunter leidet. Ich könnte jetzt nicht zeichnen, nicht einen Strich, und bin nie ein größerer Maler gewesen als in diesen Augenblicken. Wenn das liebe Tal um mich dampft, und die hohe Sonne an der Oberfläche der undurchdringlichen Finsternis meines Waldes ruht, und nur einzelne Strahlen sich in das innere Heiligtum stehlen, ich dann im hohen Grase am fallenden Bache liege, und näher an der Erde tausend mannigfaltige Gräschen mir merkwürdig werden; wenn ich das Wimmeln der kleinen Welt zwischen Halmen, die unzähligen, unergründlichen Gestalten der Würmchen, der Mückchen näher an meinem Herzen fühle

Eine wunderbare Heiterkeit hat meine ganze Seele eingenommen, gleich den süßen Frühlingsmorgen, die ich mit ganzem Herzen genieße. Ich bin allein und freue mich meines Lebens in dieser Gegend, die für solche Seelen geschaffen ist wie die meine. Ich bin so glücklich, mein Bester, so ganz in dem Gefühle von ruhigem Dasein versunken, daß meine Kunst darunter leidet. Ich könnte jetzt nicht zeichnen, nicht einen Strich, und bin nie ein größerer Maler gewesen als in diesen Augenblicken. Wenn das liebe Tal um mich dampft, und die hohe Sonne an der Oberfläche der undurchdringlichen Finsternis meines Waldes ruht, und nur einzelne Strahlen sich in das innere Heiligtum stehlen, ich dann im hohen Grase am fallenden Bache liege, und näher an der Erde tausend mannigfaltige Gräschen mir merkwürdig werden; wenn ich das Wimmeln der kleinen Welt zwischen Halmen, die unzähligen, unergründlichen Gestalten der Würmchen, der Mückchen näher an meinem Herzen fühle

Eine wunderbare Heiterkeit hat meine ganze Seele eingenommen, gleich den süßen Frühlingsmorgen, die ich mit ganzem Herzen genieße. Ich bin allein und freue mich meines Lebens in dieser Gegend, die für solche Seelen geschaffen ist wie die meine. Ich bin so glücklich, mein Bester, so ganz in dem Gefühle von ruhigem Dasein versunken, daß meine Kunst darunter leidet. Ich könnte jetzt nicht zeichnen, nicht einen Strich, und bin nie ein größerer Maler gewesen als in diesen Augenblicken. Wenn das liebe Tal um mich dampft, und die hohe Sonne an der Oberfläche der undurchdringlichen Finsternis meines Waldes ruht, und nur einzelne Strahlen sich in das innere Heiligtum stehlen, ich dann im hohen Grase am fallenden Bache liege, und näher an der Erde tausend mannigfaltige Gräschen mir merkwürdig werden; wenn ich das Wimmeln der kleinen Welt zwischen Halmen, die unzähligen, unergründlichen Gestalten der Würmchen, der Mückchen näher an meinem Herzen fühle

Fotograf

Služby, Umění

Toto zaměstnání je: fotograf
Toto je Daniele.
Daniele je fotograf.

Říká: Je důležité se zákazníky mluvit.
Zákazníci Daniele řeknou, co chtějí.

Toto je důležitá příprava.
O čem Daniele a zákazníci hovoří?
   – Jaké oblečení má zákazník        na sobě?
   – Jaký styl by měla fotografie        mít.
   – Styl znamená: Jak by měla        fotografie vypadat.
   – Kdy by měl Daniele                       fotografii pořídit?

Daniele vyfotografoval svého klienta.
Pak: zákazník si vybere nejlepší fotografie.
Daniele fotografie uloží.
Pak: Daniele obrázky upraví.
To znamená: odstraňuje chyby.
A mění světlo, barvu a formu.
Zpracování trvá dlouhou dobu.
Zpracování může trvat až 3 dny.

Malíř a natěrač

Dovednosti, řemesla a obchod, Služby, Umění

S-T-A-N-I-S-L-A–V
Stanislav je od narození neslyšící.
Komunikuje znakovým jazykem a částečně odezíráním.
Malování ho bavilo od malička.
Vystudoval střední školu pro neslyšící v Praze v oboru Malíř a natěrač.
Na škole se také naučil základy písmomalířství.
Maluje pokoje a vnější fasády domů.
Maluje reklamní plochy.
Ovládá speciální techniky nazývané „fládrování a mramorování“.
Ty využívá např. při malování kostelů.
Obnovuje sochy a obrazy.

Lexikograf pro Slovenský znakový jazyk

Kancelář, Pedagogika

Toto je práce:Lexikograf pro znakový jazyk.
Lexikograf píše slovníky.
Lexikograf mění slovníky.

To je Roman Vostechovský.
Roman je lexikograf.
Píše slovník.
Píše slovník ve znakovém jazyce.

Roman pracuje pro občanské sdružení.
Několik lidí pracuje v občanské sdružení.
Všichni pracují na jednom cíli.
V Romanově občanském sdružení pracují pro neslyšící.
Občanské sdružení se jmenuje „Snepeda“.

Roman pracuje na dvou slovnících.
1.slovník:
Pojmy pro univerzity jsou vysvětleny.
2.slovník:
Jmenuje se:Diction.info

Jak Roman píše svůj slovník?
Roman vytvoří seznam znaků.
Ptá se neslyšícího.
Rozumíte znaku?
Odpovídá znak vašemu jazyku?
Znak musí být zobrazen dokonale.
Jinak to ostatní zneužijí.

Zde je příklad:
Slovo parkovací místo.
Parkovací místo jsou dvě slova.
1.slovo:parkování
2.slovo:mezera
Ale:tato dvě slova se používají jinak než parkovací místo.
Parkovací místo má vlastní znak.

Roman seznam zkontroluje.
Kontroluje znaky.
Zkontroluje,zda vše do sebe zapadá.
Jeho pak kontroluje neslyšící.

Potom:
Roman si zapíše znak.
Pokud má slovo několik znaků:
Roman zapisuje všechny znaky.
Pokud slovo nemá ještě žádný znak:
Roman dělá video z nového znaku.

Potom:
Nové znaky jsou zaznamenány.
To znamená:je vytvořeno video.
Videa jsou přidána do slovníku.

Když pracujete na slovníku:
Musíte dávat pozor na každý detail.
To znamená:všechno musí být provedeno perfektně.
   – Pohyb ruky
   – Pozice ruky
   – Výraz obličeje
   – Tvar úst
Některá slova mají 2 znaky,které jsou si podobné.
Poté musí být zobrazeny oba znaky.

Roman říká:je velmi důležité věnovat pozornost detailům.

Toto si Roman přeje do budoucna:
Neslyšící by se měli spojit.
Měli by vytvořit skupinu.
Ve skupině všichni přemýšlejí o novém znaku.
Skupina rozhoduje společně.
Roman říká:to by byla správná cesta.

Skupina se jmenuje:Korpus
V některých zemích už korpus existuje.
Roman ví:Jednoho dne bude korpus existovat také na Slovensku.

Roman pra

Kuchař 

Služby, Gastronomie

Toto zaměstnání je: kuchař.
Toto je Amir.
Amir je neslyšící.
To znamená: Amir neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.
Amirův šéf slyší.
Amir požádal svého šéfa, aby mluvil pomalu a jasně.
Poté Amir učil svého šéfa znakovou řeč.


Amir pracuje od pondělí do pátku.
Jeho práce začíná odpoledne.
Ale: hodně hostů přichází o víkendu.
O víkendu chodí hosté na pěší túry.
Po pěší túře jdou do restaurace.
Pro svou práci Amir potřebuje:
   – Nože
   – Pracovní oděv
   – Kuchařskou čepici
Důležité: všechno musí být čisté.


A Amir si musí často mýt ruce.
Je to důležité pro hygienu.
Hygiena je obtížné slovo pro čistotu.
Hygiena pomáhá proti nemocem.
Amir používá různé nože.
Například:
   – nůž na maso
   – nůž na ryby a saláty
   – nůž na ostatní potraviny


Jaké jsou ranní úkoly?
Ráno se peče chleba.
A krájí se maso.
A připravují se všechny úkoly.
Potom se připravuje jídlo.
Toto jsou předkrmy:
– Polévka a saláty
Toto jsou hlavní jídla:
   – Řízek
   – Knedlíky
   – Nudle
   – Ryba
Hosté rádi jedí řízek.

Kovodělník 

Výroba

Toto zaměstnání je: kovodělník.
Kov je zvláštní druh materiálu.
Kov je například: železo, zlato, hliník.

Toto je Momo.
Momo je neslyšící. To znamená: Momo neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Momo pracuje s kovem.
Momo pracuje v dílně.
V dílně jsou různé nástroje.
K čemu nástroje potřebuje?
Například:
   – Pro řezání kovů
   – Pro ohýbání kovů
   – Pro broušení kovů
   – Pro svařování kovů

Momo musí nosit pracovní oděv.
Musí nosit modrou bundu a modré kalhoty.
Bunda a kalhoty jsou vyrobeny ze silného materiálu.
Silný materiál chrání Momo před zraněním.
A Momo musí nosit černé tričko.

Co Momo s kovem dělá?
Na videu se můžete podívat na jeden příklad (minuta 1:09).
Momo tam má kus kovu.
Tento kus kovu potřebuje 12 otvorů.
Momo používá velký stroj.
Tento stroj do kusu kovu vrtá otvory.
Momo musí také kov svařit.
Svařováním můžete dva kusy kovu spojit.
Během svařování se kov velmi zahřívá.
Když je hov horký, změkne.
Když je kov měkký, může Momo dva kusy kovu spojit.
Co je svařování můžete vidět na videu (minuta 1:45 až 2:09).

Co Momo z tohoto kovu vytváří?
Tento kov se používá k výrobě pouliční lampy.
Pouliční lampu si objednal zákazník.
Pouliční lampa je umístěna ve městě.
Momo pak musí vyrobit hodně pouličních lamp.

Momo říká: On a jeho kolegové hodně pracují v dílně.
Ale: Momo pracuje také hodně na silnici.
Momo také musí sestavovat hotové výrobky.
Chtějí to zákazníci.
Pak jde Momo k zákazníkům.
Zákazníci jsou na mnoha různých místech.
Co Momo pro zákazníky vytváří?
Například:
   – Žebříky pro bazény
   – velké pokrývky pro zahrady
   – Ploty a brány

Momo také musí kov brousit.
Kov může být drsný.
Pak se můžete zranit.
Ale Momo může kov vyhladit.
Používá brusku.
Na videu můžete vidět, co je to broušení (minuta 2:48 až 3:12).

Jak Momo ví, co má dělat?
Momo a jeho kolegové dostávají objednávky.
V objednávce je napsáno, co zákazník chce.
Pak Momo ví, co musí udělat.
Kov a hotové výrobky mají různou hmotnost.
To znamená:
Kov může být lehký.
Nebo kov může být těžký.
Pokud je kov lehký: Momo ho nese sám.
Pokud je kov těžký: Momo požádá o pomoc kolegy.
Pak pracují jako tým.

Kadeřník 

Dovednosti, řemesla a obchod, Služby

Toto zaměstnání je:
Kadeřník

To je Vinschi.
Vinschi je neslyšící.
To znamená:
Nic neslyší.
Ke komunikaci používá ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Vinschi říká:
Své objednávky dostávám:
   – Prostřednictvím SMS
   – Na Facebooku
   – Na Instagramu
Mí zákazníci mi mohou napsat zprávu.

Vinschi musí vědět:
Co zákazník chce?
Jak by měl jeho vlasy ostříhat?
Pouze když si je naprosto jistý,
začne stříhat.

Vinschi říká:
Má pracovní doba je flexibilní.
To znamená:
Vinschi pracuje každý den v jinou dobu.
Musí pracovat každý den.
Kdykoliv mají jeho zákazníci čas.
Protož je Vinschi nezávislý.
To znamená:
Má svůj vlastní kadeřnický salon.

Vinschi nepracuje vždy ve svém kadeřnickém salonu.
Chodí také ke svým zákazníků:
   – Když je zákazník na                      invalidním vozíku.
   – Když má zákazník bolesti.
Vinschi říká:
Je dobré být flexibilní.

Jak Vinschi komunikuje se slyšícími lidmi?
Docela jednoduše:
Vinschi umí odečítat ze rtů.
To znamená:
Zákazníci s Vinschim hovoří.
On zákazníky neslyší.
Ale dívá se na rty.
Poté pozná, které slovo zákazník říká.
Nebo:
Zákazník své přání napíše.

Když je Vinschi se zákazníkem hotový:
1. musí vyčistit židli
2. musí vyčistit nůžky
3. musí vyprat kadeřnický plášť
4. musí pověsit nový kadeřnický plášť

Vinschi potřebuje speciální pomůcky.
Například:
   – Dobré nůžky
   – Hřeben
   – Vysoušeč vlasů
   – Dobrou žehličku na vlasy
Vinschi říká:
Žehlička na vlasy musí být obzvláště dobrá.
Špatná žehlička na vlasy je ničí.

Herecka

Umění

Petra je od narození neslyšící.
Studovala Janáčkovu akademii musických umění.
Založila divadlo „Neslyším“.
Je profesionální herečka.
Petra spolupracuje s externími herci.
Také vyrábí loutky.

Petra říká:
Chceme ukázat,že neslyšící lidé jsou dovední a kompetentní.
Hrajeme představení jak pro slyšící diváky,tak pro neslyšící.
Pro děli i dospělé.

Našim cílem je bezbariérová komunikace.
Naše publikum je obvykle spokojené a skutečně šťastné.
Děti malují obrázky a potom je nám posílají.
Jsme šťastní,že se jim představení tak moc líbí.

Hardware specialista

Služby, IT

Toto je práce:specialista na hardware(informatik)

Toto je Tomáš

Tomáš pracuje jako informatik.
Je zaměřený na hardware.

Specialistů na hardware je málo.
Zaměřil se na hardware,protože má širší záběr.
Využil znalosti ze školy,aby si mohl sám opravit svůj počítač.

Může dělat hodně věcí, například instalování, stahování, opravovaní routrů , switchů, počítačů i tiskáren..
Když se někomu technika pokazí,tak to donese Tomášovi a on to opraví.
Pracuje hodně s multimédii,dále natáčí,fotografuje a stříhá.
Umí točit kamerkou gopro nebo přes dron.
Je toho hodně.

Základní pro Tomáše je práce na opravě techniky.
Má rád i software,ale pro něj je lepší hardware.
Je to práce přesně pro něj.

Tomáš si vybral obor zaměřený na počítače a technologie,
protože dneska jsou tyto technologie hodně potřebné.

Práce s hardwarem je pro neslyšící rozhodně vhodná.
Protože hardware není zas tak těžký.
Neslyšící jsou vizuálně orientovaní, to znamená, že si dokáží s tím poradit a tím pádem hardware je pro ně to pravé ořechové.

Filmař 

Umění, IT

Toto je profese filmař

Toto je Christoph.
Christoph je hluchý.
To znamená,že neslyší.
K hovoru používá svoje ruce.
Tomu se říká znakový jazyk.
Christoph říká:píši scénář pro svoje filmy.
To trvá dlouho.
Někdy i 3 měsíce.

Christoph říká:
Důležité jsou 3 věci.
1. důležitý je dobrý nápad
2. práce s kamerou
3. střih na počítači
Christoph dělá filmy jen pro neslyšící.
Nedělá filmy se zvukem.
To znamená:
Ve filmech Christopha se nikdy nemluví.

Christoph říká:
Filmy se znakovým jazykem jsou odlišné.
Musí dávat pozor na mnoho věcí.
Místnost,kde se znakuje je velmi důležitá.
To znamená:
    – Osoba,která znakuje je                 vždy        vidět.
    – Tvář a horní polovina těla           je vždy vidět.
Pro filmy se zvukem :
    – Osoba,která mluví nemusí          být vždy vidět

Pro filmy s mluveným jazykem:
Zvuk je velmi důležitý.
Pro filmy se znakovým jazykem:
Zvuk není tak důležitý.

Christoph může upravovat zvuk.
Dělá to na počítači.
On zvuk neslyší,ale vidí ho.
Má v počítači program,který to umožňuje.

Christoph je filmařem už 11 let.
Má na to vzdělání.
To trvalo 1 rok.
Christoph říká:Vzdělání bylo výborné.
Naučil se toho hodně.
Christoph také musí upravovat barvy.
To provádí na počítači.
Barevné korekce jsou obtížná práce.
Především pro oči.
Proto si bere Christoph vždy den volna,kdy dělá něco jiného.
Potom pokračuje zase korekcích barev.
Christoph natočil 5 filmů.2 filmy jsou na DVD.3 jsou krátké filmy,které jsou kratší než 30 minut.
Krátké filmy poslal do soutěží.

Obkladač 

Dovednosti, řemesla a obchod

Toto je Adem
Adem je neslyšící.
To znamená: Adem nic neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Adem je obkladač.
Když Adem pokládá dlaždice:
Začíná u horního okraje.
1. Změří: Jak je okraj dlouhý?
2. Změří: Kde je střed okraje?
3. Označí: Střed okraje.

Adem rozetře na dlaždice lepidlo.
Pak:
Adem dlaždice rozloží.
Adem musí zkontrolovat:
1. Jsou dlaždice rovné?
2. Jsou dlaždice dobře přilepené?

Adem musí oříznout okraj dlaždice.
Je příliš velká.
Adem tužkou nakreslí čáru.
Pak:
Podle čáry provede řez.

Když je první řada hotová:
Adem musí zkontrolovat:
Jsou dlaždice rovné?
Používá vodováhu.

Co je důležité:
Vodováha musí pasovat.
Proto:
Adem používá malou vodováhu.

Adem pracuje 8 hodin denně.
To znamená:
Adem pracuje 40 hodin týdně.

Jeho dva kolegové jsou také neslyšící.
Ostatní slyší.
Neumí znakovat
Ale:
Jeho kolegové chápou Adema prostřednictvím:
   -Gest
   -Náznaků
   -Psaní

Celý tým přemýšlí společně:
Existují nějaké nové nápady?
Jakou barvu dlaždic použijeme?

Někdy:
Tým pracuje na různých místech.
Pak:
Všechno sbalí.
Pokládají dlaždice
na jiném místě

Adem má hodně nástrojů.
Adem má zubaté hladítko.
Se zubatým hladítkem:
Adem uhladí lepidlo na dlaždice.

Adem má také vodováhu.
S vodováhou:
Adem vidí:
Jsou dlaždice rovné?

Má také špachtli.
Se špachtlí:
Adem rozetře na dlaždice lepidlo.

Má kladivo a dláto.
S kladivem a dlátem:
Adem může odstranit staré dlaždice ze zdi.

Adem má také:
   – Metr
   – Kleště
   – Nůž

Adem má svou práci rád.
Obzvláště má rád:
   – Přesnou práci
   – Práci v týmu
   – Výměnu v rámci týmu

Adem si myslí, že je to skvělé.

Elektromechanik 

Výroba, Dovednosti, řemesla a obchod

Toto je práce:elektromontér
Elektromontér je složitý výraz pro člověka,který montuje různá elektrická zařízení.

Toto je Ladislav.
Ladislav je od dětství hluchý.
To znamená:Ladislav neslyší
Používá pro komunikaci ruce.
Tomu se říká znakový jazyk.

Ladislav ovládá jak znakový jazyk,tak mluvenou řeč.
Mluvit a odezírat se naučil již v mládí.
To hodně a rád četl.
Tak získal velkou slovní zásobu.
Proto může komunikovat i orálně.

Ladislav vystudoval obor elektromechanik.
Studoval na střední odborné škole.
Byla to normální škola pro slyšící.
Studium bylo hodně obtížné.
Ladislav ho zvládnul.

Ladislav pracuje v dopravním podniku.
Je vedoucí skupiny elektrikářů.
Společně opravují tramvaje.
V jeho skupině bývá 3 až 15 osob.
Jejich počet se mění podle práce.

Ladislav říká:
Povolání elektromechanik je pro neslyšící velmi vhodné.
Obavy zaměstnavatelů přijmout do práce neslyšícího jsou zbytečné.
Neslyšící umějí dobře pracovat.
Soustředí se pouze na svoji práci.

Ladislav dělá práci elektromechanika celý život.
Práce ho stále baví.

Elektrikář 

Výroba, Dovednosti, řemesla a obchod

Toto je práce:elektrikář
Toto je Tomáš.

Tomáš je neslyšící.
To znamená,že neslyší.

Tomáš vystudoval učební obor elektrikář ve škole pro neslyšící ve Valašském Meziříčí.
Během studia se naučil rozumět technickým výkresům.
Také se naučil ve výkresech umět číst.
Musí také znát a dodržovat bezpečnostní předpisy.

Umí dělat montáže rozvaděčů.
Umí odstranit staré dráty a dát místo nich nové dráty.
Umí opravovat pračky,mikrovlnky i jiné elektrické spotřebiče.
Nejvíce ho baví pájení plošných spojů.
Tyto práce musí dělat zatím pod dohledem nadřízeného.

Komunikace se slyšícími není úplně bez bariér.
Protože jsou elektrikáři pracovně vizuálně zaměření,tak je komunikace uspokojivá.
Každý člověk potřebuje elektrikáře a proto jsou elektrikáři velice žádáni.

Povolání elektrikáře je velmi vhodné pro neslyšící.
Je to hodně vizuální práce, ale i manuální.
Takže je to rozhodně vhodné pro neslyšící.

Editorka pořadů ve slovenském znakovém jazyce ve veřejnoprávní televizi

Kancelář

Toto je práce: Editorka ve veřejnoprávní televizi

Editor píše nebo mění texty.

Editor ve veřejnoprávní televizi píše nebo mění zpravodajské texty pro
televizi.

Toto je Veronika Vojtechovská.

Veronika je neslyšící.

To znamená, že ona neslyší.

Ona komunikuje rukama.

To se nazývá znakový jazyk.

Veronika je editorkou ve veřejnoprávní televizi.

Pracuje v televizi.

Kanál se jmenuje: RTVS

RTVS je kanál na Slovensku.

Ona pracuje pro RTVS 2 roky.

Jak Veronika funguje?

Veronika vždy pracuje na internetu.

Tam je systém na internetu.

V tomto systému se setkávají různé zprávy.

Veronika si prohlíží všechny zprávy.

Potom vybírá vhodné zprávy.

Zprávy musí být vhodné pro neslyšící.

Veronika vždy vybere 8 zpráv.

Veronika také vybírá zprávy o kultuře neslyšících.

Ona zkontroluje: Co je nového ve světě neslyšící?

Veronika upravuje zprávy.

Pak jim neslyšící mohou lépe porozumět.

Ale: zprávy se ozvučí(dostanou zvuk).

Zprávy jsou načteny televizním moderátorem.

Pak mohou zprávy slyšet i slyšící lidé.

Potom Veronika předá zprávu dalším televizní moderátorka.

Předkladatelé přeloží zprávy do znakového jazyka.

Poté se zprávy zobrazují v televizi.

Veronika má kolegu.

Ona dělá stejnou práci jako Veronika.

Střídají se.

například:

Veronika není ve službě:

Dostává však důležité zprávy.

Potom zprávu pošle své kolegyni.

Kolega může zprávy upravovat.

Veronika a její kolega si pak píší e-maily.

Co ještě je důležité?

Všechny zprávy spolu nesmí být delší než 7 minut.

To znamená: Veronika musí zprávy zkracovat anebo prodlužovat.

například:

Velmi důležité zprávy jsou zapotřebí o trochu delší.

Pak musí být ostatní zprávy kratší.

Veronika musí dodržet 7 minut.

Veronika říká:

Práce je těžká.

A máte velkou zodpovědnost.

To znamená: vše musí jít dobře.

A nesmí být chyby.

Veronika potřebuje vědět mnoho.

Ona musí vědět o všech aspektech zpráv.

například:

   • Politika

   • Kultura

   • Sociální život

Proč je to důležité?

Pokud to Veronika neví:

Pak dává lidem nesprávné informace.

Veronika musí také vědět:

O co se neslyšící lidé zajímají?

Co je důležité pro neslyšící.

Veronika říká:

Neslyšící mohou být editory ve veřejnoprávní televize.

Ale: musí rozumět textem.

A musí vědět perfektně psát.

To je velmi důležité.

Ona radí:

Neslyšící by měli číst hodně.

A neslyšící lidé by se měli učit ve škole.

Dentální technička

Zdravotnictví

Toto je práce: zubní technik.

Zubní technik vyrábí modely.

Dělá modely zubů.

Když se zlomí zub:

Zubní technik může udělat náhradu.

Toto je Veronika.

Veronika je neslyšící.

To znamená, že neslyší.

Ona komunikuje rukama.

To se nazývá znakový jazyk.

Veronika je zubní technik.

Když Veronika šla do školy:

Pomyslela si: jakou profesi se chci naučit?

Veronika se rozhodla stát se zubní techničkou.

Proč si vybrala právě toto povolání?

Veronika četla časopisy.

V časopisech četla:

Kde pracují ostatní neslyšící?

Po vyučení:

Veronika absolvovala několik stáži.

Pak si našla práci.

Veronika absolvovala spoustu dalších školení.

Na dalším školení se dozvíte nové věci o své práci.

Dozvědět se nové věci je velmi důležité.

Protože: práce zubního technika se neustále mění.

Jak pracuje Veronika?

Nejprve pacient jde k zubaři.

Zubní lékař skenuje zuby pacienta.

To znamená: vyfotí zuby.

Zubní lékař uloží obrázek do počítače.

Pak se může laborant podívat na obrázek.

Veronika už může vidět obrázek.

Stáhne obrázek ze svého počítače.

Dívá zblízka na pacientovy zuby.

Pak může začít pracovat.

(Na videu 1:36 min – 1:48 min: můžete vidět, co Veronika dělá)

Veronika vytvořila model zubů.

Když s tím skončí:

Ona zavolá zubaře.

Veronika se nemůže dívat do pacientových úst.

Proto potřebuje pomoc zubaře.

Zubař zkontroluje model.

Pokud je vše v pořádku:

Veronika vyřezává model ve tvaru zubu.

Dbá na každý detail.

Potom se forma umístí do pece na několik hodin.

Po peci udělá Veronika model z keramiky.

Keramika je speciální materiál.

Keramika je velmi silná.

Veronika maluje keramiku.

Každý pacient má jinou barvu zubů.

Veronika musí několikrát péct a malovat.

Jak komunikuje Veronika se zubařem a pacienty?

Zubař zavolá kolegovi do telefonu.

Kolega řekne Veronice, aby šla k zubaři.

Zubař říká Veronice, co má dělat.

například:

Co třeba změnit na zubu.

Zubař ukazuje Veronice.

Pak to Veronika dokáže lépe pochopit.

Veronika říká:

Je důležité pracovat se zubním lékařem a pacientem.

Protože pacient by měl být spokojen.

Pak je spokojená i Veronika.

Pokud je pacient nespokojen:

Veronika dělá změny, dokud není pacient spokojen.

Barista

Gastronomie, Služby

Toto je práce:barman – barista
Toto je Jiří.

Jiří je hluchý.
To znamená,že neslyší.

Jiří vystudoval střední školu pro neslyšící
v Hradci Králové,obor kuchař/číšník.

Nyní pracuje v kavárně u Žambocha v Brně
jako barman – barista.

Jako barista se zabývá kávou.
Vyrábí latté nebo espresso.
Nebo jakékoliv další druhy kávy.
Velmi rád kávu také pije.

Před 3 roky se přihlásil do soutěže barmanů v Německu.
Soutěže ve Stuttgartu se zúčastnil sám,bez tlumočníka.
Soutěže se zúčastnilo mnoho baristů z celého světa.
Jiří byl mezi soutěžícími jediný neslyšící a získal 2.místo.
Měl ohromnou radost.

Jiří komunikuje se slyšícími hosty dobře.
Využívá jak psaného textu i odezírání,prstovou abecedu nebo menu.
V menu si zákazník ukáže,jakou kávu si chce objednat.
Jeho cílem je,aby hosté kavárny byli spokojeni a přicházeli znovu.

Jeho dalším cílem je,aby naslyšící byli dobře zapojeni do společnosti.

Administrativní pracovnice

Kancelář

Toto je povolání: administrativní pracovník
Administrativa znamená správu, regulaci a řízení věcí
Administrativní pracovník spravuje a reguluje věci například pro:
   – svého vedoucího
   – jiné zaměstnance
   – zákazníky

Toto je Katka Polašková Vráblová.
Katka je hluchá.
To znamená: Katka neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Katka pracuje jako administrativní pracovnice.
Má mnoho různých úkolů.
Její úkoly jsou:
   – Distribuce výplatní pásky            zaměstnancům
   – Pomoc s projekty
   – Psaní e-mailů
   – Připrava smluv
Katka dostává úkoly od svého vedoucího.

Co přesně musí Katka dělat?
Zde je příklad:
Katka dostane následující úkol: Připravit smlouvu.
1. Katka sepíše smlouvu.
2. Katka zkontroluje a opraví své chyby.
3. Katka pošle smlouvu svému vedoucímu.
4. Vedoucí podepíše smlouvu a pošle ji zpět Katce.
5. Katka vytiskne konečnou smlouvu.
6. Katka založí smlouvu do spisů.
Katka také pomáhá svým kolegům.
Někdy kolegové své úkoly nestihnout dokončit.
Pak za ně úkoly dokončí Katka.
Když Katka dokončí úkol:
Dokončený úkol vrátí svým kolegům.

Co jiného dělá Katka?
Zapisuje pracovní dobu svých kolegů.
Pracovní dobu zapisuje do tabulek.
Když Katka zapíše hodiny:
Vrátí hotové doplněné tabulky svým kolegům

Asistent lékárníka 

Zdravotnictví, Služby

Sreco (S-r-e-c-o) pracuje jako lékárník.
Aby mohl tuto práci dělat, musel dlouho studovat.
Asistent lékárníka to má jednodušší. Stačí mu studovat 3 roky a získat výuční list.
Vysokou školu nemusí studovat.


David (D-a-v-i-d) je asistent v lékárně.
Rád v lékárně pracuje.
Má různé a zajímavé úkoly: balí léky nebo pracuje v laboratoři.
Každý den si musí obléct čisté oblečení.


V práci nosí rukavice a obličejový štít.
Kvůli riziku infekce
Jak David komunikuje?
Když mu slyšící zákazník nerozumí, tak to, co potřebuje zákazníkovi sdělit, napíše.
Komunikaci ve znakovém jazyce používá výjimečně.

Neslyšící tlumočník

Služby

Toto je práce: tlumočník

Georg je tlumočník.
Tlumočník může hovořit různými jazyky.
Tlumočník pomáhá ostatním lidem hovořit různými jazyky.
Georg může používat znakový jazyk.
Pomáhá neslyšícím a slyšícím lidem vést spolu rozhovor.

Georg je členem ÖGSDV.
To znamená:
Rakouská asociace tlumočníků a překladatelů znakového jazyka.

ÖGSDV má internetou stránku.
Všichni tlumočníci a překladatelé jsou na této webové stránce.
Když zákazník potřebuje tlumočníka:
Může ho vyhledat na webové stránce.
Potom může poslat tlumočníkovi e-mail.

Georg říká,že důležitá je dobrá příprava.
Ptá se zákazníka,co je předmětem tlumočení?
Připravuje se na tlumočení.
Pomáha s mnoha problémy.

Georgova práce je velice různorodá.
To znamená, že každý den je jiný.
A každé setkání je jiné.
Jeden den může mít více setkání.
Je to někdy vyčerpávající.

Georg nemá stanovenou pracovní dobu.
Pracuje, když mají jeho klienti schůzky.
Důležité je,aby jeho setkání nebyla časově příliš blízko sebe.
Ví,že přestávky a relaxace jsou důležité.
Dobrá pracovní doba je 20 hodin týdně.

Georg nemá trvalé zaměstnání.
Pracuje na různých místech.
Pracuje pro svoje zákazníky.

Například:
   – u lékaře
   – v kanceláři
   – na sportovních utkáních

Optik

Zdravotnictví, Služby

Toto je zaměstnání: optik
To je Petr.
Petr je neslyšící.To znamená,že Petr neslyší.
Při komunikaci pouřívá ruce.

Petr má odbornou kvalifikaci optika.
Pracuje jako optik.
Má to rád.
Co dělá optik?

Petr prodává brýle.
Prodává různé druhy brýlí.
Prodává take doplňky k brýlím.
Toto je příklad příslušenství:
   -kontaktní čočky
   -oční kapky
   -šperky

Jako optik dělá tyto činnosti:
Zákazníkům nabízí oční test.
Oční test ukazuje,jestli zákazník potřebuje nebo nepotřebuje brýle.
Při rozbití brýli je opravuje.

Petr potřebuje počítač.
Potřebuje počítač na komunikaci s kolegy a dodavateli.
Píše e-maily kolegům a dodavatelům.
Píše o nových trendech a informacích.

Petr pracuje v obchodě.
Pracuje ráno.
Ráno nechodí tolik zákazníků.
V obchodě je sám.
Jeho kolegové pracují odpoledne.

Když do obchodu přijde slyšící zákazník,
Petr odezírá anebo zákazník napíše svoji otázku.
Potom mu Petr může pomoct.

Údržbár zariadenia na servítky

Výroba / Manufaktúra

Toto je práca: pracovník údržby obrúskov.

Pracovník údržby kontroluje stroje.

Pracovník údržby opravuje stroje.

Toto je Stano.

Stano je nepočujúci.

To znamená: Stano nepočuje

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Stano pracuje ako údržbár vo výrobe obrúskov.

Stano to robí už 8 rokov.

Stano riadi stroje.

Stroje vyrábajú obrúsky.

Keď stroj zobrazí chybu:

Stano stroj skontroluje.

A Stano stroj opraví.

Potom stroj môže začať znova.

Keď je papier na obrúsky prázdny:

Stano zastaví stroj.

On musí odstrihnite papier.

Potom on musí do zariadenia vložiť nový papier.

Potom je možné stroj znovu spustiť.

V Stanovej továrni sú 2 stroje.

Jeden stroj je automatický.

Tento stroj funguje sám.

Jeden stroj je manuálny.

To znamená:

Tento stroj vyžaduje pokyny.

Stano dáva pokyn stroju, čo má robiť.

Ide na obrazovku.

Stanovuje pokyny na obrazovke.

Napriek tomu musí Stano ovládať obidva stroje.

Stano tiež ovláda kvalitu obrúskov.

Kvalita je ťažké slovo.

Dobre kvalita znamená: výrobok je v dobrom stave.

Prečo je kvalita dôležitá?

Spoločnosť dostane dobré hodnotenie.

Potom zákazníci veľa nakupujú.

Stanovi kolegovia môžu počuť.

Ale môže sa s nimi rozprávať.

Stano číta z ich pier.

To znamená, že rozpoznáva slová podľa pohybu pier.

Keď má Stano nového kolegu:

Musí si zvyknúť na pery.

Papier na obrúsky pochádzajú z mnohých rôznych krajín.

Napríklad:

   • Maďarsko

   • Švédsko

   • Turecko

Papier sa dodáva do továrne.

Továreň má na to špeciálny sklad.

Zákazníci si môžu objednať 3 rôzne obrúsky.

Obrúsky sú rôznych veľkostí.

Existuje stroj pre každú veľkosť.

Stroj odstrihne obrúsky.

Po rezaní:

Obrúsky sa odnesú do iného stroja.

Tento stroj zabalí obrúsky.

Obrúsky sú zabalené v kartóne.

Stano musí skontrolovať obal.

Ak je na obale otvor:

Servítky musia byť zabalené znova.

Keď sú obrúsky zabalené:

Donesú sa do sklad.

V sklade oni sú zbalené na nákladné auto.

Kamión prináša obrúsky k zákazníkovi.

Speciální pedagog

Pedagogika

Toto je práce: Speciální pedagog.
Pedagog je cizí obtížné slovo pro učitel nebo vychovatel.
Speciální pedagog pomáhá lidem učit se.

Toto je Martin Humeňanský.
Martin je hluchý.
To znamená: Martin neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk

Martin je speciální pedagog.
Proč Martin pracuje jako speciální pedagog?

Martina baví učit.
A rád čte.

Martin říká:
Právě na této internátní škole byl integrován poprvé.
Integrace znamená: můžete se připojit ke skupině.
Takže Martin se mohl něco naučit.
A byl úspěšný.

Martin nyní sám v této internátní škole pracuje.
Chce také pomáhat studentům něco se naučit.

Martin studoval.
Vystudoval pedagogiku.
Po studiích je Martin pedagog.
Během studií se naučil hodně o předškolním i školním vzdělávání.
Ale Martin říká:
Na Slovensku musíte mít další vzdělání.
Díky dalšímu vzdělávání se dozvíte ještě více o své práci.
Martin absolvoval další vzdělávání v oboru speciální vzdělávání pro neslyšící.
Dodatečné vzdělávání trvalo 2 roky.
Martin pracuje na internátě 21 let.
Pracuje odpoledne.
Odpoledne pomáhá studentům.
Martin se učí se studenty.
Martin dělá se studenty domácí úkoly.
Pomáhá s každým školním předmětem.

Martin říká:
Odpoledne je stanovený harmonogram.
například:
   • Úterý: Umění
   • Středa: Procházka městem

Je jich mnoho venku.

Pokud je špatné počasí:
Martin je v pokojích se studenty.

Martin rád pracuje s dětmi.
Hraje si s dětmi.
Vypráví dětem
Martin hraje hry s dětmi.

Děti mají rády Martina.

Ale: Martin musí být někdy přísný.
Protože Martin je pro děti vzorem.
Říká dětem, co mohou a nemohou dělat.

Děti mají rády Martina, protože i on je neslyšící.
Martin a děti spolu vycházejí dobře.

Taxikář 

Služby

Toto je práce taxikář

Toto je Patrik.

Patrik je neslyšící.

To znamená: On neslyší.

On komunikuje rukama.

To se nazývá znakový jazyk.

Patrik jezdí svým taxíkem už 4 roky.

On pracuje pro 2 společnosti.

Uber a Bolt.

Obě společnosti mají aplikaci.

Pomocí aplikací:

Zákazníci si mohou rezervovat taxík.

Pokud si někdo objedná Patrikův taxi prostřednictvím jedné z aplikací:

On vypne druhou aplikaci.

Patrik má nejvíce objednávek v noci.

To je dobré pro Patrika.

V noci je méně aut.

V noci jsou ulice prázdnější.

Patrik obvykle pracuje brzy ráno.

Na poledne on si dává pauzu.

Odpoledne nebo večer opět pracuje.

Pátky a soboty:

Patrik pracuje mimořádně dlouhé hodiny.

Zákazníci pak jdou na diskotéky.

Patrik rád pracuje s autem.

Před dlouhým časem:

Kamarád mu řekl o aplikaci.

Aplikace se jmenuje Uber.

Patrik se informoval.

potom:

On se přihlásil na Uber.

Potom ho přijali.

Při první cestě:

Patrik byl zmatený.

On se musel učit,

jak funguje Uber.

Po určité době:

On si zvykl.

Jak se Patrik mluví se zákazníky?

Většinou vůbec.

protože:

Aplikace zobrazuje, že

řidič neslyší.

Zákazník tedy předem ví,

Patrik je neslyšící.

A aplikace ukazuje Patrikovi.

Kam chce zákazník jít.

někdy:

Zákazníci se poděkují v znakovém jazyce.

To Patrika překvapuje.

Oni to vědí z televize.

Někteří zákazníci komunikují v znakovém jazyce.

Tanečnice 

Umění

Toto je profese tanečnice a akrobatka.

Mischa je od dětství neslyšící.

Komunikuje znakovým jazykem.

I když neslyší, velmi ráda a dobře tančí.

Tím prakticky ukazuje, že neslyšící mohou tančit.

Také dělá vzdušnou akrobacii a jevištní ztvárnění básní ve znakovém jazyce.

Díky těmto uměleckým aktivitám projela takřka celý svět.

Vystupovala kromě evropských zemí také v Americe nebo Japonsku.

Mischa povzbuzuje všechny neslyšící, pokud mají nějaké sny,

tak aby udělali všechno pro jejich splnění.
Mischa si své umělecké sny splnila.

Střihač videa

Umění, IT

Toto je práce: Střihač videa

Střihač videa pomáhá vytvářet film.

Střihač videa upravuje film na počítači.

Toto je Richard.

Richard je téměř hluchý.

To znamená: Richard skoro neslyší.

Používá ke komunikaci ruce.

To se nazývá znakový jazyk.

Richard pracuje jako střihač videa.

Sám se učil stříhat filmy.

Naučil se to na YouTube.

Richard si udělal školicí kurz.

Školení se jmenovalo: “Audiovizuální výroba”.

Školení bylo určeno pro slyšících lidí.

Ale byla tam další třída pro neslyšící.

Školení trvalo 3 roky.

Richard se hodně naučil.

například:

   • editovat videa

   • správně používat fotoaparát

Richardova první objednávka byla z muzea.

On upravoval videa.

Jeho druhá objednávka byla na svatbu.

Potom měl více práce.

například:

   • Pohádky

   • Muzeum

   • Rozhovory

Jak funguje Richard?

Po natočení filmu:

Film se zkopíruje a uloží.

Toto se nazývá zálohování.

Zálohování je důležité.

V případě, že se během editace něco stane:

Potom existuje zálohované video.

Potom Richard může upravovat video na svém počítači.

Richard říká:

Příběh musí mít scénář.

Scénář je text.

Text říká, co se stane ve filmu.

Richard pracuje se scénářem.

Nebo Richard spolupracuje s režisérem.

Režisér říká, co je třeba ve filmu udělat.

Režisér dělá hodně rozhodnutí.

Když Richard pracuje s režisérem:

režisér mu říká, co má dělat.

Richard se tím musí řídit.

Práce jako střihač videa je těžká.

Existuje mnoho barev.

Barvy se musí shodovat.

Například: Má ten člověk dobrou barvu obličeje?

Co jiného je těžké:

Vyblednutí.

To znamená: něco se přidá do videa.

A doplnění pozadí.

Richard říká:

Obojí je velmi komplikované.

Richard stále pracuje s YouTube.

sleduje:

Co je nového.

Co jiného se může naučit.

Richard říká:

Důležitý je výkonný počítač.

Zákazníci požadují ještě lepší videa.

Toto je možné pouze s výkonným počítačem.

Pak může Richard upravovat videa.

Richard upravuje videa bez zvuku.

To není problém.

Videa mají někdy zvuk.

Například: svatební video

Potom musí Richard pracovat se zvukem.

To je pro něj velmi těžké.

Richard říká:

Neslyšící mohou být střihači videa.

Ale pro filmy se zvukem:

potřebuješ pomoc od slyšících lidí

Strážník městské policie

Služby

Toto je práce:strážník městské policie
Bob je strážník městské policie ve větším městě Moravskoslezského kraje.

Aby mohl Bob pracovat u městské policie,
musí mít ukončené středoškolské vzdělání.
Bob vystudoval střední odbornou školu pro sluchově postižené
ve Valašském Meziřičí,obor počítačové systémy.

Bob se rozhodl pracovat jako strážník městské policie,
protože chtěl lidem pomáhat,
ukazovat jim, co je správné, i co se nesmí.

Funkci strážníka městské policie dělá asi 6 let.
Má na starosti část města, která je
jako „vyloučená oblast“, pro Romy.
Stará se o to, aby tam vše fungovalo,
aby tam byla pravidla, aby tam byl pořádek.

Při komunikaci s neslyšícími používá znakovou reč,
ale taky je třeba dbát na odezíraní.
Znakový jazykem se naučil na škole ve Valašském Meziříčí.
Se slyšícími lidmi, kteří nemají ztrátu sluchu, hovoří normálně.
Soustředí se na ústa, používá hlavně odezírání.

Bob má ztrátu sluchu 40 -45%.Proto může činnost strážníka vykonávat.
Konečné slovo při rozhodování o přijetí do služeb u městské policie
má vždy odborný lékař,který povoluje tuto práci vykonávat.

Správce počítačové sítě 

IT, Kancelář

Toto je Matthias.
Matthias je neslyšící.
To znamená:
Matthias nic neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znakové řeč.

Matthias je správce sítě.
Matthias vytváří počítačové sítě.
To znamená: propojuje počítače.
Tomu se také říká: počítačové systémy.

Matthias pracuje s různými programy.
Používá “vzdálený přístup”
“Vzdálený” Mathiasovi pomáhá.
Nemusí ke každému počítači chodit.
Ke všem počítačům má přístup.

Jeho telefon mu pomáhá také:
1. Může spolupracovat se svými kolegy.
2. Může v počítačovém systému také najít chyby.
Program nefunguje.
Matthias ho kontroluje.
Funguje to na jeho telefonu?
Pokud ano, Matthias ví:
Problém je v počítačovém systému.
Pokud ne, Matthias ví:
Problém je někde jinde.

Matthias ví:
Technologie musí fungovat.
Toto je ve společnosti nejdůležitější věc.
Pak je každý zaměstnanec šťastný.

Ve společnosti je místnost se spoustou kabelů.
Tato místnost se jmenuje:
Serverová místnost.
Kabely vedou po celé budově.
To znamená:
Všude je přístup k internetu.

Někdy je s počítači problém.
Problém je třeba Matthiasovi vysvětlit.
To funguje různými způsoby:
1. Ve znakové řeči
2. E-mailem
Ne všichni jeho kolegové umí používat znakovou řeč.
Proto zde pomáhají e-maily.
To znamená:
Matthias může zjistit příčinu problému.
A může problém vyřešit.

Je důležité, aby:
Byly všechny počítače aktualizovány.
Pak je počítačový systém bezpečný.

Matthias má jeden velmi důležitý úkol.
Musí zajistit, aby existoval pravidelný systém zálohování.

Zaměstnanci ukládají spoustu dokumentů.
Z dokumentů jsou vytvářeny kopie.
Jedná se o zálohování.
Zálohování trvá dlouho.
Proto:
Matthias zálohuje v noci.

Existuje mnoho různých společností.
Některé společnosti mají pouze jednu kancelář.
Některé společnosti mají spoustu kanceláří.
Matthias říká:
To je velký rozdíl.
Někdy musí jít Matthias do jiné kanceláře.
Musí hledat problém přímo v kanceláři.
Poté se vrací do své kanceláře.

Toto je pro Matthiase důležité:
Programování.
To znamená:
Říct počítači, co má dělat.
Například:
Matthias spojuje dva počítače.
Toto je počítačový systém.
Ten pracuje s programovacím jazykem.
To znamená:
Matthias zadává symboly a slova.
Počítače jim rozumí.
Počítač ví, co má dělat.
Tyto symboly a slova se nazývají:
Příkazy
Existuje mnoho různých programovacích jazyků
Programovací jazyky mají různé názvy.
Například:
C#, C++, PHP, AVC nebo Perl.
Matthias musí programovacímu jazyku rozumět.
Jazyk se můžete naučit.
Můžete se ho naučit sami.
Můžete se ho naučit také v kurzu.

Správce budov

Dovednosti, řemesla a obchod, Služby

Toto zaměstnání je:
Domácí technik

Toto je Zdravko.
Zdravko je domácí technik.
Nebojša a Gerhard jsou kolegové.
Zdravko, Nebojša a Gerhard jsou neslyšící.
Ke komunikaci používají své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Zdravko říká:
Dostáváme různé objednávky.
Musíme nakoupit mnoho věcí.
Například:
Psací potřeby, květiny nebo nářadí.

Zdravko říká:
Pokud je rozbita vodovodní baterie,
Koupí novou.
Pak musí novou baterii vyměnit.

Zdravko, Nebojša a Gerhard pracují na různých místech.
Mají mnoho různých úkolů.
Musí přenášet věci z jedné kanceláře do druhé.
Také doručují na poštu dopisy.
Zdravko říká:
Vždy musí být čisté toalety.
Také kuchyně musí být čistá.
V tuto chvíli je to obzvlášť důležité.
Nikdo by se neměl bát nakažení korona virem.
Proto musí Zdravko hodně uklízet.
Každý den uklízí:
1. pracovní stoly
2. kanceláře
3. učebny

K dispozici je také dílna.
Jsou věci, které domácí technici potřebují.
Například:
Sekačky, zahradní nářadí, čistící prostředky, houbičky a osvěžovače vzduchu.
Také malířské potřeby a malířské kbelíky.

Domácí technici nosí pracovní oděv.
Pracovní oděv je chrání.
   – Při práci v dílně
   – Při malování

Tato práce se mi moc líbí.
A líbí se mi i možná výměna s ostatními domácími techniky.

Sportovní trenér neslyšících 

Pedagogika, Zdravotnictví

Toto je práce: sportovní tréner neslyšících
Toto je Petr.
Petr je od dětství neslyšící.

Je rád,že mluví.
Bylo pro něho těžké se naučit mluvit.
Jeho rodiče a prarodiče byli neslyšící.
Doma se používal pouze znakový jazyk.

Petr mluví se slyšícími jenom proto, že je oslovoval
a s jejich pomocí se naučil správně nastavit hlas.
Díky tomu se dokáže domluvit.
Rodiče mu vůbec nepomáhali.

Petr pracuje jako asistent učitele ve škole pro sluchově postižené v Praze.
Na stejné škole působí i jako učitel tělocviku.
Petr je trénerem kopané v klubu 1. PSKN
To znamená první pražský sportovní klub neslyšících.

Trénuje i futsal-malou kopanou
a párkrát do roka i reprezentanty v atletice.
S národním fotbalovým mužstvem neslyších se zúčastnil mistrovství světa v kopané neslyšících.
Pokud ho nějaký jiný sportovní klub, například volejbalový
požádá o pomoc, rád pomůže.

Když to studenty příliš nebaví a nechtějí cvičit,
tak jim vysvětluje, že sport je zdravý.
Pohyb prospívá plícím, srdci. Dýchání a krevnímu oběhu.
Nesmí se jim říkat MUSÍŠ!! To je špatně.
Je lepší je přemluvit a motivovat.
Aby pochopili, proč je dobré cvičit.

Sexuální poradce

Pedagogika

Toto zaměstnání je: Sexuální poradkyně
Toto je Patricia.
Patricia je sexuální poradkyně.
Patricia je také neslyšící.
To znamená, že neslyší.
Ke komunikaci používá znakování.
Tomu se říká znaková řeč.

Práce sexuální poradkyně je velmi zajímavá.
Sexuální poradkyně učí mladé lidi.
Také mladí lidé ve třídě jsou neslyšící.

Tématem ve třídě je:
Láska a sexualita
Sexuální poradkyně vysvětluje:
   • Co je láska?
   • Co je sex?

Tato práce je velmi důležitá.
Proč je tato práce důležitá?
Mladí lidé se naučí a porozumí tomu:
   • Co je láska?
   • Co je sex?

Sexuální poradkyně si své hodiny pro třídu plánuje.

Některé věci jsou důležité:
Sexuální poradkyně používá mnoho obrázků.
Sexuální poradkyně prohledává internet.
Na internetu je o sexualitě spousta informací.

Sexuální poradkyně si musí své hodiny připravit.
Přemýšlí o:
Co dnes plánuji se svou třídou dělat?
Každý den potřebuje s třídou dělat něco nového.

Přemýšlí o:
Jak staří jsou mladí lidé ve třídě?
Mladí lidé hovoří o mnoha věcech
   • Hovoří o sexu
   • Hovoří o nemocích
Během sexu můžete chytit některé nemoci.
Mladí lidé hovoří o mnoha věcech.
   • Hovoří o sexu
   • Hovoří o nemocích
Během sexu můžete chytit některé nemoci.
Některé věci jsou důležité:
Všichni mladí lidé patří do této skupiny.
Nikdo neví víc, než ví ostatní.
Nikdo nesmí mluvit o obtížných věcech.

Patricia říká:
Lidé jsou různí
A různě se milují
Tomu se říká sexuální orientace.

Ve skupině přemýšlejí o:
Existují předsudky?
To znamená:
Někteří lidé si myslí o ostatních lidech nepravdivé věci

Patricia říká:
S Patricií můžou mluvit všichni.
To znamená:
Patricia poslouchá.
Patricia odpovídá na otázky.
Patricia nikdy nikomu nic neřekne.
Tomu se říká mlčenlivost.

Pedagog volného času

Pedagogika

Toto zaměstnání je: trenér volného času

Trenér volného času pracuje s dětmi mimo školu.
Toto je Denise. Denise je neslyšící.
To znamená: Denise neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Denise pracuje s dětmi.
Po škole vyzvedává děti.
Když mají děti prázdniny: Děti jsou na prázdninovém táboře.
Denise je pak na prázdninovém táboře také.
Denise pracuje s neslyšícími dětmi.
A Denise pracuje se slyšícími dětmi.

Jak pracuje Denise se slyšícími dětmi?
Učí děti jednoduché věci.
Například: abecedu.
A pak také Denise hodně používá řeč těla.
A také hodně používá výraz ve své tváři.
To znamená: vypadá rozzlobeně nebo mrká očima.

Denise plánuje svůj pracovní den individuálně.
Individuální je obtížné slovo a znamená:
Denise pro každý den vytváří nové plány.
Vytváří nové plány pro každou skupinu dětí.
Například: Denise by ráda vzala děti na exkurzi.
Pak musí Denise přesně naplánovat kdy co udělá.
Ale: Někdy Denise také plánuje společně s dětmi.
Pak se děti mohou rozhodnout, co chtějí dělat.

Denise má různou pracovní dobu.
Během týdne Denise obvykle začíná v 9 hodin ráno.
Pak její pracovní den končí v 6 hodin večer.
Denise potřebuje různé materiály.
Například: Denise chce s dětmi tvořit.
Pak potřebuje nůžky a tužky.

Nebo chce Denise vzít děti na exkurzi.
Pak potřebuje bezpečnostní výstražné vesty.
Takže pak děti lépe vidí.

Denise říká:
Miluje práci s dětma.
Ráda tvoří a hraje si s dětmi. Přináší jí to spoustu radosti.

Průvodce v muzeu

Umění, Služby, Pedagogika

Toto zaměstnání je:
Průvodce v muzeu

Toto je Alicia.
Alicia pracuje v muzeu.
Alicia je neslyšící.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč

Jak Alicia mluví se svými kolegy?
Alicia má 3 kolegy.
Dva kolegové jsou také neslyšící.
S nimi Alicia mluví ve znakové řeči.
Alicin nadřízený slyší.
Umí také trochu znakovou řeč

Alicin pracovní den:
Alicia uvažuje:
Budou dnes nějaké skupiny?
Jaké skupiny dnes přijdou?

Skupiny jsou velmi odlišné:
Školní třídy, rodiny, děti, dospělí.
Existují také starší lidé.

Alicia musí uvažovat:
Jak skupinu zvládám?
Jak se skupinou hovořím?
Mluvím s dětmi?
Mluvím s dospělými?

V muzeu
Existují hry.
Jedna hra se jmenuje:
Mimická hra.
Je to karetní hra.
Na některých kartách jsou slova.
Na některých kartách jsou tváře.
Všechny tváře vypadají jinak.
Všechny mají jinou mimiku.
To znamená, že všechny mají na svých tvářích jiný výraz.

Jedna hra se jmenuje:
Čínský šepot
Jsou zde také karty pro čínský šepot.
Na těchto kartách jsou slova.

V muzeu se můžete naučit také znakovou řeč.
K tomu jsou zde obrázky.
S těmito obrázky se můžete naučit znakovou řeč.
Alicia pracuje od úterý do soboty.
Někdy má soboty volné.
Tehdy pracují její kolegové.
Alicia říká:
Ráda poznávám nové lidi.
Lidé jsou velmi různí.
Někteří lidé jsou plaší.
Jiní lidé jsou otevření.

Projektový manažer národních projektů ve Slovenském znakovém jazyce

Kancelář, Služby, IT

Toto je povolání
Projektový manažer pro národní projekty.

Tohle je Roman.
Roman je neslyšící.
To znamená, že nic neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Roman žije na Slovensku.
Je projektovým manažerem.
Projektový manažer organizuje projekty.

Když Roman rozbíhá nový projekt.
1. Hledá nabídky na internetu.
2. Když najde nabídku, Roman uvažuje:
– Vyhovuje nabídka?
– Můžeme tento projekt udělat?
3. Roman čte nabídku velmi pečlivě.
4. Mluví se svými kolegy.
5. Shromažďují nápady pro projekt.
6. Vybírají nejlepší nápady.
7. Projekt může začít.

Na internetu je přihláška k projektu.
Roman to vyplní.
Pak:
Jeho kolegové kontrolují:
Je vše správně vyplněno?
Když je vše připraveno:
Roman odešle vyplněný formulář.

Pak Roman musí počkat na schválení.
To znamená:
Musí čekat na odpověď.
Z odpovědi se dozví:
Může projekt udělat?
Nebo měl někdo jiný lepší nápady?

Pokud je projekt schválený:
Roman a jeho kolegové mohou projekt realizovat.
Dostanou na to peníze.

Roman vytvoří seznam úkolů.
Seznam je v aplikaci.
Do seznamu zapíše:
Který kolega musí dělat který úkol?
Seznam pošle svým kolegům.
Nyní každý ví:
Co a kdy je třeba udělat.

Mezi úkoly patří například:
   – Překlady textů
   – Překlad znakového jazyka
   – Vytváření videí

Když jsou jeho kolegové připraveni:
Posílají své úkoly Romanovi.
Roman úkoly kompletuje.

Roman píše závěrečnou zprávu.
Podá závěrečnou zprávu.

Roman říká:
Neslyšící lidé mohou tuto práci dělat.
Ale předtím:
Musí se toho o práci hodně naučit.
Tak to udělal Roman.

Říká Roman
Slyšící a neslyšící lidé mohou dělat projekty společně.
Ale:
Je důležité umět znakovat.

Projektový manažer Erasmus+

Kancelář, Služby, IT

Toto je povolání : projektový manažer Erasmus +

Manažer má ve společnosti vedoucí pozici.
To znamená: Rozhoduje, co společnost má dělat.
Erasmus + je evropský program.
Program je určen pro evropské země.
Erasmus + podporuje projekty penězi.

Toto je Marek.
Marek je neslyšící.
To znamená, že neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Marek pracuje jako projektový manažer.
Projekt probíhá prostřednictvím programu Erasmus +.
Projekt je mezinárodní.
To znamená:
Na projektu pracuje několik partnerů.
Partneři projektu pocházejí z různých zemí.
Marek pracuje v různých projektech.
To je vidět na časových harmonogramech (minuta 0:42).
S časovými plány má Marek přehled.
Má přehled o:
   – Jakých cílů již bylo dosaženo
   – Které úkoly jsou hotové
   – Kolik času jim ještě zbývá

Úkoly mají určité pořadí.
Tímto způsobem každý ví:
Co již bylo provedeno.
A co přijde dál.
Partneři projektu si také mohou prohlédnout harmonogramy.
To je velmi užitečné.
Každý má stejný přehled.

Jaké jsou Markovy úkoly?
Marek má 2 různé role.
1. koordinátor projektu
2. partner projektu
Koordinátor řídí projekt.
Řídí realizační proces.
Mluví se všemi partnery.

Co musí Marek dělat?

Když je koordinátorem projektu:
Marek rozdělí úkoly.
Mluví s partnery.
A mluví s financující agenturou.
Financující agentura hradí projekt.

Pokud je partnerem projektu:
Dalším partnerem je koordinátor.
Pracují společně.
Koordinátor dává úkoly Markovi.
A Marek dává úkoly svým zaměstnancům.

Marek se zúčastňuje online schůzek.
Na online schůzkách partneři diskutují.
Ptají se: Má někdo problémy?
Jsou problémy řešeny?
Marek pro online schůzku potřebuje tlumočníka znakového jazyka.
Proč?
Někteří partneři slyší.
A někteří partneři jsou hluší.
Tlumočník pomáhá komunikovat.
Tlumočník překládá pro Marka do znakového jazyka.

Marek musí psát zprávy.
Musí psát zprávu každých 6 měsíců.
Musí také hledat:
Kolik peněz mohou partneři utratit.
To je důležité pro kontrolu.
Nakonec:
Marek musí napsat závěrečnou zprávu.
K té směřují všechny informace.
Je vše v pořádku?
Může být projekt dokončen?

Může hluchý pracovat jako projektový manažer?
Marek říká: Ano, jak vidíte!
Ale potřebujete znalosti.
Například:
   – Znát cizí jazyky
   – Být schopen plánovat
   – Hodně a dobře mluvit
Pokud nemůže něco udělat:
Můžete se to naučit.
Marek je neslyšící..
A dokázal to.

Programátor webových stránek

Kancelář, Služby, IT

Toto je povolání Programátor webových stránek práce.

To je Marek.
Marek je hluchý.
To znamená, že neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Marek programuje weby.
To znamená:
Vytváří internetové stránky.

Marek to dělá už velmi dlouho.
Začal, když mu bylo 15 let.
Hodně se za tu dobu naučil.
K získání nových znalostí využíval
   – Internet
   – Knihu

Později:
Marek studoval grafiku digitálních médií.
Hodně se tam naučil.
Například v oblasti
webové stránky.

Když bylo Markovi 18 let:
Měl svého prvního zákazníka.

Marek nepožaduje od zákazníků písemné objednávky.
Obvykle:
Marek dostane objednávku ústně.
To znamená:
Přítel dá Markovi objednávku.
Nebo:
Přítel řekne někomu o Markovi.
A ten pak dá Markovi objednávku.
Nebo:
Markovu práci doporučují spokojení zákazníci.

Marek používá různé programy.
Jedná se například o:
   – HTML5
   – CSS
   – PHP
Jednotlivé programy jsou schopny plnit různé úkoly.
Pomáhají Markovi naprogramovat web.

Marek komunikuje se zákazníky:
-Přes internet
– Na osobních setkáních
– Prostřednictvím textových zpráv

Marek posílá e-maily.
V e-mailech:
Zákazníci najdou příklady webových stránek.

Na začátku:
Marek se setkává se svými zákazníky na online schůzce.
Na internetu.
Zákazník vysvětlí Markovi:
   – Jak by měl vypadat jeho web.
   – Co je pro něho důležité.
   – Co by mělo být na webu.

Marek říká:
Co je důležité:
Potřebuji zákazníka znát.
Musím vědět:
Co chce zákazník?

Pak:
Marek navrhne web.
Ukáže to zákazníkovi.
A ptá se:
Představovali jste si to takto?

Zákazník říká:
Co je dobré.
Co není tak dobré.
Co by měl Marek změnit.

Někdy to chvíli trvá.
Když zákazník řekne:
Všechno v tomto návrhu je dobré
Marek programuje web.

Pak:
Marek ukáže zákazníkovi hotový web.
Ptá se:
Jak zákazník najde web?
Měl by Marek ještě něco změnit?
Dokud zákazník neřekne:
Web je v pořádku.

Pak:
Marek vkládá obrázky.
Vloží také všechny schválené informace.

Pak je web připraven.

Prodejce a opravář pomůcek pro neslyšící

Zdravotnictví, Služby

Pavel pracuje jako prodejce a opravář kompenzačních pomůcek pro neslyšící.
Prodejnu má v Oblastní unii neslyšících v Olomouci.
V ní nabízí světelné a vibrační budíky, světelné zvonky, sluchátka, indukční smyčky pro osobní použití a další pomůcky.

Prodává také sluchadla.
Podle jeho názoru je dobré, když ten, kdo pomůcky prodává, je sám neslyšící. Protože má vlastní zkušenosti a může klientovi poradit, jaká pomůcka je pro něho vhodná.

Pavel vystudoval střední průmyslovou školu pro neslyšící ve Valašském Meziříčí – obor elektronika.
Proto je ve své dílně schopen opravovat a také optimálně nastavit všechny pomůcky pro neslyšící. Nejvíce času mu zabírá čištění a nastavení sluchadel.

Pavel říká, že prodej a servis kompenzačních pomůcek je povolání vhodné pro neslyšící. Horší je to se sluchadly. Ten, kdo chce opravovat a seřizovat sluchadla musí mít alespoň zbytky sluchu. Bez toho není schopen posoudit kvalitu a funkčnost sluchadla.

Přírodovědec 

Kancelář, Zdravotnictví

Toto je profese:
Vědec

Michal (M-i-c-h-a-l) se narodil jako zdravé dítě.
Ve 3 letech onemocněl zánětem mozkových blan a ztratil sluch.
Od té doby je prakticky hluchý.

Po ukončení střední školy se Michal přihlásil
na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze.
Přes nemalé potíže, tuto školu úspěšně absolvoval.

Vyhrál konkurz na místo vědeckého pracovníka
ve fyziologickém ústavu České akademie věd.

Náplní Michalovy práce je
zjistit jaké proteiny obsahuje zub.
Spolu se svým spolupracovníkem
našli některé nové proteiny,
které dosud nebyly v zubech nalezeny.

Sluchový handicap Michala
ani při této náročné práci nepředstavuje velkou překážku.
Michalovi spolupracovníci si našli způsob komunikace
Vycházející z obecných principů komunikace s neslyšícími,
kteří nepoužívají znakový jazyk.

Mluvit zřetelně, artikulovat, být tváří obrácen k neslyšícímu.
Takto je Michal plnohodnotným spolehlivým členem vědeckého týmu.

Michal má svou práci velmi rád.
Těší ho, že se může podílet na výzkumech, které mohou
být využity ve farmacii, medicíně a dalších oborech.

Počítačový grafik

Služby, IT

Toto je práce: počítačový grafik.

Toto je Tomáš (T-O-M-A-S-H).
Tomáš je neslyšící od narození.
To znamená, že Tomáš neslyší.
Pri komunikaci používá ruce.

Tomáš pracuje jako počítačový grafik
Vytváří grafické efekty na počítači.
Dělá šablony pro svoje zákazníky.
Má rád svoji práci.

Tomáš je ve své práci velmi dobrý.
Vyvíjí různé věci.
Např.:
   – Loga(znaky společností)
   – Videa s efekty
   – Letáky
   – Speciální texty

Tomáš pro svoji práci potřebuje speciální počítačové programy.
Ale jeho nejdůležitějším pracovním nástrojem je mobilní telefon.
Tomáš potřebuje mobilní telefon pro komunikaci se svými zákazníky.
Tomáš pracuje jak s neslyšícími tak se slyšícími zákazníky.

Majitel pizzerie

Gastronomie, Služby

Toto je práce: majitel pizzerieMajitel pizzerie má pizzerii.

Majitel je šéfem společnosti pizzerie.

Toto je Juliana Bódisová.

Juliana je neslyšící.

To znamená, že neslyší.

Ona komunikuje rukama.

Toto se nazývá znakový jazyk.

Na začátku:

Julianina tchyně otevřela pizzerii.

Tchýně byla majitelkou pizzerie.

Juliana ji sledovala.

Považovala to za zajímavé.

Chtěla pracovat v pizzerii.

Tchýně si nebyla jistá, protože Juliana byla neslyšící.

Juliana jí řekla:

Budu to zkoušet 2 měsíce.

Juliana nevěděla, jak doručit pizzu.

Přemýšlela.

A objednala si pizzu.

A na pizze uviděla cenovku.

Juliana měla nápad:

Pizzu vždy doručí s cenovkou.

Na začátku byla donáška pizzy velmi těžká.

Juliana se zeptala své tchýně:

Když budeš stará a půjdeš do důchodu

Mohu se já stát majitelkou pizzerie?

Ale: Juliana potřebovala 2 roky odborné praxe.

To znamená: V oboru musela pracovat 2 roky.

Po 2 letech:

Juliana se stala majitelkou pizzerie.

Ale: stále se cítí jako normální zaměstnankyně.

Když zákazník přijde do obchodu.

Juliana říká zákazníkovi:

Jsem neslyšící.

Kolega pak hovoří se zákazníkem.

Zákazník řekne, kterou pizzu chce.

Juliana si zapisuje cenu.

Zákazník platí.

Když zákazník zavolá.

Kolega vždy telefonuje.

Kolega zapisuje objednávku.

Juliana peče pizzu.

A Juliana dodává pizzu zákazníkům.

Jak dodává Juliana pizzu?

Juliana dává pizzu do krabice.

Box udržuje pizzu v teple.

Juliana vyhledá adresu.

A Juliana vyhledá telefonní číslo.

Pokud je tam Juliana:

Zašle zákazníkovi SMS.

Zákazník přichází k předním dveřím.

Ze začátku byla práce pro Julianu náročná.

Protože neznala ulice.

A protože své klienty a kolegy dobře neznala.

Juliana neměl profesionální zkušenosti.

Dnes je práce pro ni lehká

Archivář 

Kancelář, Služby

Toto je práce:archivář

(O-n-d-r-e-j) Ondřej je archivář – historik.
Pracuje v archivu hlavního města Prahy.

Archivář rozhoduje o tom, které materiály
jsou z historického hlediska důležité
a je tedy potřeba je zachovat
a které naopak lze zlikvidovat jako bezcenné.

Dětství prožil jako slyšící, ale ke konci
puberty začal ztrácet sluch.

Teď má Ondřej na pravém uchu
ztrátu sluchu 100% a na levém 95%.
Tyto zbytky sluchu využívá prostřednictvím sluchadla.

Špatný sluch v práci archiváře nevadí.
Když se Ondřej chce na nějakou práci soustředit,
sundá sluchadlo a může se věnovat své práci.
V tichu, bez rušivých zvuků

Ondřej se původně vyučil elektrikářem
a pracoval jako zaměstnanec pražského metra.
Jeho velkým koníčkem byla už od dětství historie.

Ve svých pětatřiceti letech absolvoval studium
na filosofické fakultě Karlovy univerzity obor archivnictví

a po ukončení studia nastoupil
do archivu hlavního města Prahy.

Povolání archivář, je pro neslyšící velmi vhodné.

Učiteľ

Úrad, Kancelárska práca, Pedagogika

Toto je práca: učiteľ

Toto je Ondrej.

Ondrej je takmer nepočujúci.

To znamená: Sotva niečo počuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Ondrej bol na špeciálnej základnej škole.

Škola je pre sluchovo postihnuté deti.

Potom:

Ondrej išiel na strednú školu do Kremnice.

Ondrej žije na Slovensku.

To je krajina vo východnej Európe.

Boli len 2 stredné školy pre nepočujúcich.

Po škole:

Ondrej študoval.

   • Matematiku

   • Politiku

   • Etiku

Etika je ťažké slovo.

Etika sú pravidlá a hodnoty,

v spoločnosti.

Ondrej hovorí:

Mal som cieľ.

Chcel som pomôcť nepočujúcim.

Teraz Ondrej je učiteľ.

On učí:

   • Matematiku

   • Fyziku

   • Politiku

   • Informatiku

   • Chémiu

   • Slovenský posunkový jazyk

Informatika znamená:

Počítačová veda

Ondrej učí na 2 školách.

1. Na základnej škole

2. Na strednej škole

Preto:

Ondrej učí veľa rôznych predmetov.

Existujú učebnice pre počujúcich.

Existujú učebnice pre nepočujúcich.

Ondrej si myslí:

Staré školské knihy pre nepočujúcich sú dobré.

Nové školské knihy nie sú dobré.

To je dôvod, prečo:

Ondrej používa staré školské knihy.

Ale:

Berie si úlohy z mnohých rôznych kníh.

Z kníh pre počujúcich.

Z kníh pre nepočujúcich.

On mení úlohy pre svojich žiakov.

Ondrej hovorí:

Dobrí žiaci čítajú text.

A oni rozumejú textu.

Slabší žiaci čítajú text.

A oni nerozumejú textu.

To je dôvod, prečo

Ondrej musí veľa vysvetľovať.

Ondrej hovorí:

Toto je často prípad nepočujúcich.

Je vysvetlený text.

Potom:

Nepočujúci ľudia tomu môžu lepšie porozumieť.

Oni rozumejú obsahu.

Oni rozumejú súvislostiam.

Ondrej hovorí:

Vyučovanie je najkrajšie povolanie.

Ale:

Je ťažké pracovať s ľuďmi.

Pri práci s ľuďmi je dôležitých veľa vecí.

Napríklad:

   • Byť schopný porozumieť              iným ľuďom.

   • Mať a prejavovať city

   • Mať porozumenie pre                  ostatných ľudí

   • Vychádzať dobre s                        ostatnými

Ondrej hovorí:

Práca ma baví.

Ukazujem deťom:

Aký som dobrý vzor.

Ondrej hovorí:

Ukazujem veľa svojim žiakom.

Nie moje obavy.

Ale moja radosť.

Ondrej si myslí:

Viac učiteľov by malo byť nepočujúcich.

Pretože:

Mnoho učiteľov počuje.

A žiaci nepočujú.

Ondrej si myslí:

Nepočujúci učitelia sú lepší pre nepočujúce deti.

Pretože:

Potom deti lepšie pochopia.

Je to lepšie pre deti.

Je to lepšie pre ich budúcnosť.

Trenérka fitness

Zdravotnictví, Služby

Toto zaměstnání je: fitness trenér Toto video bylo vytvořeno během koronavirového lockdownu. Proto se Gordy a její klient nemohli setkat osobně.

Toto je Gordy. Gordy je neslyšící.
To znamená: Gordy nic neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.
Klienti se Gordy prají: Kdy máte čas?
Gordy říká:
Většina schůzek je večer.
Hodně schůzek má v sobotu a v neděli.
Její klienti mají čas také ráno nebo odpoledne.
Gordy říká: Musím být flexibilní.


To znamená: Gordy se ptá svých klientů: Kdy máte čas?
Většina Gordiiných klientů je také neslyšících.
Gordy říká: S neslyšícími jsem schopna mluvit.
Nejsem schopna mluvit se slyšícími lidmi.
Většinu času: Slyšící lidé neumí znakovat.
Proto je její práce jednodušší s neslyšícími klienty.
Gordy chce pomoci neslyšícím lidem.
Ví, že: Je těžké najít neslyšícího fitness trenéra.
Chce bezbariérovou komunikaci.


To znamená:
   – Neslyšící lidé by také měli mít možnost sportovat.
   – Neslyšící lidé by měli mít fitness trenéra.
   – Neslyšící lidé by měli být schopni rozumět svému fitness trenérovi.
   – Neslyšící lidé by měli být schopni se mluvit svým fitness trenérem.
Bezbariérová komunikace tedy znamená:
Neslyšící lidé jsou schopni mluvit se svým fitness trenérem.
Jsou schopni se domluvit.
Každý ví: pro sport potřebujete sportovní oblečení.
Gordy říká: Pro dřepy potřebujete boty s plochou podrážkou.


Proč jsou boty s plochou podrážkou důležité?
Je snazší udržovat rovnováhu.
Když trénuji horní část těla: Boty nejsou důležité.
Když jdu běhat. Běžecké boty jsou důležité.
Gordy říká: Nejprve si s klientem promluvím.
Zeptám se: Co chcete? Jaký je váš cíl?
Chcete zhubnout?
Chcete budovat svaly?
Jak často chcete trénovat?
Kdy sportujete?
Jaký sport děláte?
Gordy říká: Musím vytvořit plán.
Tento plán musí zapadat do každodenního života.
Gordy poskytuje také tipy:
Co může klient jíst?
Které potraviny jsou zdravé?
Které potraviny nejsou zdravé?
Které potraviny klientovi pomáhají?
Pondělí až pátek: Většinu času má Gordy jednu schůzku denně.


Některé schůzky trvají dlouhou dobu.
První schůzka může trvat 2 hodiny.
O víkendu: Gordy má několik schůzek.
Někdy 2. Někdy 3.
Gordy říká: Kdysi jsem měla fitness trenéra.
Tento fitness trenér byl slyšící.
Neuměl znakovat.
Gordy s ním nemohla mluvit.
Tento fitness trenér stál za Gordy.
Mluvil.


Ale Gordy ho neslyšela.
Gordy mu řekla: Postavte se prosím přede mě.
Tak, abych mohla vidět vaše rty.
Tak vám mohu snadněji porozumět.
Fitness trenér na to zapomněl.
Znovu se postavil za Gordy.
Znovu hovořil.
A Gordy mu nerozuměla.
Gordy si uvědomila: To nebyla žádná bezbariérová komunikace.
Zeptala se sama sebe: Jaké je to pro ostatní neslyšící lidi?


Gordy říká: Dlouho jsem o tom přemýšlela.
Pak jsem se šla učit.
Nyní je Gordy fitness trenérka.
Gordy říká: Má práce mě baví.
Gordyiným cílem je: Bezbariérová komunikace ve sportu.

Filmár

IT, Umenie

Jednoduchý jazyk, video32 – filmár

Toto je práca: filmár

Toto je Christoph.

Christoph je nepočujúci.

To znamená nepočuje.

Komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Christoph hovorí:

Píšem scenáre svojich filmov.

Toto trvá dlho.

Niekedy 3 mesiace.

Christoph hovorí:

3 veci sú dôležité.

1. Veľa dobrých nápadov

2. Práca s kamerou

3. Úpravy na počítači

Christoph točí filmy iba pre nepočujúcich.

On nerobí filmy v hovorenom jazyku.

To znamená:

Oni nikdy nehovoria vo Christophových filmoch.

Christoph hovorí:

Filmy v posunkovom jazyku sú iné.

On musí dávať pozor na veľa vecí.

Miestnosť na posunky je veľmi dôležité.

To znamená:

   • Osoba, ktorá posunkuje je          vždy viditeľná

   • Tvár a horná časť tela je              vždy viditeľná

Pre filmy s hovoreným jazykom:

   • Hovoriaci človek nemusí              byť  vždy vidieť

Pre filmy s hovoreným jazykom:

Zvuk je veľmi dôležitý.

Pre filmy so posunkovým jazykom:

Zvuk nie je taký dôležitý.

Christoph dokáže upraviť zvuk.

On to robí na počítači.

On nepočuje zvuk.

Ale on vidí zvuk.

On má na to program.

Christoph je filmárom už 11 rokov.

On má vzdelanie.

Trvalo to jeden rok.

On mal tlmočníka.

To je ťažké slovo pre:

prekladateľ.

Christoph hovorí:

Vzdelanie bolo skvelé.

On sa naučil veľa.

Christoph tiež musí upraviť farbu.

On to robí na počítači.

Zložitým jazykom to znamená:

farebná korekcia.

Farebná korekcia je náročná práca.

Najmä pre oči.

To je dôvod, prečo:

Christoph berie deň voľna.

On robí niečo iné.

Potom on urobí farebnú korekciu ešte raz.

Christoph urobil 5 filmov.

2 filmy sú čoskoro k dispozícii na DVD.

3 filmy sú krátke filmy.

To znamená:

3 filmy sú kratšie ako 30 minút.

On zasielal krátke filmy do súťaží.

Lektor posunkového jazyka

Pedagogika, Služby

Toto je práca: učiteľ

Toto je Ondrej.

Ondrej je takmer nepočujúci.

To znamená: Sotva niečo počuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Ondrej bol na špeciálnej základnej škole.

Škola je pre sluchovo postihnuté deti.

Potom:

Ondrej išiel na strednú školu do Kremnice.

Ondrej žije na Slovensku.

To je krajina vo východnej Európe.

Boli len 2 stredné školy pre nepočujúcich.

Po škole:

Ondrej študoval.

   • Matematiku

   • Politiku

   • Etiku

Etika je ťažké slovo.

Etika sú pravidlá a hodnoty,

v spoločnosti.

Ondrej hovorí:

Mal som cieľ.

Chcel som pomôcť nepočujúcim.

Teraz Ondrej je učiteľ.

On učí:

   • Matematiku

   • Fyziku

   • Politiku

   • Informatiku

      Chémiu

   • Slovenský posunkový jazyk

Informatika znamená:

Počítačová veda

Ondrej učí na 2 školách.

1. Na základnej škole

2. Na strednej škole

Preto:

Ondrej učí veľa rôznych predmetov.

Existujú učebnice pre počujúcich.

Existujú učebnice pre nepočujúcich.

Ondrej si myslí:

Staré školské knihy pre nepočujúcich sú dobré.

Nové školské knihy nie sú dobré.

To je dôvod, prečo:

Ondrej používa staré školské knihy.

Ale:

Berie si úlohy z mnohých rôznych kníh.

Z kníh pre počujúcich.

Z kníh pre nepočujúcich.

On mení úlohy pre svojich žiakov.

Ondrej hovorí:

Dobrí žiaci čítajú text.

A oni rozumejú textu.

Slabší žiaci čítajú text.

A oni nerozumejú textu.

To je dôvod, prečo

Ondrej musí veľa vysvetľovať.

Ondrej hovorí:

Toto je často prípad nepočujúcich.

Je vysvetlený text.

Potom:

Nepočujúci ľudia tomu môžu lepšie porozumieť.

Oni rozumejú obsahu.

Oni rozumejú súvislostiam.

Ondrej hovorí:

Vyučovanie je najkrajšie povolanie.

Ale:

Je ťažké pracovať s ľuďmi.

Pri práci s ľuďmi je dôležitých veľa vecí.

Napríklad:

   • Byť schopný porozumieť             iným ľuďom.

   • Mať a prejavovať city

   • Mať porozumenie pre                  ostatných ľudí

   • Vychádzať dobre s                        ostatnými

Ondrej hovorí:

Práca ma baví.

Ukazujem deťom:

Aký som dobrý vzor.

Ondrej hovorí:

Ukazujem veľa svojim žiakom.

Nie moje obavy.

Ale moja radosť.

Ondrej si myslí:

Viac učiteľov by malo byť nepočujúcich.

Pretože:

Mnoho učiteľov počuje.

A žiaci nepočujú.

Ondrej si myslí:

Nepočujúci učitelia sú lepší pre nepočujúce deti.

Pretože:

Potom deti lepšie pochopia.

Je to lepšie pre deti.

Je to lepšie pre ich budúcnosť.

Kuchár

Gastronómia, Služby

Jednoduché jazykové video 33 – Kuchár

Toto je práca: kuchár.

Toto je Amir.

Amir je nepočujúci.

To znamená: Amir nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Amirov šéf počuje.

Amir požiadal svojho šéfa, aby hovoril pomaly a zreteľne.

Potom Amir učil svojho šéfa posunkový jazyk.

Amir pracuje od pondelka do piatku.

Jeho práca začína popoludní.

Ale: veľa hostí prichádza cez víkend.

Hostia sa cez víkend môžu venovať turistike.

Oni idú do reštaurácie po turistike.

Amir potrebuje pre svoju prácu:

   • Nože

   • Pracovné odevy

   • Kuchársku čiapku

Dôležité: všetko musí byť čisté.

Amir si musí často umývať ruky.

To je dôležité pre hygienu.

Hygiena je ťažké slovo pre čistotu.

Hygiena pomáha proti chorobám.

Amir používa rôzne nože.

Napríklad:

   • nôž na mäso

   • nôž na ryby a šalát

   • nôž na iné jedlo

Aké sú úlohy ráno?

Ráno sa pečie chlieb.

A mäso je nakrájané.

A všetky úlohy sú pripravené.

Potom je jedlo pripravené.

Toto je predjedlo:

   • Polievka a šaláty

Toto je hlavné menu:

   • Rezeň

   • Knedľa

   • Rezance

   • Ryby

Hostia radi jedia rezeň.

Amir rád varí.

On varí v Rakúsku.

On má rád kultúru a jedlo v Rakúsku.

Amir pozná aj ďalšie krajiny a potraviny z týchto krajín.

Kaderník

Zručnosti, remeslá a obchod, Služby

To je práca:

Kaderníčka

Toto je Vinschi.

Vinschi je nepočujúci.

To znamená:

On nepočuje nič.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Vinschi hovorí:

Dostávam svoje objednávky:

   • SMS správou

   • Na Facebooku

   • Na Instagrame

Moji zákazníci mi môžu napísať správu.

Vinschi musí vedieť:

Čo chce zákazník?

Ako by on mal ostrihať jeho vlasy?

Iba keď on je úplne istý,

on začne strihať.

Vinschi hovorí:

Môj pracovný čas je flexibilný.

To znamená:

Vinschi každý deň pracuje v inom čase.

On musí každý deň pracovať.

Kedykoľvek majú jeho zákazníci čas.

Pretože, Vinschi je nezávislý.

To znamená:

Má vlastný kadernícky salón.

Vinschi nie vždy pracuje vo svojom kaderníckom salóne.

Chodí tiež k svojim zákazníkom:
   • Keď je zákazník na invalidnom vozíku.

   • Keď má zákazník bolesti.
Vinschi hovorí:

Je dobré byť flexibilný.

Ako hovorí Vinschi s počujúcimi ľuďmi?

Celkom jednoducho:

Vinschi vie čítať z pier.

To znamená:

Zákazníci sa rozprávajú s Vinschim.

on nepočuje zákazníkov.

Ale, on sa pozerá na pery.

Potom on rozpozná, ktoré slovo zákazník povie.

Alebo:

Zákazník si svoje želanie zapíše.

Keď Vinschi skončí so zákazníkom:
   • On musí vyčistiť stoličku

   • On musí vyčistiť nožnice

   • On musí umyť plášť

   • On musí zavesiť nový plášť

Vinschi potrebuje špeciálne náradie.

Napríklad:
   • Dobré nožnice

   • Hrebeň

   • Sušič vlasov

   • Dobrú žehličku na vlasy
     Vinschi hovorí:

Žehlička na vlasy musí byť obzvlášť dobré.

Zlé žehličky na vlasy ničia vlasy.

Herečka

Umenie

Herecka

Toto je Nicola.
Je herec.
Robí VV.
VV je skratka pre Visual Vernacular.
Je to umelecká forma v kultúre nepočujúcich.

Firmy, festivaly alebo organizátori podujatí
môžu pozvať Nicolu na vystúpenie.
Môžu Nicolovi dať požiadavky na vystúpenie:
– konkrétna téma
– cieľ predstavenia
– Mal by prvýkrát predviesť nové predstavenie.
– Mal by zopakovať staré predstavenie.
– Koľko má vystúpenie stáť?
Ak všetci súhlasia,
spolupráca začína.

Príprava závisí od trvania a typu vystúpenia.
Nicola zvyčajne začína mesiac pred vystúpením.
Ak je termin veľmi blízko,
musí znovu predviesť staré vystúpenie.
Potom cvičí a opakuje vystúpenie,
aby si dobre zapamätal obsah.
Ak Nicola robí nové vystúpenie,
príprava je zložitejšia.
Musí premýšľať:
Aké sú súvislosti medzi témou a jeho detstvom?
Ak si môže vybrať tému,
Premýšľa o:
Čo je mojou inšpiráciou?
Napríklad:
– spoločenská situácia
– niečo, čo sa deje vo svete práve teraz

Príprava sa začína kreslením obrázkov.
Predstavujú príbeh.
Môžu mať rôzne príbehy:
– silný príbeh
– jednoduchý príbeh
– šťastný koniec
Potom Nicola vysvetľuje, čo nakreslil.
Potom sa nahráva seba.
Pozrie sa:
Musí niektoré časti zmeniť?
Potom je pripravený na vystúpenie.

Nicola musí dávať pozor:
Pre aké publikum vystupuje?
Sú to len nepočujúci alebo aj počujúci?
Pri VV musí venovať pozornosť svojej technike.
Nemal by používať niektoré posunky.
Musí dobre posunkovať.
Musí jasne odovzdať svoj príbeh.
Musí mať pod kontrolou vlastné emócie.
Ak nie,
potom hrozí nebezpečenstvo:
Zabudne, ako vystúpenie pokračuje.

Nicola sa niekedy zúčastňuje na divadelných skupinách.
Ak sa cíti dobre s ľuďmi
a majú vášeň pre divadlo.
Ale väčšinou pracuje sám.

Nicola dokáže komunikovať s počujúcimi alebo nepočujúcimi zákazníkmi.
Nicola dokáže komunikovať rôznymi spôsobmi.
Vačšinou ho kontaktujú e-mailom.
Keď sa stretne s niekým osobne,
komunikuje pomocou mimiky a gest.
Alebo píše na papier alebo na mobilný telefón.

Na konci vystúpenia sa Nicola snaží
vnímať pocity publika.
Ak je publikum spokojné,
potom si urobí poznámku,
ako vystúpil.
Ak je reakcia publika neutrálna,
potom sa musí zlepšiť alebo zrušiť vystúpenie.

Všetko, čo Nicola na vystúpenie potrebuje, je javisko a čierne oblečenie.
Niekedy predvádza VV aj s hudbou.
Projektor môže vytvoriť lepšie predstavenie,
pretože je možné vidieť aj obsah videa.

Nicola pracuje vždy niekde inde.
Nicola môže pracovať v rôznych miestnostiach.
Napríklad v divadle.
Najlepšie miesto pre VV výstupenia je ulica.
VV je pouličné umenie.

Hardvérový špecialista

Služby, IT

Video v jednoduchom jazyku, video 13 – hardvérový špecialista

Toto je práca: hardvérový špecialista

Hardvér je súčasťou počítača.

Hardvér je zabudovaný do počítača.

Alebo hardvér je vedľa počítača.

Napríklad klávesnica.

Špecialista vie veľa o hardvéri.

To je Tomáš.

Tomáš je nepočujúci.

To znamená, že nepočuje.

On komunikuje rukami.

Nazýva sa to posunkový jazyk.

Tomáš pracuje s počítačmi a technikou.

Prečo Tomáš pracuje v odbore?

Tomáš hovorí:

Technológia je budúcnosť.

Ľudia potrebujú technológie.

Softvér je v počítači.

Softvér hovorí počítaču, čo má robiť.

Napríklad, uložte obrázok.

Tomáš má rád aj softvér.

Ale hardvér je pre neho lepší.

Hardvér je o niečo jednoduchší.

A Tomáš to vie lepšie pochopiť.

V tejto oblasti môže robiť veľa rôznych úloh.

Tomáš hovorí:

Hardvérových špecialistov nie je veľa.

Svoje počítače si musel opravovať sám.

Zúročil svoje vedomosti zo školy.

Tomáš dokáže veľa úloh.

Napríklad:

   • Nainštalovanie programov

   • Sťahovanie programov (z Internetu)

   • Oprava routerov (routery sú potrebné pre internet)

   • Opravy počítačov

Kedy počítač je pokazený:

Zákazníci ho prinesú Tomášovi.

Potom to Tomáš opraví.

Tomáš opravuje aj tlačiarne.

Tomáš pracuje aj s fotografiami a videami.

On robí fotografie a videá.

On upravuje fotografie a videá.

On vie zvládnuť aj dron.

Dronom sa dajú robiť fotografie a videá zo vzduchu.

Tomáš hovorí:

Špecialista na hardvér je dobrá práca pre nepočujúcich.

Pretože hardvér nie je taký ťažký.

Nepočujúci ľudia veľmi pracujú s očami.

Preto ľahko rozumejú hardvéru.

A rýchlo sa naučia opravovať hardvér.

Fotograf

Služby, Umenie

Jednoduchý jazyk, Video 45- photographer

Toto je práca: fotograf

Toto je Daniele.

Daniele je fotograf.

On hovorí: je dôležité hovoriť so zákazníkmi.

Zákazníci povedia Danieleovi čo chcú.

Toto je dôležité v príprave.

O čom hovorí Daniele so zákazníkmi?

   • Aké oblečenie má zákazník         na sebe?

   • Aký štýl by mala mať                   fotografia.

   • Štýl znamená: ako by mala          fotografia vyzerať.

   • Kde by ich mal Daniele               odfotiť?

Daniele fotografoval svojho klienta.

Potom zákazník vyberie najlepšie fotografie.

Daniele uloží fotografie.

Potom: Daniele upraví obrázky.

To znamená, že on odstraňuje chyby.

A on mení svetlo, farbu a tvar.

Spracovanie trvá dlho.

Spracovanie môže trvať až 3 dni.

Fitness trénerka

Zdravie, Služby

Jednoduchý jazyk Video 36 – Fitness trénerka

Toto je práca: Fitness trénerka

Toto video bolo urobené počas lockdownu (Koronavírus).

Preto sa Gordy a jej klient nemohli stretnúť.

Toto je Gordy.

Gordy je nepočujúca.

To znamená: Gordy nepočuje.

Ona komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Klienti sa pýtajú Gordy:

Kedy máš čas?

Gordy hovorí: Väčšina stretnutí je večer.

V sobotu a nedeľu má veľa termínov.

To je kedy jej klienti majú čas aj ráno alebo popoludní.

Gordy hovorí: Musím byť flexibilná.

To znamená:

Gordy sa pýta svojich klientov:

Kedy máš čas?

Väčšina klientov Gordy sú tiež nepočujúci.

Gordy hovorí:

Môžem sa rozprávať s nepočujúcimi.

Nemôžem hovoriť s počujúcimi ľuďmi.

Väčšinou:

Počujúci ľudí nevedia posunkovať.

Preto je jej práca s nepočujúcimi klientmi ľahšia.

Gordy chce pomôcť nepočujúcim.

Ona vie:

Ťažko sa hľadá nepočujúci fitnes tréner.

Ona chce bezbariérovú komunikáciu.

To znamená:

• Aj Nepočujúci ľudia by športovať.

• Nepočujúci ľudia by mali mať fitnes trénera.

• Nepočujúci ľudia by mali byť schopní porozumieť svojmu fitnes trénerovi.

• Nepočujúci ľudia by mali byť schopní hovoriť so svojím fitnes trénerom.

Takže bezbariérová komunikácia znamená:

Nepočujúci ľudia sa môžu porozprávať so svojím fitnes trénerom.

Môžu sa dohodnúť.

Každý vie:

Na športovanie potrebujete športové oblečenie.

Gordy hovorí:

Na drepy potrebujete plochéf topánky.

Prečo sú ploché topánky dôležité?

Je ľahšie udržať rovnováhu

Keď trénujem hornú časť tela:

Na topánkach nezáleží.

Keď idem behať.

Bežecká obuv je dôležitá.

Gordy hovorí:

Najprv sa rozprávam s klientom.

Pýtam sa:

Čo chceš?

Čo je tvojím cieľom?

Chceš znížiť váhu?

Chceš budovať svaly?

Ako často chceš trénovať?

Kedy športuješ?

Ktorý šport robíš?

Gordy hovorí:

Musím vytvoriť plán.

Plán musí zapadať do každodenného života.

Gordy tiež dáva tipy:

Čo môže klient jesť?

Ktoré jedlo je zdravé?

Ktoré jedlo nie je zdravé?

Aké jedlo pomáha klientovi?

Od pondelka do piatku:

Gordy má väčšinou jeden termín denne.

Niektoré schôdzky trvajú dlho.

Prvý termín môže trvať 2 hodiny.

Cez víkend:

Gordy má niekoľko stretnutí.

Niekedy 2.

Niekedy 3.

Gordy hovorí:

Raz som mala fitnes trénera.

Fitnes tréner počul.

Nevedel posunkovať.

Gordy sa nemohla s ním rozprávať.

Fitnes tréner stál za Gordy.

On rozprával.

Ale Gordy ho nemohla počuť.

Gordy mu povedala:

Prosím, postavte sa predo mňa.

Aby som videla tvoje pery.

Aby som ťa ľahšie pochopila.

Fitnes tréner na to zabudol.

On znova stál za Gordy.

On zase hovoril.

A Gordy mu nerozumela.

Gordy si uvedomila:

Nešlo o žiadnu bezbariérovú komunikáciu.

Pýtala sa sama seba:

Ako je to pre iných nepočujúcich?

Gordy hovorí:

Dlho som nad tým premýšľala.

Potom som urobila školenie.

Teraz je Gordy fitnes trénerka.

Gordy hovorí:

Práca ma baví.

Gordynim cieľom je:

Bezbariérová komunikácia v športe.

Elektromechanik

Výroba / Manufaktúra, Zručnosti, remeslá a obchod

Video v jednoduchom jazyku, video 11 – elektromechanické

Toto je práca: elektromechanik

Mechanik stavia stroje.

Jedná sa o technické stroje.

Elektromechanik pracuje s elektrickými strojmi.

Elektrické stroje pracujú s elektrinou.

To je Ladislav.
Ladislav je nepočujúci.
To znamená, že nepočuje.

Komunikuje rukami.

Nazýva sa to posunkový jazyk.

Ladislav pracuje pre dopravnú spoločnosť

Dopravná spoločnosť má vozidlá.

Napríklad:

   • Autobusy

   • Električku

   • Vlaky

Ladislav tam už pracuje 40 rokov.

Vedie tím.

Tím stavia električky.

A tím opravuje električky.

Počet zamestnancov je variabilný.

Môžu to byť 3 zamestnanci.

Alebo tam môže byť viac ako 15 zamestnancov.

Ladislav hovorí:

Rozprávanie s inými ľuďmi nie je ťažké.

Ladislav hovorí dvoma jazykmi.

Hovorí posunkovým jazykom.

Hovorí hovoreným jazykom.

Ladislav vie aj čítať z pier.

Naučil sa hovorenú reč.

Pretože rád číta.

Čítanie bolo užitočné:

Ladislav sa naučil veľa nových slov.

Aby mohol hovoriť lepšie s ostatnými ľuďmi.

Ladislav si myslí:

Šéf sa nemusí báť najímať nepočujúcich.

Nepočujúci sú dobrí zamestnanci.

Ladislav hovorí, že dobrá vec je: Nepočujúci zamestnanci sa nenudia.

Nepočujúci zamestnanci nepočúvajú rádio.

Nepočujúcich zamestnancov nerozptyľujú zvuky.

Nepočujúci zamestnanci sú veľmi koncentrovaní.

Ladislav počul v detstve.

Potom už nič nepočul.

To ho však nezastavilo.

Stále pokračoval.

Ladislav získal výučný list.

Jeho učňovské vzdelávanie sa nazývalo elektromechanik.

Vyučil sa na učilišti.

Bolo to odborné učilište pre počujúcich študentov.

Ladislav hovorí:

Nebolo to ľahké.

Ale podarilo sa mu zmaturovať.

Ladislav vždy pracoval ako elektromechanik.

Veľmi ho to baví.

Myslí si, že:

Elektromechanika je dobrou voľbou pre nepočujúcich.

Ladislav tiež hovorí:

Rozprávanie by nemal byť problém.

Maliar a natierač

Zručnosti, remeslá a obchod, Služby, Umenie

Jednoduchý jazyk video 1 – maliar

To je povolanie: maliar a dekoratér

Jednoduchým slovom pre dekoratéra je maliar izieb.

Maliar navrhuje miestnosti a robí ich krásnymi.

Toto je Stanislav.

Stanislav je nepočujúci.

To znamená, že Stanislav nepočuje.

On komunikuje rukami.

Stanislav maľuje už od malička.

Jeho otec vravieval, že Stanislav niečo maľuje.

Napríklad obrázok.

Stanislav rád maľoval.

On sa rozhodol, že chce byť maliarom.

Po základnej škole Stanislav odišiel na odbornú školu.

Odborná škola bola určená iba pre nepočujúcich študentov.

Na odbornej škole sa Stanislav naučil maľovať.

Stanislav študoval 4 roky.

Čo robí Stanislav ako maliar a dekoratér?

On maľuje steny v izbách.

On maľuje reklamy pre zákazníkov.

On maľuje obrázky pre zákazníkov.

On maľuje aj návrhy pre zákazníkov.

Zákazníci si žiadajú tieto návrhy.

Stanislav môže tiež navrhovať veci.

To znamená, že niečo vyrába.

Napríklad:

   • fasády

   • vzorky dverí

   • predmety vyrobené z mramoru

Elektrikár

Výroba / Manufaktúra, Zručnosti, remeslá a obchod

Ľahký jazyk Video 6 – Elektrikár

Toto je práca: elektrikár

Toto je Tomáš.

Tomáš je nepočujúci.

To znamená: Tomáš nepočuje.

On komunikuje rukami.

Toto sa nazýva posunkový jazyk.

Tomáš je elektrikár.

On hovorí:

Táto práca má dobrú perspektívu.

Perspektíva znamená: výhľad pre budúcnosť.

Prečo má práca dobrú perspektívu:

Ľudia potrebujú elektrinu.

Tomáš tiež hovorí:

Je potrebných viac elektrikárov.

Čo môže robiť Tomáš:

Napríklad:
   • inštaláciu prepínačov

   • odstrániť staré káble

   • inštaláciu nových káblov

   • pripájať a prepájať káble

Čo môže Tomáš zapojiť:

Napríklad:
   • kábelové spojenia

   • práčky

   • mikrovlnky

   • spájkovanie dosky s                     plošných spojov
Doska s plošnými spojmi obsahuje elektronické súčiastky.

Doska s plošnými spojmi je v každom stroji.

Počas spájkovania sú spojené dve časti.

Časti sú spojené veľkým množstvom tepla.

Tomáš má najradšej spájkovacie dosky,

pretože má rád spájkovanie.

Čo musí byť Tomáš schopný urobiť:
   • prečítať technické výkresy

   • pochopiť technické výkresy

   • poznať bezpečnostné                   predpisy

Tomáš dokáže veľa napraviť.

Jeho šéf ho však v tomto procese kontroluje.

To je dôležité.

Tomáš hovorí:

Rozprávanie s počujúcimi ľuďmi

nie je vždy ľahké.

Ale:

Práca elektrikára je vizuálna.

To znamená: Tomáš môže vidieť svoju prácu.

A môže sa na to pozerať so zákazníkmi a kolegami.

Sluch nie je taký dôležitý.

Tomáš hovorí:

Každý potrebuje elektrikár.

Na trhu práce ale nie je veľa elektrikárov.

Preto:

Tomáš a jeho kolegovia majú čo robiť.

Zložitým jazykom hovoria: Oni sú veľmi žiadaní.

Tomáš hovorí:

Elektrikár je dobrá práca pre nepočujúcich.

Prečo?

1. práca je veľmi vizuálna

2. veľa pracuješ rukami

Pre nepočujúcich je to určite dobrá práca.

Editorka vo verejnoprávnej televízii

Úrad, Kancelárska práca

Editor

Toto je Klaudia Jusková.
Pracuje ako editorka.
Editorka je napríklad
Zamestnankyňa spravodajskej webovej stránky.

Klaudia každé ráno vyhľadáva a zhromažďuje
rôzne informácie zo celého sveta.
Napríklad o:
  – nepočujúcich ľuďoch
  – určitých udalostiach
Klaudia na to potrebuje 4 hodiny.
Potom upravuje texty.
Potom texty uverejní na webovej stránke.

Klaudia väčšinou pracuje samostatne.
Pracuje 8 hodín denne.
Správna gramatika je dôležitá.
V texte by nemali byť žiadne chyby.
Preto musí byť gramatika správna.
Text musí obsahovať presné informácie.
Potom Klaudia text uverejní.

Klaudia často pracuje v kancelárii.
Niekedy pracuje aj z domu.

Domový techník

Zručnosti, remeslá a obchod, Služby

Toto je práca:

Domový technik

Toto je Zdravko.

Zdravko je domový technik.

Nebojša a Gerhard sú jeho kolegovia.

Zdravko, Nebojša a Gerhard sú nepočujúci.

Oni komunikujú rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Zdravko hovorí:

My dostávame rôzne úlohy.

Musíme si kúpiť veľa vecí.

Napríklad:

Perá, kvety alebo náradie.

Zdravko hovorí:

Ak je kohútik zlomený,

on kupuje nový.

Potom on musí nainštalovať nový kohútik.

Zdravko, Nebojša a Gerhard pracujú na rôznych miestach.

Oni majú veľa rôznych úloh.

Oni musia sťahovať veci z jednej kancelárie do druhej.

Oni tiež doručujú listy na poštu.

Zdravko hovorí:

Toalety musia byť vždy čisté.

Čistá musí byť aj kuchyňa.

V súčasnosti je to obzvlášť dôležité.

Nikto by nemal byť infikovaný korona vírusom.

Preto musí Zdravko veľa upratovať.

On upratuje každý deň:
1. Stoly

2. Kancelárie

3. Učebne

K dispozícii je tiež dielňa.

Sú veci, ktoré domáci technici potrebujú.

Napríklad:

Kosačky na trávu, záhradné náradie, čistiace prostriedky, špongie a osviežovače vzduchu.

Nechýbajú ani maliarske veci a vedrá na farby.

Domáci technici nosia pracovné odevy.

Pracovný odev ich chráni.
   • Pri práci v dielni

   • Pri maľovaní

Zdravko hovorí:

Práca sa mi veľmi páči.

A páči sa mi výmena s ostatnými domovými technikmi.

Barista

Gastronómia, Služby

Baristka v IKEA

Toto je Angelika.
Pracuje ako baristka.
Baristka pripravuje kávu.

Zákazníci si objednávajú nápoje alebo koláče
na veľkom displeji počítača.
Tam zadajú svoju objednávku.
Počítač pošle objednávku Angelike.
Angelika vidí:
Čo si zákazník objednal?
Angelika pripraví kávu a koláč.
Podá ich zákazníkovi na podnose.

IKEA otvára o 9:30 hod.
Angelika začína s prípravami o 09:00 hod.
Všetko pripraví,
Čo budú potrebovať zákazníci.
Vyberie koláče z mrazničky.
Vystaví koláče.
Všetko vyčistí.
Umýva riady na koláče a kávu.
Očistí kávovar.
Doplní servítky.
Pripravuje vidličky na koláče.
Zákazníci prichádzajú o 9:30 hod.

Čo je dôležité?
Angelika musí neustále sledovať stoly.
Majú byť čisté a prázdne.
Ak ostane za pultom už len pár šálok,
Angelika prinesie nové.
Aby sa zákazníci cítili príjemne.
Angelika ráno pracuje sama.
Popoludní o 12.00 alebo 13.00 hodiny sa začne druhá zmena.
Potom pracuje Angelika s druhou osobou.
Títo dvaja sa striedajú.
Keď si Angelika urobí prestávku,
je tam kolega.
Angelika preto môže opustiť pracovný priestor
počas prestávky.
Po prestávke sa vráti.
Ak dôjde káva,
Angelika si prinesie ďalšiu zo skladu.
Nabudúce to urobí jej kolega.

V IKEA spolu pracujú počujúci aj nepočujúci.
Angelika zvyčajne pracuje s počujúcimi kolegami.
Nepočujúci kolegovia pracujú na popoludňajšej zmene.
Dnes je tu jeden nepočujúci kolega.
Dnes spolu pracujú.
Je tu tabuľa pre zákazníkov.
Píše sa tam:
Pracuje tu nepočujúca osoba.
Používa posunkový jazyk.
Keď si to ľudia prečítajú, vedia to:
Angelika je nepočujúca.
Prispôsobia sa Angelike.
Napríklad používajú výrazy tváre.
Ukazujú Angelike
čo chcú piť.
Posunkujú slovo piť.
Pomaly hovoria “mlieko”.
Keď ľudia hovoria pomaly,
Angelika dokáže odčítať z pier.
Rozumie, čo hovoria.
Niektorí zákazníci posunkujú.
Napríklad CODA.
CODA znamená: dieťa nepočujúcich rodičov.
Vtedy sa môže Angelika s nimi dorozumieť.
Ak komunikácia nefunguje,
Angelika si zavolá kolegu.
Ten sa postará o osobu.

Krátko pred koncom zmeny,
Angelika musí všetko upratať.
Koláče sa musí vrátiť do mrazničky.
Tam zostanú čerstvé.
Potom Angelika umyje a vyčistí všetko.
Priestor musí byť na ďalší deň čistý.

V IKEA pracuje Angelika už dva roky.
Prijali ju mesiac pred otvorením.

Je tam prístupný alarm.
Prístupný znamená:
Niečo môžu používať ľudia so zdravotným postihnutím.
Toto sú hodinky Angeliky.
Keď je alarm,
hodinky vibrujú.
Zobrazí sa na nich kód.
Kód napríklad znamená:
  – došlo k vlámaniu
  – ide o teroristický útok
Keď Angelika uvidí kód,
potom vie:
Čo sa deje?
Potom Angelika sprevádza zákazníkov dole.
Všetci kolegovia sa stretnú vonku.

Asistent v lekárni

Zdravie, Služby

Jednoduchý jazyk Video 44 – asistent v lekárni

Toto je práca: asistent v lekárni

Toto sú ťažké slová

Lekáreň sa zaoberá liekmi.

Asistent pomáha iným ľuďom.

Takže asistent v lekárni je:

pomocník pri predaji liekov.

Na videu vidíte Sreca a Davida.

Obaja sú nepočujúci.

To znamená: Oni nepočujú.

Oni komunikujú rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Najprv vidíte Sreco:

Sreco je farmaceut.

Aby sa stal farmaceutom:

Musel študovať.

Sreco vysvetľuje:

Asistent v lekárni sa nemusí učiť.

Asistent v lekárni robí učebnú prípravu.

Učebná doba trvá 3 roky.

Po vyučení:

Asistent v lekárni môže pracovať v lekárni.

Potom vidíte Dávida.

Na videu (1:08 – 1:21 min) môžete vidieť:

Sreco a David spolupracujú.

Sreco vysvetľuje Dávidovi úlohy.

David hovorí:

On rád pracuje v lekárni.

On tam má veľa úloh.

Úlohy sú veľmi zaujímavé.

Aké úlohy má David?

Napríklad:

   • Balenie liekov do škatúľ

   • Pomoc v laboratóriu

Pracovný odev je veľmi dôležitý.

On musí každý deň obliekať čisté pracovné oblečenie.

Špinavé pracovné odevy sa perú.

Dávid musí tiež nosiť rukavice.

A David musí nosiť štít na tvár.

Dávid až teraz musí nosiť ochranný štít.

On musí nosiť kvôli vírusu COVID-19.

David nám hovorí o svojom učebnej príprave:

Jeho učebná príprava trvala 3 roky.

On sa naučil veľa.

Napríklad na túto tému:

   • Liečivé rastliny

   • Lieky

A David sa naučil pracovať v laboratóriu.

Na konci učebnej prípravy mal David skúšky.

On mal audit.

A on mal písomnú skúšku.

On zložil skúšky.

Ako hovorí David s inými ľuďmi?

Keď mu počujúci človek nerozumie:

David napíše tému na kúsok papiera.

To zvyčajne pomáha.

David hovorí:

Je problém, že mnohí nevedia posunkovať.

Archívar

Úrad, Kancelárska práca, Služby

Toto je práca: archivár

To je Ondrej.

Ondrej je takmer nepočujúci.

To znamená, že nepočuje.

Komunikuje pomocou rúk.

Nazýva sa to posunkový jazyk.

Ondřej pracujev v archíve Prahy.

V archívoch je veľa papierov a dokumentov.

Papiere sú veľmi stare.

Papiere hovoria veľa o minulosti.

Ondřej pracuje ako archívny historik.

Historik študuje históriu.

Ondrej má dve úlohy:

1. Spracovanie archívneho materiálu

2. Príprava materiálu pre verejnosť.

Verejné znamená:

Ľudia si môžu zobraziť materiál.

Ondrej pripravuje materiál v dobrej kvalite.

Pretože:

Historici a vedci potrebujú materiál.

Pracujú s materiálom.

Najdôležitejšia úloha:

Ondrej rozhoduje:

Je materiál dôležitý pre históriu?

Alebo nie je materiál dôležitý?

Dôležitý materiál zostáva v archíve.

Nedôležitý materiál je zlikvidovaný.

Historici a vedci potom nájdu iba dôležitý materiál.

Ondrej sa pozerá na veľa starých papierov a dokumentov.

Ale predtým:

Papiere musia byť vložené do komory so špeciálnym plynom.

Plyn odstraňuje plesne a hmyz.

Potom:

Papiere musia ísť do inej komory.

V druhej komore sa odstráni prach.

Potom:

Papiere je možné položiť na stôl.

Potom:

Ondrej začína svoju prácu.

Ako dieťa Ondrej počul.

Ale potom: Ondrej stále menej počul.

Dnes: Ondrej takmer nič nepočuje.

Ondrej má načúvací prístroj.

S načúvacím prístrojom stále trochu počuje.

Ale:

Ako archivár nemusíte byť schopný počuť.

Ondřej hovorí:

Keď sa potrebuje sústrediť:

vytiahne si načúvací prístroj.

Potom je veľmi ticho.

Čo ešte robí Ondrej?

Píše knihy.

On dostane pomoc od pražských archívoch.

Ondrej sa vlastne naučil inú prácu.

Ondřej sa naučil byť elektrikárom.

On pracoval pre pražské metro.

Ale:

Ondrej už od detstva miloval históriu.

Preto on študoval.

On vyštudoval univerzita.

On má odbor v archívnej vede.

Ondrej mal vtedy 35 rokov.

Potom on dostal prácu v Pražskom archíve.

Ondřej hovorí:

Archívna práca nie je nuda.

Aj keď si to mnohí myslia.

Na čom momentálne pracuje Ondrej?

Materiál hovorí o:

prsnatých obrázkoch žien na budovách.

V tom čase sa ľudia cítili byť nimi obťažovaní.

Alebo:

Ako splachovací záchod prišiel do Prahy.

Profesia archivára je dobrá pre nepočujúcich.

Animátor voľného času

Pedagogika

Jednoduchý jazyk. Video 39 – animátor voľného času

Toto je práca: animátor voľného času

Animátor voľného času pracuje s deťmi mimo školy.

Toto je Denise.

Denise je nepočujúca.

To znamená: Denise nepočuje.

Ona komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Denise pracuje s deťmi.

Po škole si vyzdvihne deti.

Keď majú deti prázdniny:

Deti sú v prázdninovom tábore.

Denise je potom tiež v prázdninovom tábore.

Denise pracuje s nepočujúcimi deťmi.

A Denise pracuje s počujúcimi deťmi.

Ako pracuje Denise s počujúcimi deťmi?

Ona učí deti jednoduché posunky.

Napríklad: abeceda.

A Denise potom veľa robí s rečou tela.

A veľa robí aj so svojím výrazom v tvári.

To znamená: vyzerá nahnevane alebo žmurká očami.

Denise si svoj pracovný deň plánuje individuálne.

Individuálne je ťažké slovo a znamená:

Denise robí nové plány na každý deň.

Robí nové plány pre každú skupinu detí.

Napríklad:

Denise by chcela vziať deti na exkurziu.

Potom musí Denise presne naplánovať, kedy čo urobí.

Ale: Denise niekedy plánuje aj spolu s deťmi.

Potom sa deti môžu rozhodnúť, čo chcú robiť.

Denise má inú pracovnú dobu.

Počas týždeň, ktorý Denise zvyčajne začína o 9:00.

Potom sa jej pracovný deň končí o 18.00.

Napríklad:

Denise potrebuje iný materiál.

Denise chce s deťmi robiť remeslá.

Potom potrebuje nožnice a ceruzky.

Alebo chce Denise vziať deti na exkurziu.

Potom potrebuje reflexné vesty.

Tak vidí deti lepšie.

Denise hovorí:

Ona miluje prácu s deťmi.

Ona sa rada venuje remeslám a hrá sa s deťmi.

Robí jej to veľa radosti.

Administratívna pracovníčka

Úrad, Kancelárska práca

Toto je práca: administratívny pracovník

V administratíve sú veci spravované.

Administratívne pracovník upravuje veci pre:

   • Šéfa

   • Zamestnancov

   • Zákazníkov

Toto je Katka Polašková Vráblová.

Katka je nepočujúca.

To znamená: Katka nepočuje.

Ona komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Katka pracuje ako administratívna pracovníčka.

Má veľa rôznych úloh.

Katkinými úlohami sú:

   • Distribuovať výplatné pásky        zamestnancom

   • Pomoc s projektmi

   • Písanie mailov

   • Priprava zmluvy

Katka dostane úlohy od svojho šéfa.

Čo konkrétne musí Katka robiť?

Tu je príklad:

Katka dostane nasledujúcu úlohu: Pripraviť zmluvu.

1. Katka píše zmluvu.

2. Katka kontroluje svoje chyby.

3. Katka posiela zmluvu svojmu šéfovi.

4. Šéf podpíše zmluvu a pošle ju späť Katke.

5. Katka vytlačí konečnú zmluvu.

6. Katka založí zmluvu do spisov.

Katka pomáha aj svojim kolegom.

Niekedy kolegovia nesplnia svoje úlohy.

Potom za nich Katka dokončí úlohy.

Keď Katka dokončí úlohu:

Dokončenú úlohu vráti svojim kolegom.

Čo ešte robí Katka?

Zapisuje si pracovný čas svojich kolegov.

Pracovnú dobu si zapisuje do tabuliek.

Keď si Katka zapíše hodiny:

Hotovú tabuľku vráti svojim kolegom.

Lexikograf pre posunkový jazyk

Úrad, Kancelárska práca, Pedagogika

Jednoduchý jazyk, video30 – Lexikograf pre posunkový jazyk

Toto je práca: Lexikograf pre posunkový jazyk.

Lexikograf píše slovníky.

Lexikograf mení slovníky.

Toto je Roman Vojtechovský.

Roman je lexikograf.

On píše slovník.

On píše slovník v posunkovom jazyku.

Roman pracuje pre občianske združenie.

Viacerí ľudia pracujú v občianskom združení.

Všetci pracujú na jedenom cieli.

V Romanovom občianskom združení pracujú pre nepočujúcich.

Občianske združenie sa volá: „Snepeda“.

Roman pracuje na dvoch slovníkoch.

1. slovník:

Odborné slová pre univerzity sú vysvetlené.

2. slovník:

Volá sa: Dictio.info

Ako píše Roman svoj slovník?

Roman vytvorí zoznam posunkov.

On sa pýta nepočujúceho:

Rozumieš posunku?

Zodpovedá posunok vášmu jazyku?

Posunok musí byť zobrazený perfektne.

Inak to ostatní nesprávne použijú.

Tu je príklad:

Slovo parkovacie miesto.

Parkovacie miesto má 2 slová.

1. slovo: Parkovanie

2. slovo: Miesto

Ale: dve slová sa používajú inak ako parkovacie miesto.

Parkovacie miesto má svoj vlastný posunok.

Roman skontroluje zoznam.

On kontroluje posunky.

On skontroluje, či všetko do seba zapadá.

Nepočujúci ho kontroluje.

Potom:

Roman si zapíše posunok.

Ak slovo má niekoľko posunkov:

Roman zapisuje všetky posunky.

Ak slovo ešte nemá žiadny posunok:

Roman urobí video nového posunku.

Potom:

To sa nahrávajú nové posunky.

To znamená: vytvorí sa video.

Videá sú pridané do slovníka.

Keď pracujete na slovníku:

Ty máš venovať pozornosť každému detailu.

To znamená: všetko musí byť urobené perfektne:

   • Pohyb ruky

   • Pozícia ruky

   • Výraz tváre

   • Tvar úst

Nejaké slová majú 2 posunky, ktoré sú si podobné.

Potom musia byť zobrazené obe posunky.

Roman hovorí: je veľmi dôležité venovať pozornosť detailom.

To je to, čo si Roman želá do budúcnosti:

Nepočujúci by sa mali stretávať.

Mali by vytvárať skupinu.

V skupine všetci premýšľajú o novom posunku.

Skupina rozhoduje spoločne.

Roman hovorí: to by bola správna cesta.

Skupina sa volá: Korpus

Vo niektorých krajinách už korpus existuje.

Roman vie: Jedného dňa bude korpus existovať aj na Slovensku.

Nepočujúci tlmočníci

Služby

Toto je práca: tlmočník

Georg je tlmočník.
Tlmočník môže hovoriť rôznymi jazykmi.
Tlmočník pomáha ostatným ľuďom hovoriť rôznymi jazykmi.
Georg môže používať posunkový jazyk.
Pomáha nepočujúcim a počujúcim ľuďom viesť rozhovor.

Georg je členom ÖGSDV.
To znamená:
Rakúska asociácia tlmočníkov a prekladateľov posunkového jazyka.

ÖGSDV má internetovú stránku.
Všetci tlmočníci a prekladatelia sa nachádzajú na tejto webovej stránke.
Ak zákazník potrebuje tlmočníka:
môže ho vyhľadávať na webovej stránke.
Potom môže poslať tlmočníkovi e-mail.

Georg vraví,že dôležitá je dobrá príprava.
Pýta sa zákazníka čo je predmetom tlmočenia?
Pripravuje sa na tlmočenie.
Pomáha s mnohými problémami.

Georgova práca je veľmi rôznorodá.
To znamená, každý deň je iný.
A každé stretnutie je iné.
V jeden deň môže mať veľa stretnutí.
Je to niekedy vyčerpávajúce.

Georg nemá stanovenú pracovnú dobu.
Pracuje, keď majú jeho klienti schôdzky.
Dôležité je, aby jeho stretnutia neboli časovo príliš blízko.
Vie, že prestávky a relaxácia sú dôležité.
Dobrý pracovný čas je 20 hodín týždenne.

Georg nemá trvalé zamestnanie.
Pracuje na rôznych miestach.
Pracuje pre svojich zákazníkov.

Napríklad:
   – u lekára
   – v kancelárií
   – na športových podujatiach

Traktorista

Poľnohospodárstvo

Toto je práca: vodič traktora.

Toto je Cyril.

Cyril je nepočujúci.

To znamená, že on nič nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Cyril je traktorista.

On chodil do školy pre maliarov.

Cyrilov otec bol tiež traktoristom.

Keď bol Cyril dieťaťom:

On pomáhal otcovi.

Oni naložili veci na traktor.

Pomáhal im kôň.

Cyril sedel na traktore.

On sedel vedľa svojho otca.

Alebo on sedel na koni.

Keď on mal 12 rokov:

Otec mu ukázal všetko.

Ale on nesmel šoférovať sám.

Keď on mal 15 rokov:

Cyril smel riadiť traktor sám.

On chodil do školy.

Cez víkendy šoféroval traktor.

Cyrilovi kolegovia nie sú nepočujúci.

Oni sa pýtajú Cyrila:

Môžeš nám ukázať posunky?

Napríklad:

Zemiaky, mrkva, cibuľa

Ale väčšinou pracuje Cyril sám.

Cyril hovorí:

Bol som 13 rokov traktoristom.

Potom som skončil.

Dal som si pauzu.

Dal som si pauzu na 1 rok.

Potom:

Našiel som novú firmu.

Teraz tu pracujem 6 rokov.

Cyril je traktoristom 19 rokov.

Jeho kolegovia môžu počuť.

Nikto z nich nie je nepočujúci ako Cyril.

Cyril hovorí:

Nepočujúci ľudia často nemajú vodičský preukaz traktora.

Existujú 2 rôzne vodičské preukazy traktora.

Vodičský preukaz T a vodičský preukaz C.

Vodičský preukaz T:

Platí po celý život.

Vodičský preukaz C:

Po 2 rokoch je test.

Testuje sa:

   • Môže vodič stále dobre                vidieť?

   • Môže vodič stále dobre               počuť?

Prečo test existuje?

Stáva sa veľa nehôd.

Cyril je so svojou prácou spokojný.

On má rôzne úlohy:

   • Orba

   • Hrabanie

To znamená:

On musí uvoľniť zem.

On musí vykopať zem.

Cyril musí tiež prepraviť úrodu.

To znamená:

Previezť zemiaky na iné miesto.

Toto pole má rozlohu 5 000 hektárov.

Toto je veľmi veľké.

Existujú aj ďalšie polia.

Sexuálne poradenstvo

Pedagogika

Toto je práca: Sexuálne poradenstvo
To je Patricia.
Patricia je sexuálna poradkyňa.
Patricia je tiež nepočujúca.
To znamená, že nepočuje.
Ona používa posunky pri komunikácii.
Tomu sa hovorí posunkový jazyk.

Práca sexuálnej poradkyne je veľmi zaujímavá.
Sexuálna poradkyňa učí mladých ľudí.
Mladí ľudia v triede sú tiež nepočujúci.

Téma v triede je:
Láska a sexualita
Sexuálny poradca vysvetľuje:

   • Čo je to láska?

   • Čo je to sex?

Táto práca je veľmi dôležitá.
Prečo je táto práca dôležitá?
Mladí ľudia sa učia a rozumejú:


   • Čo je to láska?

   • Čo je to sex?

Sexuálna poradkyňa plánuje svoje hodiny pre túto triedu.

Niektoré veci sú dôležité:
Sexuálna poradkyňa používa veľa obrázkov.
Sexuálna poradkyňa prehľadáva internet.
Na internete je veľa informácií o sexualite.

Sexuálna poradkyňa musí sa pripraviť na svoje hodiny.
Premýšľa o:
Čo mám v pláne urobiť dnes so svojou triedou?
Každý deň musí s triedou robiť niečo nové.
Premýšľa o:
V akom veku sú mladí ľudia v triede?

Mladí ľudia hovoria o mnohých veciach
   • Hovoria o sexe

   • Hovoria o chorobe
Niektoré choroby sa prenášajú sexom.

Niektoré veci sú dôležité:
Všetci mladí ľudia patria do skupiny.
Nikto nevie viac ako ostatní
Nikto nesmie hovoriť o zložitých veciach.

Patricia hovorí:
Ľudia sú rôzni
A milujú inak
Nazýva sa to sexuálna orientácia.

V skupine premýšľajú o:
Existujú predsudky?
To znamená:
Niektorí ľudia si o iných myslia nepravdu

Patricia hovorí:
Každý má dovolené hovoriť s Patríciou.
To znamená:
Patricia počúva.
Patricia odpovedá na otázky.
Patricia to nikdy nikomu nepovie.
Tomu sa hovorí dôvernosť.

Taxikár

Služby

Toto je práca taxikár

Toto je Patrik.

Patrik je nepočujúci.

To znamená: On nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Patrik jazdí svojím taxíkom už 4 roky.

On pracuje pre 2 spoločnosti.

Uber a Bolt.

Obe spoločnosti majú aplikáciu.

Pomocou aplikácií:

Zákazníci si môžu rezervovať taxík.

Ak si niekto objedná Patrikov taxík prostredníctvom jednej z aplikácií:

On vypne druhú aplikáciu.

Patrik má najviac objednávok v noci.

To je dobré pre Patrika.

V noci je menej áut.

V noci sú ulice prázdnejšie.

Patrik zvyčajne pracuje skoro ráno.

Na poludnie on si dáva pauzu.

Popoludní alebo večer opäť pracuje.

Piatky a soboty:

Patrik pracuje mimoriadne dlhé hodiny.

Zákazníci potom idú na diskotéky.

Patrik rád pracuje s autom.

Pred dlhým časom:

Kamarát mu povedal o aplikácii.

Aplikácia sa volá Uber.

Patrik sa informoval.

Potom:

On sa prihlásil na Uber.

Potom ho prijali.

Pri prvej ceste:

Patrik bol zmätený.

On sa musel učiť,

ako funguje Uber.

Po určitej dobe:

On si zvykol.

Ako sa Patrik rozpráva so zákazníkmi?

Väčšinou vôbec.

Pretože:

Aplikácia zobrazuje, že

vodič nepočuje.

Zákazník teda vopred vie,

Patrik je nepočujúci.

A aplikácia ukazuje Patrikovi.

Kam chce zákazník ísť.

Niekedy:

Zákazníci sa poďakujú v posunkovom jazyku.

To Patrika prekvapuje.

Oni to vedia z televízie.

Niektorí zákazníci komunikujú v posunkovom jazyku.

Tanec

Umenie

Jednoduchý jazyk Video 5 – Tanečník a akrobat

Toto je práca: tanečník a akrobat.

Akrobat je veľmi dobrý v gymnastike.

Na pódiu predvádza triky.

Akrobat pracuje s predmetmi.

Napríklad: handričky a povrazy.

Toto je Míša.

Míša je nepočujúca.

To znamená: Miša nepočuje.

Ona komunikuje rukami.

Míša je tanečnica a akrobatka.

Ona má predstavenia po celom svete.

Bola v mnohých krajinách.

Napríklad:
   • Japonsko

   • Taliansko

   • Švédsko

Míša hovorí: Japonsko bolo najkrajšou šou.

V Japonsku má veľa fanúšikov.

Fanúšikovia chceli autogramy a fotografie Míše.

Mnoho ľudí hovorí: nepočujúci nemôžu tancovať.

Ale: Míša hovorí: tancovať môže každý.

Nepočujúci môžu tiež tancovať.

Oni cítia rytmus a vibrácie.

Tóny v hudbe vytvárajú rytmus.

Tóny sú dlhé alebo krátke.

Rytmus sa v piesni opakuje.

Môžete cítiť vibrácie.

Vibrácie sú známe z mobilných telefónov alebo reproduktorov.

Nepočujúci môžu lepšie cítiť vibrácie.

Míša pracovala na JAMU

JAMU je skratka pre: Janáčkova akadémia múzických umení

Míša sa naučila slobodne tancovať.

To znamená: Míša tancuje, ako sa jej páči.

Míša tiež posunkuje básne.

Na videu posunkuje báseň: Verše pre dve ruky

Báseň je od Elišky Vyorálkovej.

Míša má predstavenia po celom svete.

V iných krajinách hovorí medzinárodným posunkovým jazykom.

Mnoho ľudí na svete rozumie medzinárodnej posunkovému jazyku.

Ale nie všetci hovoria medzinárodným posunkovým jazykom.

Potom sa Míša musí naučiť posunkový jazyk tej krajiny.

Potom budú diváci schopní porozumieť Míše.

Míša hovorí:

Môžete zrealizovať svoj sen.

Potrebujete trpezlivosť a bojovnosť

Bojový duch znamená: nevzdávate sa

Strážnik mestskej polície

Služby

Toto je práca: policajt

Toto je Bob.

Bob je nedoslýchavý.

Toto znamená, že veľmi zle počuje.

Na komunikáciu tiež používa ruky.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Bob je mestský policajt.

Bob chce:
   – Pomáhať ľuďom.

   – Ukázať ľuďom:

Čo je správne.

Čo je zle.

Bob išiel na strednú školu.

Tam mal 2 hlavné zamerania:

1. Počítačové systémy

2. Elektronické systémy

Bob je policajtom už 6 rokov.

Pracuje v „vylúčenej zóne“.

Toto je mestská časť.

Žijú tam Rómovia.

Rómovia sú vyhostení.

Musia tam žiť

Bob hovorí:

Rómovia sa nedržia pravidiel.

Takže:

Musia tam žiť.

Bob ich má na starosti.

Bob kontroluje:

   – Funguje všetko?

   – Hrá každý podľa pravidiel?

   – Sú ulice čisté?

   – Je na uliciach nejaký                   odpad?

Bob hovorí:

Som nedoslýchavý.

Viem posunkovať.

Naučil som sa to v škole.

Viem aj čítať z pier.

Ako Bob hovorí s počujúcimi ľuďmi?

Úplne normálne.

Môže rozprávať.

Keď hovoria iní ľudia:
On číta z pier.

A:

Má načúvací prístroj.

Bob hovorí:

Počujem o polovicu menej ako ostatní ľudia.

Môj lekár povedal:

Môžem sa stať policajtom.

Iní lekári môžu povedať:

Nemôžem to urobiť.

Ale:

Každý potrebuje potvrdenie od lekára.

Sprievodca múzeom

Služby, Umenie, Pedagogika

Toto je práca: Sprievodca múzeom

To je Alicia.

Alicia pracuje v múzeu.

Alicia je nepočujúca.

Ona komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Ako sa Alicia rozpráva so svojimi kolegami?

Alicia má 3 kolegov.

2 kolegovia sú tiež nepočujúci.

S nimi Alicia hovorí v posunkovom jazyku.

Alicin šéf počuje.

On vie aj trocha posunkový jazyk.

Pracovný deň Alicie:

Alicia sa domnieva:

Existujú dnes skupiny?

Ktoré skupiny dnes prichádzajú?

Skupiny sú veľmi odlišné:

Triedy, rodiny, deti, dospelí.

Existujú aj starší ľudia.

Alicia si musí premyslieť:

Ako zvládnem skupinu?

Ako sa rozprávam so skupinou?

Rozprávam sa s deťmi?

Hovorím s dospelými?

V múzeu

Existujú hry.

Hra sa volá:

Mimická hra.

Je to kartová hra.

Na niektorých kartách sú slová.

Na niektorých kartách sú tváre.

Všetky tváre vyzerajú inak.

Všetky majú inú mimiku.

To znamená, že všetky majú na tvárach odlišné výrazy.

Jedna hra sa volá:

Čínsky šepot

K dispozícii sú tiež karty pre čínsky šepot.

Na týchto kartách sú slová.

V múzeu sa môžete naučiť aj posunkový jazyk.

K tomu existujú obrázky.

Na týchto obrázkoch sa môžete naučiť posunkový jazyk.

Alicia pracuje od utorka do soboty.

Niekedy má soboty voľné.

Vtedy pracujú jej kolegovia.

Alicia hovorí:

Rád spoznávam nových ľudí.

Ľudia sú veľmi rozdielni.

Niektorí ľudia sú plachí.

Ostatní ľudia sú otvorení.

Alicia môže komunikovať s ľuďmi.

To sa jej páči.

Športový tréner nepočujúcich

Zdravie, Pedagogika

Jednoduchý jazyk Video 7 – športový tréner

Toto je práca: športový tréner

To je Petr.

Petr je nepočujúci.

To znamená, že on nepočuje.

On komunikuje rukami.

Toto sa nazýva posunkový jazyk.

Petr pracuje ako pomocný učiteľ.

On pracuje v škole pre nepočujúce a nedoslýchavé deti.

A on učí športovať.

On je teda aj učiteľom športu.

Ak chýba tréner v športovom klube:

Petr pomáha tiež.

To znamená, že on trénuje tím.

On to robí rád.

Čo ešte robí Petr?

Pracuje v 1. PSKN.

PSKN je skratka.

PSKN znamená:

Športový klub Praha pre nepočujúcich.

V PSKN Petr trénuje futbal.

Jeho tím bol úspešný.

Oni boli na majstrovstvách sveta nepočujúcich.

Ale: Petr trénuje aj iné športy.

Napríklad:

   • Futsal

   • Atletiku

Petrovi študenti niekedy nemajú chuť športovať.

Oni sa nezapájajú.

Potom im Petr povie:

Šport je zdravý.

Cvičenie je dobré pre:

   • Pľúca

   • Srdce

   • Obeh

   • Dýchanie

Ale nemôžete študentom povedať:

Musíte to urobiť!

Toto nie je dobré

Špeciálny pedagóg - vychovávateľ

Pedagogika

Video v jednoduchom jazyku, video 17 – špeciálny pedagóg

Toto je práca: špeciálny pedagóg

Pedagóg je ťažké slovo pre: učiteľ alebo vychovávateľ.

Špeciálny pedagóg pomáha ľuďom učiť sa.

Toto je Martin Humeňanský.

Martin je nepočujúci.

To znamená: Martin nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Martin je špeciálny pedagóg.

Prečo pracuje Martin ako špeciálny pedagóg?

On sa rád učí.

A rád číta.

Martin hovorí:

Práve na tomto internáte bol prvýkrát integrovaný.

Integrovaný znamená: Ty sa môže pripojiť k skupine.

Takže Martin sa mohol niečo naučiť.

A: bol úspešný po prvýkrát.

Martin teraz pracuje v tomto internáte sám.

Chce tiež pomôcť študentom, aby sa niečo naučili.

Martin študoval.

Vyštudoval pedagogiku.

Po štúdiu je Martin pedagóg.

Počas štúdia sa veľa naučil o materskej škole a vzdelávaní.

Martin ale hovorí:

Na Slovensku musíte mať ďalšie vzdelávanie.

Vďaka ďalšiemu vzdelávaniu sa dozviete ešte viac o svojej práci.

Martin mal ďalšie vzdelanie v špeciálnom vzdelávaní pre nepočujúcich.

Dodatočné vzdelávanie trvalo 2 roky.

Martina pracuje na internáte 21 rokov.

Pracuje popoludní.

Popoludní pomáha študentom.

Martin sa učí so študentmi.

Martin robí so študentmi domáce úlohy.

Pomáha s každým školským predmetom.

Martin hovorí:

Popoludní je stanovený harmonogram.

Napríklad:

   • Utorok: Umenie

   • Streda: Prechádzka mestom

Je ich veľa vonku.

Ak je zlé počasie:

Martin je v izbách so študentmi.

Martin rád pracuje s deťmi.

Zabáva sa s deťmi.

Rozpráva sa s deťmi.

Martin hrá hry s deťmi.

Deti majú radi Martina.

Ale: Martin musí byť niekedy prísny.

Pretože Martin je pre deti vzorom.

Hovorí deťom, čo môžu a nemôžu robiť.

Deti majú radi Martina, lebo aj on je nepočujúci.

Martin a deti spolu vychádzajú dobre.

Sieťový administrátor

Úrad, Kancelárska práca, IT

Toto je Matthias.

Matthias je nepočujúci.

To znamená:

Matthias nič nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Matthias je správca siete.

Matthias vytvára počítačové siete.

To znamená: on prepája počítače.

Nazýva sa to tiež: počítačové systémy.

Matthias pracuje s rôznymi programami.

On používa „vzdialený prístup“

„Vzdialený“ prístup pomáha Mathiasovi.

On nemusí chodiť ku každému jednému počítaču.

On má prístup ku všetkým počítačom.

Jeho telefón mu tiež pomáha:

1. On môže komunikovať so svojimi kolegami.

2. On môže tiež nájsť chyby v počítačovom systéme.

Program nefunguje.

Matthias to kontroluje.

Funguje to na jeho telefóne?

Ak áno, Matthias vie:

Problém je v počítačovom systéme.

Ak nie, Matthias vie:

Problém je niekde inde.

Matthias vie:

Technológia musí fungovať.

To je v spoločnosti najdôležitejšia vec.

Potom je každý zamestnanec šťastný.

Vo firme je miestnosť s mnohými káblami.

Táto miestnosť sa volá:

Serverovňa.

Káble vedú po celej budove.

To znamená:

Všade je prístup na internet.

Niekedy je problém s počítačmi.

Matthiasovi treba vysvetliť problém.

Funguje to rôznymi spôsobmi:

1. V posunkovom jazyku

2. E-mailom

Nie všetci jeho kolegovia vedia používať posunkový jazyk.

Preto pomáhajú e-maily.

To znamená:

Matthias môže zistiť príčinu problému.

A on môže problém vyriešiť.

Je dôležité, aby:

Všetky počítače boli aktualizované.

Potom je počítačový systém bezpečný.

Matthias má jednu veľmi dôležitú úlohu.

On musí zaistiť pravidelné zálohovanie systému.

Zamestnanci ukladajú veľa dokumentov.

Z dokumentov sa robia kópie.

Toto sú zálohy.

Vytvorenie zálohy trvá dlho.

Preto:

Matthias robí zálohy v noci.

Existuje veľa rôznych firiem.

Niektoré firmy majú iba jednu kanceláriu.

Niektoré firmy majú veľa kancelárií.

Matthias hovorí:

To je veľký rozdiel.

Niekedy musí Matthias ísť do inej kancelárie.

Problém musí hľadať v kancelárii.

Potom sa vráti do svojej kancelárie.

To je dôležité pre Matthiasa:

Programovanie.

To znamená:

Povedať počítaču, čo má robiť.

Napríklad:

Matthias spája dva počítače.

Toto je počítačový systém.

Toto funguje s programovacím jazykom.

To znamená:

Matthias píše typy symbolov a slov.

Počítače im rozumejú.

Počítač vie, čo má robiť.

Tieto symboly a slová sa nazývajú:

Príkazy

Existuje veľa rôznych programovacích jazykov.

Programovacie jazyky majú rôzne názvy.

Napríklad:

C#, C ++, PHP, AVC alebo Perl.

Matthias musí rozumieť programovacím jazykom.

Môžeš sa naučiť jazyk.

Môžeš sa to naučiť sám.

Môžeš sa to naučiť aj na kurze.

Projektový manažér národný projekt

Úrad, Kancelárska práca, Služby, IT

Toto je práca: Projektový manažér pre národné projekty.

Toto je Roman.

Roman je nepočujúci.

To znamená, že on nič nepočuje.

Na komunikáciu používa ruky.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Roman žije na Slovensku.

On je projektový manažér.

Projektový manažér organizuje projekty.

Keď Roman rozbieha nový projekt.

1. On vyhľadáva ponuky na internete.

2. Keď on nájde ponuku:

Roman uvažuje:

Vyhovuje ponuka?

My môžeme urobiť projekt?

3. Roman číta ponuku veľmi opatrne.

4. On sa rozpráva so svojimi kolegami.

5. Oni zbierajú nápady pre projekt.

6. Oni vyberajú najlepšie nápady.

7. Projekt sa môže začať.

Na internete je formulár žiadosti o projekt.

Roman to vyplní.

On si zapisuje nápady.

Potom:

Jeho kolegovia kontrolujú:

Je všetko vyplnené správne?

Keď je všetko pripravené:

Roman odošle formulár.

Roman musí počkať,

na schválenie.

To znamená:

Musí si počkať na odpoveď.

Môže ten projekt urobiť?

Alebo mal niekto iný lepšie nápady?

Získanie schválenia znamená:

Roman môže urobiť projekt.

Roman za to dostane peniaze.

Roman robí zoznam.

Zoznam sa nachádza v aplikácii.

On si zapisuje:

Ktorý kolega musí urobiť ktorú úlohu?

On zašle zoznam svojim kolegom.

Teraz všetci vedia:

Čo treba urobiť.

Úlohy sú napríklad:
   • Preklady textov

   • Preklad posunkového jazyka

   • Vytváranie videí

Keď sú kolegovia pripravení:

Oni svoje úlohy posielajú Romanovi.

Roman dáva úlohy dokopy.

Roman píše záverečnú správu.

Odovzdáva záverečnú správu.

Roman hovorí:

Nepočujúci môžu robiť túto prácu.

Ale predtým:

Musia sa toho o práci veľa naučiť.

Potom môžu robiť túto prácu.

Takto to urobil Roman.

Povie Roman

Počujúci a nepočujúci môžu robiť projekty spoločne.

Ale:

Je dôležité vedieť posunkovať.

Obrábač kovov

Výroba / Manufaktúra

Easy language Video 40 – Obrábač kovov

Toto je práca: Obrábač kovov.

Kov je zvláštny druh materiálu.

Kov je napríklad: železo, zlato, hliník.

Toto je Momo.

Momo je nepočujúci.

To znamená: Momo nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Momo pracuje s kovom.

Momo pracuje v dielni.

V dielni sú rôzne nástroje.

Na čo potrebujete nástroje?

Napríklad:

   • Na rezanie kovu

   • Na ohýbanie kovu

   • Na brúsenie kovu

   • Na zváranie kovov

Momo musí nosiť pracovný odev.

On musí mať oblečenú modrú bundu a modré nohavice.

Bunda a nohavice sú vyrobené z hrubého materiálu.

Hrubý materiál chráni Momo pred zraneniami.

A Momo musí mať oblečené čierne tričko.

Čo robí Momo s kovom?

Na videu môžete vidieť príklad (minúta 1:09).

Momo tam má kus kovu.

Kus kovu potrebuje 12 otvorov.

Momo používa veľký stroj.

Stroj vyvŕta otvory do kovu.

Momo musí tiež zvárať kov.

Pri zváraní môžete spojiť dva kusy kovu.

Počas zvárania sa kov veľmi zahrieva.

Keď kov je horúci, stáva sa mäkkým.

Keď kov je mäkký, Momo môže spojiť dva kusy kovu.

Čo je to zváranie, môžete vidieť na videu (minúta 1:45 až 2:09).

Na čo použije Momo tento kov?

Kov sa používa na výrobu pouličnej lampy.

Pouličnú lampu si objednal zákazník.

Pouličná lampa je umiestnená v meste.

Momo potom musí postaviť veľa pouličných lámp.

Momo hovorí:

On s kolegami spolu veľa pracujú v dielni.

Ale: Momo veľa pracuje aj na cestách.

Momo musí tiež pripravovať svoje hotové výrobky.

To zákazníci chcú.

Potom Momo ide k zákazníkom.

Zákazníci sú na mnohých rôznych miestach.

Čo postaví Momo pre zákazníkov?

Napríklad:

   • Rebríky pre plavecký bazén

   • Veľké listy na záhradu

   • Ploty a brány

Momo musí tiež brúsiť kov.

Kov môže byť drsný.

Potom ty sa môže zraniť.

Ale Momo dokáže kov uhladiť.

Používa brúsku.

Vy môže vidieť, čo je brúsenie na videu (minúta 2:48 až 3:12).

Ako vie Momo, čo má robiť?

Momo a jeho kolegovia dostávajú príkazy.

Objednávka hovorí, čo chce zákazník.

Potom Momo vie, čo musí urobiť.

Kov a hotové výrobky majú rôznu hmotnosť.

To znamená:

Kov môže byť ľahký.

Alebo môže byť kov ťažký.

Ak je kov ľahký:

Momo to nesie sám.

Ak je kov ťažký:

Momo žiada kolegov, aby mu pomohli.

Potom pracujú ako tím.

Projektový manažér Erasmus+

Úrad, Kancelárska práca, Služby, IT

Video v jednoduchom jazyku, Video 22 – Erasmus+ Project Manager

Toto je práca: projektový manažér Erasmus +

Manažér má vedúce postavenie v spoločnosti.

To znamená: On sa rozhoduje, čo bude robiť.

Erasmus + je európsky program.

Program je určený pre krajiny v Európe.

Erasmus + podporuje projekty pomocou peňazí.

Toto je Marek.

Marek je nepočujúci.

To znamená, že on nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Marek pracuje ako projektový manažér.

Projekt prebieha prostredníctvom programu Erasmus +.

Projekt je medzinárodný.

To znamená:

Na projekte pracuje veľa projektových partnerov.

Partneri projektu pochádzajú z rôznych krajín.

Marek pracuje v rôznych projektoch.

Je to vidieť na časových harmonogramoch (minúta 0:42).

S časovými harmonogramami má Marek prehľad.

Má prehľad o:

   • Aké ciele sa už dosiahli

   • Ktoré úlohy sú hotové

   • Koľko času ešte majú

Úlohy majú určité poradie.

Takto každý vie:

Čo sa už urobilo.

A čo príde potom.

Partneri projektu si tiež môžu pozrieť harmonogramy.

To je veľmi užitočné.

Každý má rovnaký prehľad.

Aké sú Marekove úlohy?

Marek má 2 rôzne roly.

1. koordinátor projektu

2. partner projektu

Koordinátor riadi projekt.

Kontroluje proces.

Rozpráva so všetkými partnermi.

Čo musí Marek urobiť?

Keď je koordinátorom projektu:

Marek rozloží úlohy.

Rozpráva sa s partnermi.

A hovorí s financujúcou agentúrou.

Financujúca agentúra projekt hradí.

Ak je partnerom projektu:

Ďalším partnerom je koordinátor.

Pracujú spolu.

Koordinátor dáva úlohy Marekovi.

A Marek dáva úlohy svojim zamestnancom.

Marek má online stretnutia.

Na online stretnutiach sa partneri medzi sebou rozprávajú.

Pýtajú sa: Má niekto problémy?

Problémy sú vyriešené.

Marek potrebuje na online stretnutie tlmočníka.

Prečo?

Niektorí partneri počujú.

A niektorí partneri sú hluchí.

Tlmočník pomáha rozprávať.

Tlmočník pre Mareka prekladá do posunkovej reči.

Marek musí písať správy.

Musí každých 6 mesiacov písať správu.

Musí tiež hľadať:

Koľko peňazí môžu partneri minúť.

To je dôležité pre kontrolu.

Nakoniec:

Marek musí napísať záverečnú správu.

Tam smerujú všetky informácie.

Je všetko správne?

Projekt môže byť hotový.

Môže nepočujúci pracovať ako projektový manažér?

Marek hovorí: Áno, ako vidíte!

Ale potrebujete však vedomosti.

Napríklad:

   • Ovládať cudzie jazyky

   • Vedieť plánovať

   • Veľa a dobre hovoriť

Ak nemôžete niečo urobiť:

Môžete sa to naučiť.

Marek je nepočujúci.

On to dokázal.

Programátor webových stránok

Úrad, Kancelárska práca, IT

Toto je práca: programátor webových stránok

Toto je Marek.

Marek je nepočujúci.

To znamená, že nepočuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Marek programuje weby.

To znamená:

Tvorí internetové stránky.

Marek to robí už veľmi dlho.

Začal ako 15-ročný.

Veľa sa naučil.

Použil nástroje:

   • Internet

   • Kniha

Neskôr:

Marek vyštudoval grafiku digitálnych médií.

Veľa sa tam naučil.

Napríklad v oblasti:

webové stránky.

Avšak:

Veľa sa naučil.

Keď mal Marek 18 rokov:

Mal prvého zákazníka.

Marek nežiada od zákazníkov objednávky.

Zvyčajne:

Marek dostane objednávku ústnym podaním.

To znamená:

Kamarát dá Marekovi objednávku.

Alebo:

Kamarát niekomu hovorí o Marekovi.

A dajú Marekovi objednávku.

Alebo:

Zákazníci odporúčajú Marekovu prácu.

Marek používa rôzne programy.

Sú to napríklad:

   • HTML5

   • CSS

   • PHP

Programy majú rôzne úlohy.

Pomáhajú Marekovi naprogramovať webovú stránku.

Marek hovorí so zákazníkmi:

   • Cez internet

   • Na osobných stretnutiach

   • Prostredníctvom textových správ

Marek posiela e-maily.

V e-mailoch:

Zákazníci nájdu príklady webových stránok.

Na začiatku:

Marek sa stretáva so svojimi zákazníkmi na online stretnutí.

Preto na internete.

Zákazník vysvetľuje Marekovi:

   • Takto by mala vyzerať moja webová stránka.

   • To je pre mňa dôležité.

   • To by malo byť na webovej stránke.

Marek hovorí:

Čo je dôležité

Potrebujem poznať zákazníka.

Musím vedieť:

Čo chce zákazník?

Potom:

Marek kreslí web.

Ukáže to zákazníkovi.

Pýta sa:

Predstavovali ste si to takto?

Zákazník hovorí:

Čo je dobré.

Čo nie je také dobré.

Čo by mal Marek zmeniť.

Niekedy to chvíľu trvá.

Keď zákazník povie:

Všetko je dobré, ako to je,

Marek programuje webovú stránku.

Potom:

Marek ukazuje zákazníkovi webovú stránku.

Pýta sa:

Ako nájde zákazník webovú stránku?

Mal by Marek niečo zmeniť?

Kým zákazník nepovie:

Web je takto v poriadku.

Potom:

Marek vkladá obrázky.

Vloží aj informácie.

Potom je web pripravený.

Prírodovedec

Úrad, Kancelárska práca, Zdravie

Toto je práca: vedec

Vedec robí výskum na konkrétnu tému.

To znamená: Snaží sa objaviť niečo nové.

On skúša nové veci.

Toto je Michal.

Michal je nepočujúci.

To znamená, že on nemôže počuť.

Ako dieťa Michal počul.

Michal ale ochorel.

On mal 3 roky.

Názov choroby bola: meningitída po chorobe:

Michal už mohol nepočuť.

Ale:

Michal bol vychovaný normálne.

To bolo dôležité pre jeho rodičov.

Po škole:

Michal sa prihlásil na štúdium vedy na univerzite v Prahe.

Štúdie neboli ľahké.

Ale:

Michal sa podarilo absolvovať to.

Po ukončení štúdia: Michal sa prihlásil.

Dostal prácu v:

Fyziologický ústav Českej akadémie vied.

Je to zložitý pojem.

To znamená:

To je inštitúcia, kde sa robí výskum.

Existuje výskum zameraný na veľa tém.

Čo je Michalova robota?

Skúma:

Aké bielkoviny sú v zuboch.

Bielkoviny sa nachádzajú v ľudskom tele.

Sú dôležité pre zdravie.

Bielkoviny sa nachádzajú aj v potravinách.

Ako skúma Michal?

Zubár mu dáva starý zub.

Michal brúsi zub.

Michal umyje zub.

A nechá zub vysušiť.

Michal dá zub do tekutiny.

V tekutine potom nájde proteín.

Existuje veľa rôznych proteínov.

Michal chce vedieť:

Ktoré bielkoviny sú v zube.

Michal a jeho kolegovia vynašli metódu.

Ťažký termín je:

Dvojrozmerná geoelektroforéza.

Pomocou tejto metódy:

Možno nájsť viac bielkovín.

Proteíny sa predtým nedali nájsť.

Michalovi kolegovia hovoria:

Michalova hluchota nie je žiadny problém.

On pracuje dobre.

Aj keď je to úloha ťažká.

Ako sa Michal rozpráva so svojimi kolegami?

Michal nepoužíva posunkový jazyk.

Jeho kolegovia hovorte veľmi pomaly a zreteľne.

Vždy ukazujú svoju tvár Michalovi.

Potom sa na nich Michal môže pozrieť.

Všetci sú s tým spokojní.

Michal sa teda mohol stať dôležitou súčasťou tímu.

Michal svoju prácu miluje.

Rád robí výskum.

A on má rád, že jeho práca je dôležitá.

Napríklad pre medicínu.

Predajca a opravár pomocných zariadení pre nepočujúcich

Zdravie, Služby

Ľahký jazyk – Video 12 Predajca a opravár pomocných zariadení pre nepočujúcich

Toto je práca: Predajca a opravár pomocných zariadení pre nepočujúcich
Opravár opravuje poškodené veci.
Pomocné zariadenia sú náročné slovo pre technickú podporu.

To je Pavel.
Študoval na škole pre nepočujúcich.
Jeho hlavným predmetom bola elektronika.

Pavel predáva pomocné prístroje vo Zväze nepočujúcich.
Zväz nepočujúcich pomáha nepočujúcim ľuďom.
Vo videu môžete vidieť niektoré pomocné zariadenia.

Pavel sa narodil ako počujúci.
Ako dieťa dostal zápal stredného ucha.
Zápal stredného ucha je choroba.
Pavel teraz takmer nepočuje.

S nepočujúcim zákazníkom komunikuje v posunkovom jazyku.
S počujúcimi zákazníkmi sa snaží hovoriť nahlas.

Pavel vie:
Je dobré, že v tejto profesii je nepočujúci.
Rozumie želaniam nepočujúcich zákazníkov.
Vie, čo zákazníci potrebujú.
Ale na opravu načúvacích prístrojov musíte trochu počuť.
Nepočujúci nemôže opraviť načúvacie prístroje.

Pavel hovorí:
Zákazníci môžu niekedy opraviť malé škody sami.
Ale na veľké škody potrebujete servis.
Klienti niekedy môžu načúvací prístroj vyčistiť aj zvonku.
Ale na úplné vyčistenie potrebujete opravára.

Počítačový grafik

Služby, IT

Toto je práca: počítačový grafik.

Toto je Tomáš (T-O-M-A-S-H).
Tomáš je nepočujúci od narodenia.
To znamená, že Tomáš nepočuje.
Komunikuje rukami.

Tomáš pracuje ako počítačový grafik.
Vytvára grafické efekty na počítači.
Vytvára šablóny pre svojich zákazníkov.
Má rád svoju prácu.

Tomáš je vo svojej práci veľmi dobrý.
Vyvíja veľa rôznych vecí.
Tu sú príklady:
   • Logá (jedná sa o znaky spoločnosti)

   • Videá s efektmi

   • Letáky

   • Špeciálne texty

Tomáš pre svoju prácu potrebuje špeciálne počítačové programy.
Tomáš dokáže s počítačovými programami robiť veľa vecí.
Tomáš používa tieto počítačové programy:
   • Adobe Photoshop

   • Illustrator

   • CorelDRAW

Tomáš používa špeciálny nástroj.
Tento nástroj sa nazýva Light Box.
Light Box je tmavo biela krabička.
Do Light box vložíte predmety.
Predmety sú fotografované.
Predmety sú fotografované zo všetkých strán.
Tomáš má teda fotografie celých predmetov.

Ale najdôležitejším nástrojom je jeho mobilný telefón.
Tomáš potrebuje na fotografovanie mobilný telefón.
Ale ešte dôležitejšie je, že
Tomáš potrebuje mobilný telefón na komunikáciu so svojimi zákazníkmi.
Tomáš pracuje s nepočujúcimi a počujúcimi zákazníkmi.
Tomáš musí veľa hovoriť so zákazníkmi.

Majiteľ pizzerie

Gastronómia, Služby

Easy Language Video 26 – majiteľ pizzerie

Toto je práca: majiteľ pizzerie

Majiteľ pizzerie má pizzeriu.

Majiteľ je šéfom spoločnosti pizzeria.

Toto je Juliana Bódisová.

Juliana je nepočujúca.

To znamená, že on nepočuje.

Ona komunikuje rukami.

Toto sa nazýva posunkový jazyk.

Na začiatku:

Julianina svokra otvorila pizzeriu.

Svokra bola majiteľ pizzerie.

Juliana ju sledovala.

Považovala to za zaujímavé.

Chcela pracovať v pizzerii.

Svokra bola neistý, pretože Juliana bola nepočujúca.

Juliana jej povedala:

Budem to testovať 2 mesiace.

Juliana nevedela, ako doručiť pizzu.

Rozmýšľala.

A objednala si pizzu.

A na pizzi uvidela cenovku.

Juliana mala nápad:

Pizzu vždy doručí s cenovkou.

Na začiatku bola donáška pizze veľmi ťažká.

Juliana sa opýtala svojej svokry:

Keď budeš stará a pôjdeš do dôchodku

Môžem sa ja stať majiteľkou pizzerie?

Ale: Juliana potrebovala 2 roky odbornej praxe.

To znamená: V odbore musela pracovať 2 roky.

Po 2 rokoch:

Juliana sa stala majiteľkou pizzerie.

Ale: stále sa cíti ako normálna zamestnankyňa.

Keď zákazník príde do obchodu.

Juliana hovorí zákazníkovi:

Som nepočujúca.

Kolega potom hovorí so zákazníkom.

Zákazník povie, ktorú pizzu chce.

Juliana si zapisuje cenu.

Zákazník platí.

Keď zákazník zavolá.

Kolega vždy telefonuje.

Kolega zapisuje objednávku.

Juliana pečie pizzu.

A Juliana dodáva pizzu zákazníkom.

Ako dodáva Juliana pizzu?

Juliana dáva pizzu do škatule.

Box udržuje pizzu v teple.

Juliana vyhľadá adresu.

A Juliana vyhľadá telefónne číslo.

Ak je tam Juliana:

Zašle zákazníkovi SMS.

Zákazník prichádza k predným dverám.

Zo začiatku bola práca pre Julianu náročná.

Pretože nepoznala ulice.

A pretože svojich klientov a kolegov dobre nepoznala.

Juliana nemal profesionálne skúsenosti.

Dnes je práca pre ňu ľahká.

Optik

Zdravie, Služby

Toto je zamestnanie: optik
To je Peter.
Peter je nepočujúci.
To znamená, že Peter nepočuje.
On komunikuje rukami.
Peter má odbornú kvalifikáciu ako optik.
On pracuje ako optik.
On to má rád.
Čo robí optik?

Peter predáva okuliare.
On predáva rôzne druhy okuliarov.
On predáva tiež doplnky k okuliarom.
Tu je príklad príslušenstva:


   • kontaktné šošovky

   • očné kvapky

   • šperky

Peter tiež ako optik plní tieto úlohy:
zákazníkom ponúka očný test.
Očný test ukazuje,
či zákazník potrebuje
alebo nepotrebuje okuliare.
Ak sa okuliare rozbijú,
Peter opravuje okuliare.

Peter potrebuje počítač.
Potrebuje počítač na komunikáciu s kolegami a dodávateľmi.
Píše e-maily kolegom a dodávateľom.
Píšu o nových trendoch a informáciách.

Peter pracuje v obchode.
On pracuje ráno.
Ráno neprichádza toľko zákazníkov.
V obchode je sám.
Jeho kolegovia pracujú popoludní.

Keď do obchodu príde počujúci zákazník,
Peter odčíta z pier
alebo zákazník napíše svoju otázku.
Potom mu Peter môže pomôcť.

Obrazový strihač

Umenie, IT

Jednoduchý jazyk, video 28 – Obrazový strihač

Toto je práca: Obrazový strihač

Obrazový strihač pomáha vytvárať film.

Obrazový strihač upravuje film na počítači.

Toto je Richard.

Richard je takmer nepočujúci.

To znamená: Richard ťažko počuje.

On komunikuje rukami.

To sa nazýva posunkový jazyk.

Richard pracuje ako obrazový strihač.

On učil sa sám strihať filmy.

On naučil sa to na YouTube.

Richard si urobil školiaci kurz.

Školenie sa volalo: „Audiovizuálna výroba”.

Školenie bolo určené pre počujúcich ľudí.

Ale bola tam ďalšia trieda pre nepočujúcich.

Výcvik trval 3 roky.

Richard sa veľa naučil.

Napríklad:

   • editovať videá

   • správne používať fotoaparát

Richardova prvá objednávka bola z múzea.

On upravoval videá.

Jeho druhá objednávka bola na svadbu.

Potom on mal viac práce.

Napríklad:

   • Rozprávky

   • Múzeum

   • Rozhovory

Ako funguje Richard?

Po nakrútení filmu:

Film sa skopíruje a uloží.

Toto sa nazýva zálohovanie.

Zálohovanie je dôležité.

V prípade, že sa počas editácie niečo stane:

Potom existuje zálohované video.

Potom Richard môže upravovať video na svojom počítači.

Richard hovorí:

Príbeh musí mať scenár.

Scenár je text.

Text hovorí, čo sa stane vo filme.

Richard pracuje so scenárom.

Alebo Richard spolupracuje s režisérom.

Režisér hovorí, čo treba vo filme urobiť.

Režisér robí veľa rozhodnutí.

Keď Richard pracuje s režisérom:

režisér mu hovorí, čo má robiť.

Richard sa tým musí riadiť.

Práca ako obrazový strihač je ťažká.

Existujú veľa farieb.

Farby sa musia zhodovať.

Napríklad: Má ten človek dobrú farbu tváre?

Čo iné je ťažké:

Vyblednutie.

To znamená: niečo sa pridá do videa.

A doplnenie pozadia.

Richard hovorí:

Oboje je veľmi komplikované.

Richard stále pracuje s YouTube.

Sleduje:

Čo je nové.

Čo iné sa môže naučiť.

Richard hovorí:

Dôležitý je výkonný počítač.

Zákazníci požadujú ešte lepšie videá.

Toto je možné iba s výkonným počítačom.

Potom môže Richard upravovať videá.

Richard upravuje videá bez zvuku.

To nie je problém.

Videá majú niekedy zvuk.

Napríklad: svadobné video

Potom musí Richard pracovať so zvukom.

To je pre neho veľmi ťažké.

Richard hovorí:

Nepočujúci môžu byť obrazový strihač.

Ale pre filmy so zvukom:

ty potrebuješ pomoc od počujúcich ľudí.

Traktorista 

Služby

Toto je Cyril.

Cyril je neslyšící.
To znamená, že on nic neslyší.
On komunikuje rukama.
To se nazývá znakový jazyk.

Cyril je traktorista.
On chodil do školy pro malíře.

Cyrilův otec byl také traktorista.
Když byl Cyril dítětem:
On pomáhal otci.
Oni naložili věci na traktor.

Pomáhal jim kůň.

Cyril seděl na traktoru.
On seděl vedle svého otce.
Nebo on seděl na koni.

Když on měl 12 let:
Otec mu ukázal všechno.
Ale on nesměl řídit sám.

Když on měl 15 let:
Cyril směl řídit traktor sám.
On chodil do školy.
O víkendech řídil traktor.

Cyrilovi kolegové nejsou neslyšící.
Oni se ptají Cyrila:
Můžeš nám ukázat znaky?
například:

Brambory, mrkev, cibule

Ale většinou pracuje Cyril sám.

Cyril říká:
Byl jsem 13 let traktorista.
Pak jsem skončil.
Dal jsem si pauzu.
Dal jsem si pauzu na 1 rok.

potom:

Našel jsem novou firmu.
Nyní zde pracuji 6 let.

Cyril je traktorista 19 let.
Jeho kolegové mohou slyšet.
Nikdo z nich není neslyšící jako Cyril.

Cyril říká:
Neslyšící lidé často nemají řidičský průkaz na traktor.
Existují 2 různé řidičské průkazy traktoru.
Řidičský průkaz T a řidičský průkaz C.

Řidičský průkaz T:
Platí po celý život.
Řidičský průkaz C:
Po 2 letech je test.
Testuje se:

   • Může řidič stále dobře vidět?

   • Může řidič stále dobře slyšet?

Proč test existuje?

Stává se hodně nehod.

Cyril je se svou prací spokojen.
On má různé úkoly:
   • Orba
   • Hrabání

To znamená:
On musí uvolnit zem.
On musí vykopat zem.

Cyril musí také přepravit úrodu.

To znamená:
Převézt brambory na jiné místo.

Tyto pozemky mají rozlohu 5 000 hektarů.
Jsou velmi velké.
Existují i další pole.

Učitel a učitelka znakového jazyka

Pedagogika, Služby

Toto je práce: učitel
Tohle je Ondřej.
Ondřej je téměř hluchý.
To znamená:skoro neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Ondřej byl na speciální základní škole.
Potom:
Ondřej šel na střední školu v Kremnici.
Ondřej žije na Slovensku.
To je země ve východní Evropě.
Byly zde pouze 2 střední školy pro neslyšící.

Po škole:
Ondřej studoval:
   – Matematiku
   – Politiku
   – Etiku
Etika je obtížné slovo.
Etika jsou pravidla a hodnoty ve společnosti.

Ondřej říká:
Ondřej říká:
Měl jsem cíl.
Chtěl jsem pomoci neslyšícím lidem.
Nyní je Ondřej učitel.
Učí tyto předměty:
   – Matematiku
   – Fyziku
   – Informatiku
   – Politiku
   – Chemii
   – Slovensky znakový jazyk
Informatika znamená:
Počítačová věda

Ondřej učí na 2 školách.
1.na základní škole
2.na střední škole
Je to tak proto,že Ondřej vyučuje hodně různých předmětů.

Existují učebnice pro slyšící.
Existují učebnice pro neslyšící.
Ondřej si myslí:
Staré učebnice pro neslyšící jsou dobré.
Nové učebnice pro neslyšící nejsou dobré.

To je důvod,proč:
Ondřej používá staré učenice.
Ale:
Bere úkoly z mnoha různých knih.
Z knih pro slyšící.
Z knih pro neslyšící.
Mění úkoly pro své žáky.

Ondřej říká:
Dobří žáci čtou text.
A textu rozumějí.
Slabší žáci čtou text.
A nerozumějí textu.
To je důvod,proč:
Ondřej musí hodně vysvětlovat.

Ondřej říká:
To se často stává u neslyšících lidí.
Pak:
Neslyšící to dokážou lépe pochopit.
Rozumí obsahu.
Rozumí kontextu.

Ondřej říká:
Učitelství je nejkrásnější povolání.
Ale:
Je těžké pracovat s lidmi.
Při práci s lidmi je důležité mnoho věcí.
Například:
   – Umět porozumět ostatním lidem
   – Mít a ukázat city
   – Mít porozumění pro ostatní lidi
– Vycházet dobře s ostatnímiDobří žáci čtou text.
A textu rozumějí.

Manažérka kaviarne pre nepočujúcich

Gastronómia, Služby

Toto je Engelien.
Pracuje ako manažérka v kaviarni Luhu.

Engelien založila kaviareň Luhu spolu s Dennisom Hoogeveenom.
Je to prvá kaviareň,
ktorú založili nepočujúci ľudia.
Zamestnanci kaviarne sú vylúčene nepočujúci.
To je veľká zábava!
V kaviarni sa predstavuje komunita nepočujúcich a posunkový jazyk.
Počujúci návštevníci si vyskúšajú posunkový jazyk.
Pre nepočujúcich je kaviareň ako doma.
Môžu si objednávať v posunkovom jazyku.
V kaviarni je vítaný každý.
Práca je naozaj zábavná.
V Luhu ponúkajú:
   – raňajky
   – obed
   – káva
   – občerstvenie
Ale len počas dňa.
Je to denná kaviareň.

Keď Engelien a Dennis otvorili Luhu,
robili veľa reklamy.
Oslovili mnohé médiá a noviny.
Na webovej stránke Sikkom bolo uverejnené video.
Sikkom je v Groningene veľmi dobre známy.
Reklamu robili cez Instagram, Facebook a webovú stránku.
Keď sa zákazníkom v Luhu páči,
odporúčajú kaviareň ostatným.
Osobné odporúčania sú veľmi dôležité.
Fungujú dobre.
Je to dôležité,
aby prišlo veľa zákazníkov.
Preto musí Luhu robiť viac reklamy.

Engelien všetko pripravuje ráno:
   – pripraví kávu
   – čistí
   – upratuje
   – rozmiestňuje riad
V kuchyni robí tieto prípravy:
   – pripraví misky
   – zapne rúru
   – vloží riad do umývačky riadu
Keď je to hotové,
potom môžu prísť zákazníci.
Engelien začína pracovať.

V Luhu sú rôzne úlohy pre
   – obsluhujúci personál
   – kuchynský personál
Ako manažérka má Engelien aj ďalšie úlohy.
Keď Engelien pracuje v kuchyni,
má tieto úlohy:
   – Prípravy
   – Príprava obedov
   – Čistota v kuchyni
Keď obsluhujúci personál potrebuje pomoc,
Engelien s nimi spolupracuje.
Aké sú úlohy obslužného personálu?
   – Prijímanie objednávok
   – Komunikácia so zákazníkmi
   – Budovanie dobrého vzťahu          so zákazníkmi
   – Podávanie nápojov
Keď Engelien dokončí prípravu jedla,
prinesie ho zákazníkovi na stôl.
Keď je v kuchyni veľa práce,
potom jedlo prinesie obsluha.
Všetci sú flexibilní.
Každý môže pracovať v kuchyni alebo v obsluhe.

Ako manažérka má Engelien aj ďalšie úlohy:
   – Udržiavanie kontaktu so              zákazníkmi
   – Odpovedanie na e-maily
   – organizovanie stretnutí
– spravovanie rezervácií
– udržiavať kontakt s dodávateľmi
napr. s dodávateľom zrnkovej kávy
   – Kontakt s médiami
   – Zodpovednosť za kolegov:
     napríklad:
   – Dávanie pokynov
   – Poskytovanie spätnej väzby
   – Organizovanie firemných            výletov

Ako komunikuje Engelien?
Používa gestá.
Posunkuje zreteľne.
Ak dokáže odčítať slovo z pier,
zopakuje posunok pre toto slovo.
Napríklad:
Niekto povie “cappuccino”,
Engelien zopakuje posunok “cappuccino”.
Niekedy posunok vysvetlí:
Posunok pre cappuccino je podobný
ako holandské slovo a posunok pre kapucňu.
Takto Engelien učí posunkový jazyk.
Niektorí zákazníci vidia posunky na televíznych obrazovkách.
Opakujú posunky.
Engelien im pomáha.
Niektorí zákazníci ukazujú na jedálny lístok.
Niektorí zákazníci niečo napíšu.
Niektorí zákazníci píšu na svoj mobil.
Engelien chce:
Zákazníci by mali myslieť kreatívne:
Ako môžem komunikovať s nepočujúcimi?
To funguje dobre.

Zamestnanci pracujú s kávovarom.
Používajú aj mlynček na kávu.
Obidve je veľmi dôležité.
Potrebujú ich,
aby mohli niečo predávať.
Na začiatku Engelien musela kúpiť vybavenie do kuchyne.
Kúpila obrazovky na podporu komunikácie.
V Luhu sa konajú výstavy nepočujúcich umelcov.
Výstavy sa pravidelne menia.
Takto Luhu podporuje komunitu nepočujúcich.

Designer grafico

Tecnologia dell'informazione, Arte

Designer grafico

Lei è Petra Kavalcova.
Lavora come graphic designer.

Come può prepararsi Petra?
Petra ha un problema di udito.
Per questo ha un’assistente personale.
L’assistente chiama i clienti.
Cerca anche nuovi clienti.
Petra lavora con successo con l’assistente.
L’assistente modifica anche i testi.
Scrive le e-mail.
Petra realizza la grafica.

Petra lavora da sola.
Il suo lavoro dipende dalla domanda e dagli ordini.
Quando c’è molto lavoro,
Petra lavora di più.
Quando ci sono pochi clienti:
Petra ha un giorno libero
oppure cerca nuovi clienti.

Che cosa è importante per il lavoro di Petra?
   – Una buona sedia da scrivania
   – Una luce sufficiente
   – Un buon computer
   – Un buon posto dove lavorare.

Petra comunica tramite:
   – e-mail
   – SMS
   – WhatsApp
   – Incontri faccia a faccia in ufficio o in un caffè.
L’assistente di lavoro è presente agli incontri.
Poi, la comunicazione funziona.

Petra comunica con i clienti sordi tramite:
   – e-mail
   – SMS
   – Videochiamata
Adatta i suoi orari di lavoro in base alle richieste dei clienti.
Lavora tra le 8 e le 12 ore.
A volte c’è molto lavoro.
Allora deve lavorare più a lungo,
per poter rispettare le scadenze.

Petra lavora in ufficio e a casa.

Pasticcere

Gastronomia, Abilità, artigianato e commercio, Produzione / fabbricazione

Pasticciere

Lui è Lukas.
Lavora come pasticcere presso l’azienda Jindrak.
Prepara soprattutto torte.
Per le occasioni speciali.
Per esempio:
   – matrimoni
   – battesimi
Si tratta di torte molto speciali.

I clienti ordinano le torte a Lukas.
Lukas prepara le torte,
come le vogliono i clienti.
Lukas controlla:
Quando deve essere pronta la torta?
Quale torta deve preparare?

All’inizio della giornata lavorativa, Lukas controlla:
Quante torte devo preparare?
Poi le organizza.
Lukas guarda:
Quali ingredienti abbiamo?
Di quali abbiamo bisogno?
Poi calcola.
Un apprendista calcola:
Di quanta crema di burro abbiamo bisogno?
Poi preparano tutto per oggi e domani.

Lukas deve fare attenzione alle macchine.
Anche con i liquidi bollenti.
Lukas deve fare attenzione alle torte:
Gli ingredienti sono freschi.
Per questo fa un test olfattivo.
Lukas controlla regolarmente le uova e la frutta.

A volte Lukas lavora da solo.
Di solito lavora con dei colleghi.
Ma quando i suoi colleghi sono malati o in vacanza,
allora lavora da solo.
Lukas lavora a stretto contatto con un apprendista.
Lukas gli insegna delle cose.
Si sostengono a vicenda.
Lukas assegna sempre dei compiti all’apprendista.
Nel team di Lukas ci sono 3 persone.

Lukas comunica con i colleghi per iscritto.
Usa le espressioni facciali.
Indica qualcosa.
Questo è visivo.
Questo aiuta nella vita quotidiana.
I clienti mostrano a Lukas la foto di una torta nuziale.
Questa è un’ispirazione per Lukas.
Può copiare la forma e la torta.

All’inizio del suo apprendistato, Lukas era in pasticceria per la prima volta.
Cambiava i suoi compiti ogni 3 mesi.
Questo gli ha permesso di fare esperienza pratica.
Ha provato di tutto.
Dopo 3 anni, ha sostenuto l’esame finale di apprendistato.
Ha superato l’esame.
Da allora lavora in questo settore.

Lukas lavora qui da 7 anni.
Sta andando molto bene.
Il team è fantastico.
Il tempo passa molto velocemente.

Il design delle torte è cambiato.
Anche i processi sono cambiati.
Lukas si sente a casa qui.
Il team si diverte
e si scambia le idee.
Lukas è creativo anche sul lavoro.
Il team si scambia idee:
Come si possono fare le torte?
Lukas si sente bene.

Lukas si sente a suo agio in azienda e al lavoro.
Lo scambio con il team e con il capo è piacevole.
Si divertono sempre.
Lukas ama lavorare con le torte:
La decorazione e la creatività.
Lukas si sente bene.
Il lavoro è positivo.
Per esempio:
Lukas regala a una persona una torta di compleanno.
Ne è felice.
Lukas è felice
quando riesce a concentrarsi su una torta.
È fantastico.
Lukas ama la compagnia e il lavoro.

Tappezziere

Abilità, artigianato e commercio, Produzione / fabbricazione

Tappezziere
Cosa fanno i tappezzieri?
   – Costruisce e ripara mobili imbottiti
   – Posa di pavimenti
   – Installa tende a rullo
   – Posare carta da parati

Questo è Gerhard Pirker.
È un tappezziere e decoratore.
Quando Gerhard e il suo collega ricevono un ordine,
visitano il cliente.
Osservano i mobili.
Se un tessuto è rotto,
allora consigliano:
Possiamo rivestire il mobile con un nuovo tessuto.
Gerhard e il suo collega misurano i mobili.
Danno un’occhiata:
Di quanti metri di tessuto abbiamo bisogno?
Gerhard fa una stima:
Quante ore richiederà questo lavoro?
Gerhard lo scrive.
Gerhard mostra il testo al cliente.
Poi il cliente decide:
Cosa deve fare Gerhard?
Poi Gerhard calcola tutto.

Il capo dà a Gerhard una lista.
L’elenco dice:
1. Quale mobile è coinvolto?
Quale tessuto deve utilizzare Gerhard?
2. Quale bordo deve utilizzare Gerhard?
Un bordo è il bordo di un tessuto con un motivo speciale.
Quanti metri dovrebbe utilizzare Gerhard?
3. Come dovrebbe Gerhard rivestire il mobile?
Gerhard dovrebbe rivestire il mobile con gommapiuma?
4. Dovrebbe aggiungere del vello?

Gerhard scrive tutto ciò di cui ha bisogno per il suo lavoro
su un elenco
Per esempio
   – Aghi
   – Chiodatrice pneumatica
Si tratta di un dispositivo che spara chiodi in un materiale.
   – Punti metallici
   – molle
   – cinghie
Gerhard dà l’elenco al suo capo.
Il capo ordina tutto.

Quando il capo ha assunto Gerhard,
è stato difficile per Gerhard.
Comunicavano soprattutto per iscritto,
oppure Gerhard indicava qualcosa.
Parlare tra loro era difficile.
Dopo un mese, il capo ha capito Gerhard
meglio quando parlava.
Il capo si è abituato alla voce di Gerhard.
La comunicazione è migliorata sempre di più.
Quando i clienti arrivano,
indicano delle cose.
Gerhard deve riparare queste cose.
Gerhard dice ai clienti, per esempio:
   – Posso rifare i cuscini dei sedili.
   – Manca del legno o è rotto.
   – Posso anche farne di nuovi.
Se il cliente è d’accordo,
allora raggiungono un accordo:
   – pezzi di arredamento
   – aree
   – coperture
   – confine
Quando Gerhard sa tutto,
si mette al lavoro.
Gerhard capisce gli ordini.
Non è mai stato un problema.

Quando Gerhard lavora sulle poltrone o sulla tappezzeria,
rimane nella sua postazione di lavoro in azienda.
Quando Gerhard lavora su pareti o pavimenti,
lavora a casa dei clienti.
Il capo scrive l’indirizzo.
Gerhard si reca all’indirizzo da solo.
Quando Gerhard arriva lì,
si guarda intorno.
Gerhard riconosce:
Molte cose sono rotte.
Gerhard deve riparare molte cose.
Quindi Gerhard ha molto lavoro da fare.
A volte le riparazioni costano più
di quanto i clienti pensassero.
Se i clienti sono d’accordo,
discutono con Gerhard:
    – Che cosa è rotto?
    – Cosa dovrebbe riparare Gerhard?
Gerhard discute di tutto con il cliente.
La maggior parte dei clienti è d’accordo.
I clienti sono d’accordo con i suggerimenti di Gerhard.

Una volta un cliente si è lamentato:
Gerhard aveva programmato di fare la tappezzeria e il rivestimento delle pareti.
Il cliente ha detto a Gerhard:
Ho ordinato solo i pavimenti.
Il capo e un dipendente hanno controllato:
Gerhard aveva ragione.
Gerhard ha potuto continuare a lavorare.
Ha effettuato la riparazione.

Gerhard lavora da 45 anni.

Autista di autobus

Servizi

Autista di autobus

Questo è Martin Chalupar.
Martin guida questo autobus.

Come fa Martin a ricevere gli ordini?
Opzione 1:
Martin deve portare un gruppo ad un punto del programma.
Opzione 2:
Un club chiede a Martin
se può accompagnarli da qualche parte.
Opzione 3:
Le persone che ascoltano assumono Martin come autista per le lunghe distanze.
Di solito Martin viene assunto da suo padre.

Cosa fa Martin il giorno prima di partire?
Controlla tutto l’autobus.
Pulisce tutto.
Controlla:
Il serbatoio della benzina è pieno?
Martin apre il cofano posteriore.
Controlla tutto quello che c’è lì.
Martin controlla il cambio.
Martin controlla l’olio dei freni con un’asta di livello.
Poi chiude il cofano.
Ora Martin controlla la parte anteriore dell’autobus.
Martin guarda:
C’è una ruota di scorta su tutti e 4 i lati?
Controlla la pressione dell’aria negli pneumatici.
Se tutto è a posto,
allora Martin sale s