Toto je povolání: administrativní pracovník
Administrativa znamená správu, regulaci a řízení věcí
Administrativní pracovník spravuje a reguluje věci například pro:
   – svého vedoucího
   – jiné zaměstnance
   – zákazníky

Toto je Katka Polašková Vráblová.
Katka je hluchá.
To znamená: Katka neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Katka pracuje jako administrativní pracovnice.
Má mnoho různých úkolů.
Její úkoly jsou:
   – Distribuce výplatní pásky            zaměstnancům
   – Pomoc s projekty
   – Psaní e-mailů
   – Připrava smluv
Katka dostává úkoly od svého vedoucího.

Co přesně musí Katka dělat?
Zde je příklad:
Katka dostane následující úkol: Připravit smlouvu.
1. Katka sepíše smlouvu.
2. Katka zkontroluje a opraví své chyby.
3. Katka pošle smlouvu svému vedoucímu.
4. Vedoucí podepíše smlouvu a pošle ji zpět Katce.
5. Katka vytiskne konečnou smlouvu.
6. Katka založí smlouvu do spisů.
Katka také pomáhá svým kolegům.
Někdy kolegové své úkoly nestihnout dokončit.
Pak za ně úkoly dokončí Katka.
Když Katka dokončí úkol:
Dokončený úkol vrátí svým kolegům.

Co jiného dělá Katka?
Zapisuje pracovní dobu svých kolegů.
Pracovní dobu zapisuje do tabulek.
Když Katka zapíše hodiny:
Vrátí hotové doplněné tabulky svým kolegům

Toto je práce:archivář

(O-n-d-r-e-j) Ondřej je archivář – historik.
Pracuje v archivu hlavního města Prahy.

Archivář rozhoduje o tom, které materiály
jsou z historického hlediska důležité
a je tedy potřeba je zachovat
a které naopak lze zlikvidovat jako bezcenné.

Dětství prožil jako slyšící, ale ke konci
puberty začal ztrácet sluch.

Teď má Ondřej na pravém uchu
ztrátu sluchu 100% a na levém 95%.
Tyto zbytky sluchu využívá prostřednictvím sluchadla.

Špatný sluch v práci archiváře nevadí.
Když se Ondřej chce na nějakou práci soustředit,
sundá sluchadlo a může se věnovat své práci.
V tichu, bez rušivých zvuků

Ondřej se původně vyučil elektrikářem
a pracoval jako zaměstnanec pražského metra.
Jeho velkým koníčkem byla už od dětství historie.

Ve svých pětatřiceti letech absolvoval studium
na filosofické fakultě Karlovy univerzity obor archivnictví

a po ukončení studia nastoupil
do archivu hlavního města Prahy.

Povolání archivář, je pro neslyšící velmi vhodné.

Sreco (S-r-e-c-o) pracuje jako lékárník.
Aby mohl tuto práci dělat, musel dlouho studovat.
Asistent lékárníka to má jednodušší. Stačí mu studovat 3 roky a získat výuční list.
Vysokou školu nemusí studovat.

David (D-a-v-i-d) je asistent v lékárně.
Rád v lékárně pracuje.
Má různé a zajímavé úkoly: balí léky nebo pracuje v laboratoři.
Každý den si musí obléct čisté oblečení.

V práci nosí rukavice a obličejový štít.
Kvůli riziku infekce
Jak David komunikuje?
Když mu slyšící zákazník nerozumí, tak to, co potřebuje zákazníkovi sdělit, napíše.
Komunikaci ve znakovém jazyce používá výjimečně.

Toto je práce:barman – barista
Toto je Jiří.

Jiří je hluchý.
To znamená,že neslyší.

Jiří vystudoval střední školu pro neslyšící
v Hradci Králové,obor kuchař/číšník.

Nyní pracuje v kavárně u Žambocha v Brně
jako barman – barista.

Jako barista se zabývá kávou.
Vyrábí latté nebo espresso.
Nebo jakékoliv další druhy kávy.
Velmi rád kávu také pije.

Před 3 roky se přihlásil do soutěže barmanů v Německu.
Soutěže ve Stuttgartu se zúčastnil sám,bez tlumočníka.
Soutěže se zúčastnilo mnoho baristů z celého světa.
Jiří byl mezi soutěžícími jediný neslyšící a získal 2.místo.
Měl ohromnou radost.

Jiří komunikuje se slyšícími hosty dobře.
Využívá jak psaného textu i odezírání,prstovou abecedu nebo menu.
V menu si zákazník ukáže,jakou kávu si chce objednat.
Jeho cílem je,aby hosté kavárny byli spokojeni a přicházeli znovu.

Jeho dalším cílem je,aby naslyšící byli dobře zapojeni do společnosti.

Toto je práce: zubní technik.

Zubní technik vyrábí modely.

Dělá modely zubů.

Když se zlomí zub:

Zubní technik může udělat náhradu.

Toto je Veronika.

Veronika je neslyšící.

To znamená, že neslyší.

Ona komunikuje rukama.

To se nazývá znakový jazyk.

Veronika je zubní technik.

Když Veronika šla do školy:

Pomyslela si: jakou profesi se chci naučit?

Veronika se rozhodla stát se zubní techničkou.

Proč si vybrala právě toto povolání?

Veronika četla časopisy.

V časopisech četla:

Kde pracují ostatní neslyšící?

Po vyučení:

Veronika absolvovala několik stáži.

Pak si našla práci.

Veronika absolvovala spoustu dalších školení.

Na dalším školení se dozvíte nové věci o své práci.

Dozvědět se nové věci je velmi důležité.

Protože: práce zubního technika se neustále mění.

Jak pracuje Veronika?

Nejprve pacient jde k zubaři.

Zubní lékař skenuje zuby pacienta.

To znamená: vyfotí zuby.

Zubní lékař uloží obrázek do počítače.

Pak se může laborant podívat na obrázek.

Veronika už může vidět obrázek.

Stáhne obrázek ze svého počítače.

Dívá zblízka na pacientovy zuby.

Pak může začít pracovat.

(Na videu 1:36 min – 1:48 min: můžete vidět, co Veronika dělá)

Veronika vytvořila model zubů.

Když s tím skončí:

Ona zavolá zubaře.

Veronika se nemůže dívat do pacientových úst.

Proto potřebuje pomoc zubaře.

Zubař zkontroluje model.

Pokud je vše v pořádku:

Veronika vyřezává model ve tvaru zubu.

Dbá na každý detail.

Potom se forma umístí do pece na několik hodin.

Po peci udělá Veronika model z keramiky.

Keramika je speciální materiál.

Keramika je velmi silná.

Veronika maluje keramiku.

Každý pacient má jinou barvu zubů.

Veronika musí několikrát péct a malovat.

Jak komunikuje Veronika se zubařem a pacienty?

Zubař zavolá kolegovi do telefonu.

Kolega řekne Veronice, aby šla k zubaři.

Zubař říká Veronice, co má dělat.

například:

Co třeba změnit na zubu.

Zubař ukazuje Veronice.

Pak to Veronika dokáže lépe pochopit.

Veronika říká:

Je důležité pracovat se zubním lékařem a pacientem.

Protože pacient by měl být spokojen.

Pak je spokojená i Veronika.

Pokud je pacient nespokojen:

Veronika dělá změny, dokud není pacient spokojen.

Toto je práce: Editorka ve veřejnoprávní televizi

Editor píše nebo mění texty.

Editor ve veřejnoprávní televizi píše nebo mění zpravodajské texty pro
televizi.

Toto je Veronika Vojtechovská.

Veronika je neslyšící.

To znamená, že ona neslyší.

Ona komunikuje rukama.

To se nazývá znakový jazyk.

Veronika je editorkou ve veřejnoprávní televizi.

Pracuje v televizi.

Kanál se jmenuje: RTVS

RTVS je kanál na Slovensku.

Ona pracuje pro RTVS 2 roky.

Jak Veronika funguje?

Veronika vždy pracuje na internetu.

Tam je systém na internetu.

V tomto systému se setkávají různé zprávy.

Veronika si prohlíží všechny zprávy.

Potom vybírá vhodné zprávy.

Zprávy musí být vhodné pro neslyšící.

Veronika vždy vybere 8 zpráv.

Veronika také vybírá zprávy o kultuře neslyšících.

Ona zkontroluje: Co je nového ve světě neslyšící?

Veronika upravuje zprávy.

Pak jim neslyšící mohou lépe porozumět.

Ale: zprávy se ozvučí(dostanou zvuk).

Zprávy jsou načteny televizním moderátorem.

Pak mohou zprávy slyšet i slyšící lidé.

Potom Veronika předá zprávu dalším televizní moderátorka.

Předkladatelé přeloží zprávy do znakového jazyka.

Poté se zprávy zobrazují v televizi.

Veronika má kolegu.

Ona dělá stejnou práci jako Veronika.

Střídají se.

například:

Veronika není ve službě:

Dostává však důležité zprávy.

Potom zprávu pošle své kolegyni.

Kolega může zprávy upravovat.

Veronika a její kolega si pak píší e-maily.

Co ještě je důležité?

Všechny zprávy spolu nesmí být delší než 7 minut.

To znamená: Veronika musí zprávy zkracovat anebo prodlužovat.

například:

Velmi důležité zprávy jsou zapotřebí o trochu delší.

Pak musí být ostatní zprávy kratší.

Veronika musí dodržet 7 minut.

Veronika říká:

Práce je těžká.

A máte velkou zodpovědnost.

To znamená: vše musí jít dobře.

A nesmí být chyby.

Veronika potřebuje vědět mnoho.

Ona musí vědět o všech aspektech zpráv.

například:

   • Politika

   • Kultura

   • Sociální život

Proč je to důležité?

Pokud to Veronika neví:

Pak dává lidem nesprávné informace.

Veronika musí také vědět:

O co se neslyšící lidé zajímají?

Co je důležité pro neslyšící.

Veronika říká:

Neslyšící mohou být editory ve veřejnoprávní televize.

Ale: musí rozumět textem.

A musí vědět perfektně psát.

To je velmi důležité.

Ona radí:

Neslyšící by měli číst hodně.

A neslyšící lidé by se měli učit ve škole.

Toto je práce:elektrikář
Toto je Tomáš.

Tomáš je neslyšící.
To znamená,že neslyší.

Tomáš vystudoval učební obor elektrikář ve škole pro neslyšící ve Valašském Meziříčí.
Během studia se naučil rozumět technickým výkresům.
Také se naučil ve výkresech umět číst.
Musí také znát a dodržovat bezpečnostní předpisy.

Umí dělat montáže rozvaděčů.
Umí odstranit staré dráty a dát místo nich nové dráty.
Umí opravovat pračky,mikrovlnky i jiné elektrické spotřebiče.
Nejvíce ho baví pájení plošných spojů.
Tyto práce musí dělat zatím pod dohledem nadřízeného.

Komunikace se slyšícími není úplně bez bariér.
Protože jsou elektrikáři pracovně vizuálně zaměření,tak je komunikace uspokojivá.
Každý člověk potřebuje elektrikáře a proto jsou elektrikáři velice žádáni.

Povolání elektrikáře je velmi vhodné pro neslyšící.
Je to hodně vizuální práce, ale i manuální.
Takže je to rozhodně vhodné pro neslyšící.

Toto je práce:elektromontér
Elektromontér je složitý výraz pro člověka,který montuje různá elektrická zařízení.

Toto je Ladislav.
Ladislav je od dětství hluchý.
To znamená:Ladislav neslyší
Používá pro komunikaci ruce.
Tomu se říká znakový jazyk.

Ladislav ovládá jak znakový jazyk,tak mluvenou řeč.
Mluvit a odezírat se naučil již v mládí.
To hodně a rád četl.
Tak získal velkou slovní zásobu.
Proto může komunikovat i orálně.

Ladislav vystudoval obor elektromechanik.
Studoval na střední odborné škole.
Byla to normální škola pro slyšící.
Studium bylo hodně obtížné.
Ladislav ho zvládnul.

Ladislav pracuje v dopravním podniku.
Je vedoucí skupiny elektrikářů.
Společně opravují tramvaje.
V jeho skupině bývá 3 až 15 osob.
Jejich počet se mění podle práce.

Ladislav říká:
Povolání elektromechanik je pro neslyšící velmi vhodné.
Obavy zaměstnavatelů přijmout do práce neslyšícího jsou zbytečné.
Neslyšící umějí dobře pracovat.
Soustředí se pouze na svoji práci.

Ladislav dělá práci elektromechanika celý život.
Práce ho stále baví.

Toto je profese filmař

Toto je Christoph.
Christoph je hluchý.
To znamená,že neslyší.
K hovoru používá svoje ruce.
Tomu se říká znakový jazyk.
Christoph říká:píši scénář pro svoje filmy.
To trvá dlouho.
Někdy i 3 měsíce.

Christoph říká:
Důležité jsou 3 věci.
1. důležitý je dobrý nápad
2. práce s kamerou
3. střih na počítači
Christoph dělá filmy jen pro neslyšící.
Nedělá filmy se zvukem.
To znamená:
Ve filmech Christopha se nikdy nemluví.

Christoph říká:
Filmy se znakovým jazykem jsou odlišné.
Musí dávat pozor na mnoho věcí.
Místnost,kde se znakuje je velmi důležitá.
To znamená:
    – Osoba,která znakuje je                 vždy        vidět.
    – Tvář a horní polovina těla           je vždy vidět.
Pro filmy se zvukem :
    – Osoba,která mluví nemusí          být vždy vidět

Pro filmy s mluveným jazykem:
Zvuk je velmi důležitý.
Pro filmy se znakovým jazykem:
Zvuk není tak důležitý.

Christoph může upravovat zvuk.
Dělá to na počítači.
On zvuk neslyší,ale vidí ho.
Má v počítači program,který to umožňuje.

Christoph je filmařem už 11 let.
Má na to vzdělání.
To trvalo 1 rok.
Christoph říká:Vzdělání bylo výborné.
Naučil se toho hodně.
Christoph také musí upravovat barvy.
To provádí na počítači.
Barevné korekce jsou obtížná práce.
Především pro oči.
Proto si bere Christoph vždy den volna,kdy dělá něco jiného.
Potom pokračuje zase korekcích barev.
Christoph natočil 5 filmů.2 filmy jsou na DVD.3 jsou krátké filmy,které jsou kratší než 30 minut.
Krátké filmy poslal do soutěží.

Toto zaměstnání je: fotograf
Toto je Daniele.
Daniele je fotograf.

Říká: Je důležité se zákazníky mluvit.
Zákazníci Daniele řeknou, co chtějí.

Toto je důležitá příprava.
O čem Daniele a zákazníci hovoří?
   – Jaké oblečení má zákazník        na sobě?
   – Jaký styl by měla fotografie        mít.
   – Styl znamená: Jak by měla        fotografie vypadat.
   – Kdy by měl Daniele                       fotografii pořídit?

Daniele vyfotografoval svého klienta.
Pak: zákazník si vybere nejlepší fotografie.
Daniele fotografie uloží.
Pak: Daniele obrázky upraví.
To znamená: odstraňuje chyby.
A mění světlo, barvu a formu.
Zpracování trvá dlouhou dobu.
Zpracování může trvat až 3 dny.

Toto je práce:specialista na hardware(informatik)

Toto je Tomáš

Tomáš pracuje jako informatik.
Je zaměřený na hardware.

Specialistů na hardware je málo.
Zaměřil se na hardware,protože má širší záběr.
Využil znalosti ze školy,aby si mohl sám opravit svůj počítač.

Může dělat hodně věcí, například instalování, stahování, opravovaní routrů , switchů, počítačů i tiskáren..
Když se někomu technika pokazí,tak to donese Tomášovi a on to opraví.
Pracuje hodně s multimédii,dále natáčí,fotografuje a stříhá.
Umí točit kamerkou gopro nebo přes dron.
Je toho hodně.

Základní pro Tomáše je práce na opravě techniky.
Má rád i software,ale pro něj je lepší hardware.
Je to práce přesně pro něj.

Tomáš si vybral obor zaměřený na počítače a technologie,
protože dneska jsou tyto technologie hodně potřebné.

Práce s hardwarem je pro neslyšící rozhodně vhodná.
Protože hardware není zas tak těžký.
Neslyšící jsou vizuálně orientovaní, to znamená, že si dokáží s tím poradit a tím pádem hardware je pro ně to pravé ořechové.

Petra je od narození neslyšící.
Studovala Janáčkovu akademii musických umění.
Založila divadlo „Neslyším“.
Je profesionální herečka.
Petra spolupracuje s externími herci.
Také vyrábí loutky.

Petra říká:
Chceme ukázat,že neslyšící lidé jsou dovední a kompetentní.
Hrajeme představení jak pro slyšící diváky,tak pro neslyšící.
Pro děli i dospělé.

Našim cílem je bezbariérová komunikace.
Naše publikum je obvykle spokojené a skutečně šťastné.
Děti malují obrázky a potom je nám posílají.
Jsme šťastní,že se jim představení tak moc líbí.

Toto zaměstnání je:
Kadeřník

To je Vinschi.
Vinschi je neslyšící.
To znamená:
Nic neslyší.
Ke komunikaci používá ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Vinschi říká:
Své objednávky dostávám:
   – Prostřednictvím SMS
   – Na Facebooku
   – Na Instagramu
Mí zákazníci mi mohou napsat zprávu.

Vinschi musí vědět:
Co zákazník chce?
Jak by měl jeho vlasy ostříhat?
Pouze když si je naprosto jistý,
začne stříhat.

Vinschi říká:
Má pracovní doba je flexibilní.
To znamená:
Vinschi pracuje každý den v jinou dobu.
Musí pracovat každý den.
Kdykoliv mají jeho zákazníci čas.
Protož je Vinschi nezávislý.
To znamená:
Má svůj vlastní kadeřnický salon.

Vinschi nepracuje vždy ve svém kadeřnickém salonu.
Chodí také ke svým zákazníků:
   – Když je zákazník na                      invalidním vozíku.
   – Když má zákazník bolesti.
Vinschi říká:
Je dobré být flexibilní.

Jak Vinschi komunikuje se slyšícími lidmi?
Docela jednoduše:
Vinschi umí odečítat ze rtů.
To znamená:
Zákazníci s Vinschim hovoří.
On zákazníky neslyší.
Ale dívá se na rty.
Poté pozná, které slovo zákazník říká.
Nebo:
Zákazník své přání napíše.

Když je Vinschi se zákazníkem hotový:
1. musí vyčistit židli
2. musí vyčistit nůžky
3. musí vyprat kadeřnický plášť
4. musí pověsit nový kadeřnický plášť

Vinschi potřebuje speciální pomůcky.
Například:
   – Dobré nůžky
   – Hřeben
   – Vysoušeč vlasů
   – Dobrou žehličku na vlasy
Vinschi říká:
Žehlička na vlasy musí být obzvláště dobrá.
Špatná žehlička na vlasy je ničí.

Toto zaměstnání je: kovodělník.
Kov je zvláštní druh materiálu.
Kov je například: železo, zlato, hliník.

Toto je Momo.
Momo je neslyšící. To znamená: Momo neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Momo pracuje s kovem.
Momo pracuje v dílně.
V dílně jsou různé nástroje.
K čemu nástroje potřebuje?
Například:
   – Pro řezání kovů
   – Pro ohýbání kovů
   – Pro broušení kovů
   – Pro svařování kovů

Momo musí nosit pracovní oděv.
Musí nosit modrou bundu a modré kalhoty.
Bunda a kalhoty jsou vyrobeny ze silného materiálu.
Silný materiál chrání Momo před zraněním.
A Momo musí nosit černé tričko.

Co Momo s kovem dělá?
Na videu se můžete podívat na jeden příklad (minuta 1:09).
Momo tam má kus kovu.
Tento kus kovu potřebuje 12 otvorů.
Momo používá velký stroj.
Tento stroj do kusu kovu vrtá otvory.
Momo musí také kov svařit.
Svařováním můžete dva kusy kovu spojit.
Během svařování se kov velmi zahřívá.
Když je hov horký, změkne.
Když je kov měkký, může Momo dva kusy kovu spojit.
Co je svařování můžete vidět na videu (minuta 1:45 až 2:09).

Co Momo z tohoto kovu vytváří?
Tento kov se používá k výrobě pouliční lampy.
Pouliční lampu si objednal zákazník.
Pouliční lampa je umístěna ve městě.
Momo pak musí vyrobit hodně pouličních lamp.

Momo říká: On a jeho kolegové hodně pracují v dílně.
Ale: Momo pracuje také hodně na silnici.
Momo také musí sestavovat hotové výrobky.
Chtějí to zákazníci.
Pak jde Momo k zákazníkům.
Zákazníci jsou na mnoha různých místech.
Co Momo pro zákazníky vytváří?
Například:
   – Žebříky pro bazény
   – velké pokrývky pro zahrady
   – Ploty a brány

Momo také musí kov brousit.
Kov může být drsný.
Pak se můžete zranit.
Ale Momo může kov vyhladit.
Používá brusku.
Na videu můžete vidět, co je to broušení (minuta 2:48 až 3:12).

Jak Momo ví, co má dělat?
Momo a jeho kolegové dostávají objednávky.
V objednávce je napsáno, co zákazník chce.
Pak Momo ví, co musí udělat.
Kov a hotové výrobky mají různou hmotnost.
To znamená:
Kov může být lehký.
Nebo kov může být těžký.
Pokud je kov lehký: Momo ho nese sám.
Pokud je kov těžký: Momo požádá o pomoc kolegy.
Pak pracují jako tým.

Toto zaměstnání je: kuchař.
Toto je Amir.
Amir je neslyšící.
To znamená: Amir neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.
Amirův šéf slyší.
Amir požádal svého šéfa, aby mluvil pomalu a jasně.
Poté Amir učil svého šéfa znakovou řeč.

Amir pracuje od pondělí do pátku.
Jeho práce začíná odpoledne.
Ale: hodně hostů přichází o víkendu.
O víkendu chodí hosté na pěší túry.
Po pěší túře jdou do restaurace.
Pro svou práci Amir potřebuje:
   – Nože
   – Pracovní oděv
   – Kuchařskou čepici
Důležité: všechno musí být čisté.

A Amir si musí často mýt ruce.
Je to důležité pro hygienu.
Hygiena je obtížné slovo pro čistotu.
Hygiena pomáhá proti nemocem.
Amir používá různé nože.
Například:
   – nůž na maso
   – nůž na ryby a saláty
   – nůž na ostatní potraviny

Jaké jsou ranní úkoly?
Ráno se peče chleba.
A krájí se maso.
A připravují se všechny úkoly.
Potom se připravuje jídlo.
Toto jsou předkrmy:
– Polévka a saláty
Toto jsou hlavní jídla:
   – Řízek
   – Knedlíky
   – Nudle
   – Ryba
Hosté rádi jedí řízek.

Toto je práce:Lexikograf pro znakový jazyk.
Lexikograf píše slovníky.
Lexikograf mění slovníky.

To je Roman Vostechovský.
Roman je lexikograf.
Píše slovník.
Píše slovník ve znakovém jazyce.

Roman pracuje pro občanské sdružení.
Několik lidí pracuje v občanské sdružení.
Všichni pracují na jednom cíli.
V Romanově občanském sdružení pracují pro neslyšící.
Občanské sdružení se jmenuje „Snepeda“.

Roman pracuje na dvou slovnících.
1.slovník:
Pojmy pro univerzity jsou vysvětleny.
2.slovník:
Jmenuje se:Diction.info

Jak Roman píše svůj slovník?
Roman vytvoří seznam znaků.
Ptá se neslyšícího.
Rozumíte znaku?
Odpovídá znak vašemu jazyku?
Znak musí být zobrazen dokonale.
Jinak to ostatní zneužijí.

Zde je příklad:
Slovo parkovací místo.
Parkovací místo jsou dvě slova.
1.slovo:parkování
2.slovo:mezera
Ale:tato dvě slova se používají jinak než parkovací místo.
Parkovací místo má vlastní znak.

Roman seznam zkontroluje.
Kontroluje znaky.
Zkontroluje,zda vše do sebe zapadá.
Jeho pak kontroluje neslyšící.

Potom:
Roman si zapíše znak.
Pokud má slovo několik znaků:
Roman zapisuje všechny znaky.
Pokud slovo nemá ještě žádný znak:
Roman dělá video z nového znaku.

Potom:
Nové znaky jsou zaznamenány.
To znamená:je vytvořeno video.
Videa jsou přidána do slovníku.

Když pracujete na slovníku:
Musíte dávat pozor na každý detail.
To znamená:všechno musí být provedeno perfektně.
   – Pohyb ruky
   – Pozice ruky
   – Výraz obličeje
   – Tvar úst
Některá slova mají 2 znaky,které jsou si podobné.
Poté musí být zobrazeny oba znaky.

Roman říká:je velmi důležité věnovat pozornost detailům.

Toto si Roman přeje do budoucna:
Neslyšící by se měli spojit.
Měli by vytvořit skupinu.
Ve skupině všichni přemýšlejí o novém znaku.
Skupina rozhoduje společně.
Roman říká:to by byla správná cesta.

Skupina se jmenuje:Korpus
V některých zemích už korpus existuje.
Roman ví:Jednoho dne bude korpus existovat také na Slovensku.

Roman pra

S-T-A-N-I-S-L-A–V
Stanislav je od narození neslyšící.
Komunikuje znakovým jazykem a částečně odezíráním.
Malování ho bavilo od malička.
Vystudoval střední školu pro neslyšící v Praze v oboru Malíř a natěrač.
Na škole se také naučil základy písmomalířství.
Maluje pokoje a vnější fasády domů.
Maluje reklamní plochy.
Ovládá speciální techniky nazývané „fládrování a mramorování“.
Ty využívá např. při malování kostelů.
Obnovuje sochy a obrazy.

Toto je práce: majitel pizzerieMajitel pizzerie má pizzerii.

Majitel je šéfem společnosti pizzerie.

Toto je Juliana Bódisová.

Juliana je neslyšící.

To znamená, že neslyší.

Ona komunikuje rukama.

Toto se nazývá znakový jazyk.

Na začátku:

Julianina tchyně otevřela pizzerii.

Tchýně byla majitelkou pizzerie.

Juliana ji sledovala.

Považovala to za zajímavé.

Chtěla pracovat v pizzerii.

Tchýně si nebyla jistá, protože Juliana byla neslyšící.

Juliana jí řekla:

Budu to zkoušet 2 měsíce.

Juliana nevěděla, jak doručit pizzu.

Přemýšlela.

A objednala si pizzu.

A na pizze uviděla cenovku.

Juliana měla nápad:

Pizzu vždy doručí s cenovkou.

Na začátku byla donáška pizzy velmi těžká.

Juliana se zeptala své tchýně:

Když budeš stará a půjdeš do důchodu

Mohu se já stát majitelkou pizzerie?

Ale: Juliana potřebovala 2 roky odborné praxe.

To znamená: V oboru musela pracovat 2 roky.

Po 2 letech:

Juliana se stala majitelkou pizzerie.

Ale: stále se cítí jako normální zaměstnankyně.

Když zákazník přijde do obchodu.

Juliana říká zákazníkovi:

Jsem neslyšící.

Kolega pak hovoří se zákazníkem.

Zákazník řekne, kterou pizzu chce.

Juliana si zapisuje cenu.

Zákazník platí.

Když zákazník zavolá.

Kolega vždy telefonuje.

Kolega zapisuje objednávku.

Juliana peče pizzu.

A Juliana dodává pizzu zákazníkům.

Jak dodává Juliana pizzu?

Juliana dává pizzu do krabice.

Box udržuje pizzu v teple.

Juliana vyhledá adresu.

A Juliana vyhledá telefonní číslo.

Pokud je tam Juliana:

Zašle zákazníkovi SMS.

Zákazník přichází k předním dveřím.

Ze začátku byla práce pro Julianu náročná.

Protože neznala ulice.

A protože své klienty a kolegy dobře neznala.

Juliana neměl profesionální zkušenosti.

Dnes je práce pro ni lehká

Toto je práce: tlumočník

Georg je tlumočník.
Tlumočník může hovořit různými jazyky.
Tlumočník pomáhá ostatním lidem hovořit různými jazyky.
Georg může používat znakový jazyk.
Pomáhá neslyšícím a slyšícím lidem vést spolu rozhovor.

Georg je členem ÖGSDV.
To znamená:
Rakouská asociace tlumočníků a překladatelů znakového jazyka.

ÖGSDV má internetou stránku.
Všichni tlumočníci a překladatelé jsou na této webové stránce.
Když zákazník potřebuje tlumočníka:
Může ho vyhledat na webové stránce.
Potom může poslat tlumočníkovi e-mail.

Georg říká,že důležitá je dobrá příprava.
Ptá se zákazníka,co je předmětem tlumočení?
Připravuje se na tlumočení.
Pomáha s mnoha problémy.

Georgova práce je velice různorodá.
To znamená, že každý den je jiný.
A každé setkání je jiné.
Jeden den může mít více setkání.
Je to někdy vyčerpávající.

Georg nemá stanovenou pracovní dobu.
Pracuje, když mají jeho klienti schůzky.
Důležité je,aby jeho setkání nebyla časově příliš blízko sebe.
Ví,že přestávky a relaxace jsou důležité.
Dobrá pracovní doba je 20 hodin týdně.

Georg nemá trvalé zaměstnání.
Pracuje na různých místech.
Pracuje pro svoje zákazníky.

Například:
   – u lékaře
   – v kanceláři
   – na sportovních utkáních

Toto je Adem
Adem je neslyšící.
To znamená: Adem nic neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Adem je obkladač.
Když Adem pokládá dlaždice:
Začíná u horního okraje.
1. Změří: Jak je okraj dlouhý?
2. Změří: Kde je střed okraje?
3. Označí: Střed okraje.

Adem rozetře na dlaždice lepidlo.
Pak:
Adem dlaždice rozloží.
Adem musí zkontrolovat:
1. Jsou dlaždice rovné?
2. Jsou dlaždice dobře přilepené?

Adem musí oříznout okraj dlaždice.
Je příliš velká.
Adem tužkou nakreslí čáru.
Pak:
Podle čáry provede řez.

Když je první řada hotová:
Adem musí zkontrolovat:
Jsou dlaždice rovné?
Používá vodováhu.

Co je důležité:
Vodováha musí pasovat.
Proto:
Adem používá malou vodováhu.

Adem pracuje 8 hodin denně.
To znamená:
Adem pracuje 40 hodin týdně.

Jeho dva kolegové jsou také neslyšící.
Ostatní slyší.
Neumí znakovat
Ale:
Jeho kolegové chápou Adema prostřednictvím:
   -Gest
   -Náznaků
   -Psaní

Celý tým přemýšlí společně:
Existují nějaké nové nápady?
Jakou barvu dlaždic použijeme?

Někdy:
Tým pracuje na různých místech.
Pak:
Všechno sbalí.
Pokládají dlaždice
na jiném místě

Adem má hodně nástrojů.
Adem má zubaté hladítko.
Se zubatým hladítkem:
Adem uhladí lepidlo na dlaždice.

Adem má také vodováhu.
S vodováhou:
Adem vidí:
Jsou dlaždice rovné?

Má také špachtli.
Se špachtlí:
Adem rozetře na dlaždice lepidlo.

Má kladivo a dláto.
S kladivem a dlátem:
Adem může odstranit staré dlaždice ze zdi.

Adem má také:
   – Metr
   – Kleště
   – Nůž

Adem má svou práci rád.
Obzvláště má rád:
   – Přesnou práci
   – Práci v týmu
   – Výměnu v rámci týmu

Adem si myslí, že je to skvělé.

Toto je zaměstnání: optik
To je Petr.
Petr je neslyšící.To znamená,že Petr neslyší.
Při komunikaci pouřívá ruce.

Petr má odbornou kvalifikaci optika.
Pracuje jako optik.
Má to rád.
Co dělá optik?

Petr prodává brýle.
Prodává různé druhy brýlí.
Prodává take doplňky k brýlím.
Toto je příklad příslušenství:
   -kontaktní čočky
   -oční kapky
   -šperky

Jako optik dělá tyto činnosti:
Zákazníkům nabízí oční test.
Oční test ukazuje,jestli zákazník potřebuje nebo nepotřebuje brýle.
Při rozbití brýli je opravuje.

Petr potřebuje počítač.
Potřebuje počítač na komunikaci s kolegy a dodavateli.
Píše e-maily kolegům a dodavatelům.
Píše o nových trendech a informacích.

Petr pracuje v obchodě.
Pracuje ráno.
Ráno nechodí tolik zákazníků.
V obchodě je sám.
Jeho kolegové pracují odpoledne.

Když do obchodu přijde slyšící zákazník,
Petr odezírá anebo zákazník napíše svoji otázku.
Potom mu Petr může pomoct.

Toto zaměstnání je: trenér volného času

Trenér volného času pracuje s dětmi mimo školu.
Toto je Denise. Denise je neslyšící.
To znamená: Denise neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Denise pracuje s dětmi.
Po škole vyzvedává děti.
Když mají děti prázdniny: Děti jsou na prázdninovém táboře.
Denise je pak na prázdninovém táboře také.
Denise pracuje s neslyšícími dětmi.
A Denise pracuje se slyšícími dětmi.

Jak pracuje Denise se slyšícími dětmi?
Učí děti jednoduché věci.
Například: abecedu.
A pak také Denise hodně používá řeč těla.
A také hodně používá výraz ve své tváři.
To znamená: vypadá rozzlobeně nebo mrká očima.

Denise plánuje svůj pracovní den individuálně.
Individuální je obtížné slovo a znamená:
Denise pro každý den vytváří nové plány.
Vytváří nové plány pro každou skupinu dětí.
Například: Denise by ráda vzala děti na exkurzi.
Pak musí Denise přesně naplánovat kdy co udělá.
Ale: Někdy Denise také plánuje společně s dětmi.
Pak se děti mohou rozhodnout, co chtějí dělat.

Denise má různou pracovní dobu.
Během týdne Denise obvykle začíná v 9 hodin ráno.
Pak její pracovní den končí v 6 hodin večer.
Denise potřebuje různé materiály.
Například: Denise chce s dětmi tvořit.
Pak potřebuje nůžky a tužky.

Nebo chce Denise vzít děti na exkurzi.
Pak potřebuje bezpečnostní výstražné vesty.
Takže pak děti lépe vidí.

Denise říká:
Miluje práci s dětma.
Ráda tvoří a hraje si s dětmi. Přináší jí to spoustu radosti.

Toto je práce: počítačový grafik.

Toto je Tomáš (T-O-M-A-S-H).
Tomáš je neslyšící od narození.
To znamená, že Tomáš neslyší.
Pri komunikaci používá ruce.

Tomáš pracuje jako počítačový grafik
Vytváří grafické efekty na počítači.
Dělá šablony pro svoje zákazníky.
Má rád svoji práci.

Tomáš je ve své práci velmi dobrý.
Vyvíjí různé věci.
Např.:
   – Loga(znaky společností)
   – Videa s efekty
   – Letáky
   – Speciální texty

Tomáš pro svoji práci potřebuje speciální počítačové programy.
Ale jeho nejdůležitějším pracovním nástrojem je mobilní telefon.
Tomáš potřebuje mobilní telefon pro komunikaci se svými zákazníky.
Tomáš pracuje jak s neslyšícími tak se slyšícími zákazníky.

Toto je profese:
Vědec

Michal (M-i-c-h-a-l) se narodil jako zdravé dítě.
Ve 3 letech onemocněl zánětem mozkových blan a ztratil sluch.
Od té doby je prakticky hluchý.

Po ukončení střední školy se Michal přihlásil
na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze.
Přes nemalé potíže, tuto školu úspěšně absolvoval.

Vyhrál konkurz na místo vědeckého pracovníka
ve fyziologickém ústavu České akademie věd.

Náplní Michalovy práce je
zjistit jaké proteiny obsahuje zub.
Spolu se svým spolupracovníkem
našli některé nové proteiny,
které dosud nebyly v zubech nalezeny.

Sluchový handicap Michala
ani při této náročné práci nepředstavuje velkou překážku.
Michalovi spolupracovníci si našli způsob komunikace
Vycházející z obecných principů komunikace s neslyšícími,
kteří nepoužívají znakový jazyk.

Mluvit zřetelně, artikulovat, být tváří obrácen k neslyšícímu.
Takto je Michal plnohodnotným spolehlivým členem vědeckého týmu.

Michal má svou práci velmi rád.
Těší ho, že se může podílet na výzkumech, které mohou
být využity ve farmacii, medicíně a dalších oborech.

Pavel pracuje jako prodejce a opravář kompenzačních pomůcek pro neslyšící.
Prodejnu má v Oblastní unii neslyšících v Olomouci.
V ní nabízí světelné a vibrační budíky, světelné zvonky, sluchátka, indukční smyčky pro osobní použití a další pomůcky.

Prodává také sluchadla.
Podle jeho názoru je dobré, když ten, kdo pomůcky prodává, je sám neslyšící. Protože má vlastní zkušenosti a může klientovi poradit, jaká pomůcka je pro něho vhodná.

Pavel vystudoval střední průmyslovou školu pro neslyšící ve Valašském Meziříčí – obor elektronika.
Proto je ve své dílně schopen opravovat a také optimálně nastavit všechny pomůcky pro neslyšící. Nejvíce času mu zabírá čištění a nastavení sluchadel.

Pavel říká, že prodej a servis kompenzačních pomůcek je povolání vhodné pro neslyšící. Horší je to se sluchadly. Ten, kdo chce opravovat a seřizovat sluchadla musí mít alespoň zbytky sluchu. Bez toho není schopen posoudit kvalitu a funkčnost sluchadla.

Toto je povolání Programátor webových stránek práce.

To je Marek.
Marek je hluchý.
To znamená, že neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Marek programuje weby.
To znamená:
Vytváří internetové stránky.

Marek to dělá už velmi dlouho.
Začal, když mu bylo 15 let.
Hodně se za tu dobu naučil.
K získání nových znalostí využíval
   – Internet
   – Knihu

Později:
Marek studoval grafiku digitálních médií.
Hodně se tam naučil.
Například v oblasti
webové stránky.

Když bylo Markovi 18 let:
Měl svého prvního zákazníka.

Marek nepožaduje od zákazníků písemné objednávky.
Obvykle:
Marek dostane objednávku ústně.
To znamená:
Přítel dá Markovi objednávku.
Nebo:
Přítel řekne někomu o Markovi.
A ten pak dá Markovi objednávku.
Nebo:
Markovu práci doporučují spokojení zákazníci.

Marek používá různé programy.
Jedná se například o:
   – HTML5
   – CSS
   – PHP
Jednotlivé programy jsou schopny plnit různé úkoly.
Pomáhají Markovi naprogramovat web.

Marek komunikuje se zákazníky:
-Přes internet
– Na osobních setkáních
– Prostřednictvím textových zpráv

Marek posílá e-maily.
V e-mailech:
Zákazníci najdou příklady webových stránek.

Na začátku:
Marek se setkává se svými zákazníky na online schůzce.
Na internetu.
Zákazník vysvětlí Markovi:
   – Jak by měl vypadat jeho web.
   – Co je pro něho důležité.
   – Co by mělo být na webu.

Marek říká:
Co je důležité:
Potřebuji zákazníka znát.
Musím vědět:
Co chce zákazník?

Pak:
Marek navrhne web.
Ukáže to zákazníkovi.
A ptá se:
Představovali jste si to takto?

Zákazník říká:
Co je dobré.
Co není tak dobré.
Co by měl Marek změnit.

Někdy to chvíli trvá.
Když zákazník řekne:
Všechno v tomto návrhu je dobré
Marek programuje web.

Pak:
Marek ukáže zákazníkovi hotový web.
Ptá se:
Jak zákazník najde web?
Měl by Marek ještě něco změnit?
Dokud zákazník neřekne:
Web je v pořádku.

Pak:
Marek vkládá obrázky.
Vloží také všechny schválené informace.

Pak je web připraven.

Toto je povolání : projektový manažer Erasmus +

Manažer má ve společnosti vedoucí pozici.
To znamená: Rozhoduje, co společnost má dělat.
Erasmus + je evropský program.
Program je určen pro evropské země.
Erasmus + podporuje projekty penězi.

Toto je Marek.
Marek je neslyšící.
To znamená, že neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Marek pracuje jako projektový manažer.
Projekt probíhá prostřednictvím programu Erasmus +.
Projekt je mezinárodní.
To znamená:
Na projektu pracuje několik partnerů.
Partneři projektu pocházejí z různých zemí.
Marek pracuje v různých projektech.
To je vidět na časových harmonogramech (minuta 0:42).
S časovými plány má Marek přehled.
Má přehled o:
   – Jakých cílů již bylo dosaženo
   – Které úkoly jsou hotové
   – Kolik času jim ještě zbývá

Úkoly mají určité pořadí.
Tímto způsobem každý ví:
Co již bylo provedeno.
A co přijde dál.
Partneři projektu si také mohou prohlédnout harmonogramy.
To je velmi užitečné.
Každý má stejný přehled.

Jaké jsou Markovy úkoly?
Marek má 2 různé role.
1. koordinátor projektu
2. partner projektu
Koordinátor řídí projekt.
Řídí realizační proces.
Mluví se všemi partnery.

Co musí Marek dělat?

Když je koordinátorem projektu:
Marek rozdělí úkoly.
Mluví s partnery.
A mluví s financující agenturou.
Financující agentura hradí projekt.

Pokud je partnerem projektu:
Dalším partnerem je koordinátor.
Pracují společně.
Koordinátor dává úkoly Markovi.
A Marek dává úkoly svým zaměstnancům.

Marek se zúčastňuje online schůzek.
Na online schůzkách partneři diskutují.
Ptají se: Má někdo problémy?
Jsou problémy řešeny?
Marek pro online schůzku potřebuje tlumočníka znakového jazyka.
Proč?
Někteří partneři slyší.
A někteří partneři jsou hluší.
Tlumočník pomáhá komunikovat.
Tlumočník překládá pro Marka do znakového jazyka.

Marek musí psát zprávy.
Musí psát zprávu každých 6 měsíců.
Musí také hledat:
Kolik peněz mohou partneři utratit.
To je důležité pro kontrolu.
Nakonec:
Marek musí napsat závěrečnou zprávu.
K té směřují všechny informace.
Je vše v pořádku?
Může být projekt dokončen?

Může hluchý pracovat jako projektový manažer?
Marek říká: Ano, jak vidíte!
Ale potřebujete znalosti.
Například:
   – Znát cizí jazyky
   – Být schopen plánovat
   – Hodně a dobře mluvit
Pokud nemůže něco udělat:
Můžete se to naučit.
Marek je neslyšící..
A dokázal to.

Toto je povolání
Projektový manažer pro národní projekty.

Tohle je Roman.
Roman je neslyšící.
To znamená, že nic neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Roman žije na Slovensku.
Je projektovým manažerem.
Projektový manažer organizuje projekty.

Když Roman rozbíhá nový projekt.
1. Hledá nabídky na internetu.
2. Když najde nabídku, Roman uvažuje:
– Vyhovuje nabídka?
– Můžeme tento projekt udělat?
3. Roman čte nabídku velmi pečlivě.
4. Mluví se svými kolegy.
5. Shromažďují nápady pro projekt.
6. Vybírají nejlepší nápady.
7. Projekt může začít.

Na internetu je přihláška k projektu.
Roman to vyplní.
Pak:
Jeho kolegové kontrolují:
Je vše správně vyplněno?
Když je vše připraveno:
Roman odešle vyplněný formulář.

Pak Roman musí počkat na schválení.
To znamená:
Musí čekat na odpověď.
Z odpovědi se dozví:
Může projekt udělat?
Nebo měl někdo jiný lepší nápady?

Pokud je projekt schválený:
Roman a jeho kolegové mohou projekt realizovat.
Dostanou na to peníze.

Roman vytvoří seznam úkolů.
Seznam je v aplikaci.
Do seznamu zapíše:
Který kolega musí dělat který úkol?
Seznam pošle svým kolegům.
Nyní každý ví:
Co a kdy je třeba udělat.

Mezi úkoly patří například:
   – Překlady textů
   – Překlad znakového jazyka
   – Vytváření videí

Když jsou jeho kolegové připraveni:
Posílají své úkoly Romanovi.
Roman úkoly kompletuje.

Roman píše závěrečnou zprávu.
Podá závěrečnou zprávu.

Roman říká:
Neslyšící lidé mohou tuto práci dělat.
Ale předtím:
Musí se toho o práci hodně naučit.
Tak to udělal Roman.

Říká Roman
Slyšící a neslyšící lidé mohou dělat projekty společně.
Ale:
Je důležité umět znakovat.

Toto zaměstnání je:
Průvodce v muzeu

Toto je Alicia.
Alicia pracuje v muzeu.
Alicia je neslyšící.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč

Jak Alicia mluví se svými kolegy?
Alicia má 3 kolegy.
Dva kolegové jsou také neslyšící.
S nimi Alicia mluví ve znakové řeči.
Alicin nadřízený slyší.
Umí také trochu znakovou řeč

Alicin pracovní den:
Alicia uvažuje:
Budou dnes nějaké skupiny?
Jaké skupiny dnes přijdou?

Skupiny jsou velmi odlišné:
Školní třídy, rodiny, děti, dospělí.
Existují také starší lidé.

Alicia musí uvažovat:
Jak skupinu zvládám?
Jak se skupinou hovořím?
Mluvím s dětmi?
Mluvím s dospělými?

V muzeu
Existují hry.
Jedna hra se jmenuje:
Mimická hra.
Je to karetní hra.
Na některých kartách jsou slova.
Na některých kartách jsou tváře.
Všechny tváře vypadají jinak.
Všechny mají jinou mimiku.
To znamená, že všechny mají na svých tvářích jiný výraz.

Jedna hra se jmenuje:
Čínský šepot
Jsou zde také karty pro čínský šepot.
Na těchto kartách jsou slova.

V muzeu se můžete naučit také znakovou řeč.
K tomu jsou zde obrázky.
S těmito obrázky se můžete naučit znakovou řeč.
Alicia pracuje od úterý do soboty.
Někdy má soboty volné.
Tehdy pracují její kolegové.
Alicia říká:
Ráda poznávám nové lidi.
Lidé jsou velmi různí.
Někteří lidé jsou plaší.
Jiní lidé jsou otevření.

Toto zaměstnání je: Sexuální poradkyně
Toto je Patricia.
Patricia je sexuální poradkyně.
Patricia je také neslyšící.
To znamená, že neslyší.
Ke komunikaci používá znakování.
Tomu se říká znaková řeč.

Práce sexuální poradkyně je velmi zajímavá.
Sexuální poradkyně učí mladé lidi.
Také mladí lidé ve třídě jsou neslyšící.

Tématem ve třídě je:
Láska a sexualita
Sexuální poradkyně vysvětluje:
   • Co je láska?
   • Co je sex?

Tato práce je velmi důležitá.
Proč je tato práce důležitá?
Mladí lidé se naučí a porozumí tomu:
   • Co je láska?
   • Co je sex?

Sexuální poradkyně si své hodiny pro třídu plánuje.

Některé věci jsou důležité:
Sexuální poradkyně používá mnoho obrázků.
Sexuální poradkyně prohledává internet.
Na internetu je o sexualitě spousta informací.

Sexuální poradkyně si musí své hodiny připravit.
Přemýšlí o:
Co dnes plánuji se svou třídou dělat?
Každý den potřebuje s třídou dělat něco nového.

Přemýšlí o:
Jak staří jsou mladí lidé ve třídě?
Mladí lidé hovoří o mnoha věcech
   • Hovoří o sexu
   • Hovoří o nemocích
Během sexu můžete chytit některé nemoci.
Mladí lidé hovoří o mnoha věcech.
   • Hovoří o sexu
   • Hovoří o nemocích
Během sexu můžete chytit některé nemoci.
Některé věci jsou důležité:
Všichni mladí lidé patří do této skupiny.
Nikdo neví víc, než ví ostatní.
Nikdo nesmí mluvit o obtížných věcech.

Patricia říká:
Lidé jsou různí
A různě se milují
Tomu se říká sexuální orientace.

Ve skupině přemýšlejí o:
Existují předsudky?
To znamená:
Někteří lidé si myslí o ostatních lidech nepravdivé věci

Patricia říká:
S Patricií můžou mluvit všichni.
To znamená:
Patricia poslouchá.
Patricia odpovídá na otázky.
Patricia nikdy nikomu nic neřekne.
Tomu se říká mlčenlivost.

Toto je práce: Speciální pedagog.
Pedagog je cizí obtížné slovo pro učitel nebo vychovatel.
Speciální pedagog pomáhá lidem učit se.

Toto je Martin Humeňanský.
Martin je hluchý.
To znamená: Martin neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk

Martin je speciální pedagog.
Proč Martin pracuje jako speciální pedagog?

Martina baví učit.
A rád čte.

Martin říká:
Právě na této internátní škole byl integrován poprvé.
Integrace znamená: můžete se připojit ke skupině.
Takže Martin se mohl něco naučit.
A byl úspěšný.

Martin nyní sám v této internátní škole pracuje.
Chce také pomáhat studentům něco se naučit.

Martin studoval.
Vystudoval pedagogiku.
Po studiích je Martin pedagog.
Během studií se naučil hodně o předškolním i školním vzdělávání.
Ale Martin říká:
Na Slovensku musíte mít další vzdělání.
Díky dalšímu vzdělávání se dozvíte ještě více o své práci.
Martin absolvoval další vzdělávání v oboru speciální vzdělávání pro neslyšící.
Dodatečné vzdělávání trvalo 2 roky.
Martin pracuje na internátě 21 let.
Pracuje odpoledne.
Odpoledne pomáhá studentům.
Martin se učí se studenty.
Martin dělá se studenty domácí úkoly.
Pomáhá s každým školním předmětem.

Martin říká:
Odpoledne je stanovený harmonogram.
například:
   • Úterý: Umění
   • Středa: Procházka městem

Je jich mnoho venku.

Pokud je špatné počasí:
Martin je v pokojích se studenty.

Martin rád pracuje s dětmi.
Hraje si s dětmi.
Vypráví dětem
Martin hraje hry s dětmi.

Děti mají rády Martina.

Ale: Martin musí být někdy přísný.
Protože Martin je pro děti vzorem.
Říká dětem, co mohou a nemohou dělat.

Děti mají rády Martina, protože i on je neslyšící.
Martin a děti spolu vycházejí dobře.

Toto je práce: sportovní tréner neslyšících
Toto je Petr.
Petr je od dětství neslyšící.

Je rád,že mluví.
Bylo pro něho těžké se naučit mluvit.
Jeho rodiče a prarodiče byli neslyšící.
Doma se používal pouze znakový jazyk.

Petr mluví se slyšícími jenom proto, že je oslovoval
a s jejich pomocí se naučil správně nastavit hlas.
Díky tomu se dokáže domluvit.
Rodiče mu vůbec nepomáhali.

Petr pracuje jako asistent učitele ve škole pro sluchově postižené v Praze.
Na stejné škole působí i jako učitel tělocviku.
Petr je trénerem kopané v klubu 1. PSKN
To znamená první pražský sportovní klub neslyšících.

Trénuje i futsal-malou kopanou
a párkrát do roka i reprezentanty v atletice.
S národním fotbalovým mužstvem neslyších se zúčastnil mistrovství světa v kopané neslyšících.
Pokud ho nějaký jiný sportovní klub, například volejbalový
požádá o pomoc, rád pomůže.

Když to studenty příliš nebaví a nechtějí cvičit,
tak jim vysvětluje, že sport je zdravý.
Pohyb prospívá plícím, srdci. Dýchání a krevnímu oběhu.
Nesmí se jim říkat MUSÍŠ!! To je špatně.
Je lepší je přemluvit a motivovat.
Aby pochopili, proč je dobré cvičit.

Toto zaměstnání je:
Domácí technik

Toto je Zdravko.
Zdravko je domácí technik.
Nebojša a Gerhard jsou kolegové.
Zdravko, Nebojša a Gerhard jsou neslyšící.
Ke komunikaci používají své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.

Zdravko říká:
Dostáváme různé objednávky.
Musíme nakoupit mnoho věcí.
Například:
Psací potřeby, květiny nebo nářadí.

Zdravko říká:
Pokud je rozbita vodovodní baterie,
Koupí novou.
Pak musí novou baterii vyměnit.

Zdravko, Nebojša a Gerhard pracují na různých místech.
Mají mnoho různých úkolů.
Musí přenášet věci z jedné kanceláře do druhé.
Také doručují na poštu dopisy.
Zdravko říká:
Vždy musí být čisté toalety.
Také kuchyně musí být čistá.
V tuto chvíli je to obzvlášť důležité.
Nikdo by se neměl bát nakažení korona virem.
Proto musí Zdravko hodně uklízet.
Každý den uklízí:
1. pracovní stoly
2. kanceláře
3. učebny

K dispozici je také dílna.
Jsou věci, které domácí technici potřebují.
Například:
Sekačky, zahradní nářadí, čistící prostředky, houbičky a osvěžovače vzduchu.
Také malířské potřeby a malířské kbelíky.

Domácí technici nosí pracovní oděv.
Pracovní oděv je chrání.
   – Při práci v dílně
   – Při malování

Tato práce se mi moc líbí.
A líbí se mi i možná výměna s ostatními domácími techniky.

Toto je Matthias.
Matthias je neslyšící.
To znamená:
Matthias nic neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znakové řeč.

Matthias je správce sítě.
Matthias vytváří počítačové sítě.
To znamená: propojuje počítače.
Tomu se také říká: počítačové systémy.

Matthias pracuje s různými programy.
Používá “vzdálený přístup”
“Vzdálený” Mathiasovi pomáhá.
Nemusí ke každému počítači chodit.
Ke všem počítačům má přístup.

Jeho telefon mu pomáhá také:
1. Může spolupracovat se svými kolegy.
2. Může v počítačovém systému také najít chyby.
Program nefunguje.
Matthias ho kontroluje.
Funguje to na jeho telefonu?
Pokud ano, Matthias ví:
Problém je v počítačovém systému.
Pokud ne, Matthias ví:
Problém je někde jinde.

Matthias ví:
Technologie musí fungovat.
Toto je ve společnosti nejdůležitější věc.
Pak je každý zaměstnanec šťastný.

Ve společnosti je místnost se spoustou kabelů.
Tato místnost se jmenuje:
Serverová místnost.
Kabely vedou po celé budově.
To znamená:
Všude je přístup k internetu.

Někdy je s počítači problém.
Problém je třeba Matthiasovi vysvětlit.
To funguje různými způsoby:
1. Ve znakové řeči
2. E-mailem
Ne všichni jeho kolegové umí používat znakovou řeč.
Proto zde pomáhají e-maily.
To znamená:
Matthias může zjistit příčinu problému.
A může problém vyřešit.

Je důležité, aby:
Byly všechny počítače aktualizovány.
Pak je počítačový systém bezpečný.

Matthias má jeden velmi důležitý úkol.
Musí zajistit, aby existoval pravidelný systém zálohování.

Zaměstnanci ukládají spoustu dokumentů.
Z dokumentů jsou vytvářeny kopie.
Jedná se o zálohování.
Zálohování trvá dlouho.
Proto:
Matthias zálohuje v noci.

Existuje mnoho různých společností.
Některé společnosti mají pouze jednu kancelář.
Některé společnosti mají spoustu kanceláří.
Matthias říká:
To je velký rozdíl.
Někdy musí jít Matthias do jiné kanceláře.
Musí hledat problém přímo v kanceláři.
Poté se vrací do své kanceláře.

Toto je pro Matthiase důležité:
Programování.
To znamená:
Říct počítači, co má dělat.
Například:
Matthias spojuje dva počítače.
Toto je počítačový systém.
Ten pracuje s programovacím jazykem.
To znamená:
Matthias zadává symboly a slova.
Počítače jim rozumí.
Počítač ví, co má dělat.
Tyto symboly a slova se nazývají:
Příkazy
Existuje mnoho různých programovacích jazyků
Programovací jazyky mají různé názvy.
Například:
C#, C++, PHP, AVC nebo Perl.
Matthias musí programovacímu jazyku rozumět.
Jazyk se můžete naučit.
Můžete se ho naučit sami.
Můžete se ho naučit také v kurzu.

Toto je práce:strážník městské policie
Bob je strážník městské policie ve větším městě Moravskoslezského kraje.

Aby mohl Bob pracovat u městské policie,
musí mít ukončené středoškolské vzdělání.
Bob vystudoval střední odbornou školu pro sluchově postižené
ve Valašském Meziřičí,obor počítačové systémy.

Bob se rozhodl pracovat jako strážník městské policie,
protože chtěl lidem pomáhat,
ukazovat jim, co je správné, i co se nesmí.

Funkci strážníka městské policie dělá asi 6 let.
Má na starosti část města, která je
jako „vyloučená oblast“, pro Romy.
Stará se o to, aby tam vše fungovalo,
aby tam byla pravidla, aby tam byl pořádek.

Při komunikaci s neslyšícími používá znakovou reč,
ale taky je třeba dbát na odezíraní.
Znakový jazykem se naučil na škole ve Valašském Meziříčí.
Se slyšícími lidmi, kteří nemají ztrátu sluchu, hovoří normálně.
Soustředí se na ústa, používá hlavně odezírání.

Bob má ztrátu sluchu 40 -45%.Proto může činnost strážníka vykonávat.
Konečné slovo při rozhodování o přijetí do služeb u městské policie
má vždy odborný lékař,který povoluje tuto práci vykonávat.

Toto je práce: Střihač videa

Střihač videa pomáhá vytvářet film.

Střihač videa upravuje film na počítači.

Toto je Richard.

Richard je téměř hluchý.

To znamená: Richard skoro neslyší.

Používá ke komunikaci ruce.

To se nazývá znakový jazyk.

Richard pracuje jako střihač videa.

Sám se učil stříhat filmy.

Naučil se to na YouTube.

Richard si udělal školicí kurz.

Školení se jmenovalo: „Audiovizuální výroba“.

Školení bylo určeno pro slyšících lidí.

Ale byla tam další třída pro neslyšící.

Školení trvalo 3 roky.

Richard se hodně naučil.

například:

   • editovat videa

   • správně používat fotoaparát

Richardova první objednávka byla z muzea.

On upravoval videa.

Jeho druhá objednávka byla na svatbu.

Potom měl více práce.

například:

   • Pohádky

   • Muzeum

   • Rozhovory

Jak funguje Richard?

Po natočení filmu:

Film se zkopíruje a uloží.

Toto se nazývá zálohování.

Zálohování je důležité.

V případě, že se během editace něco stane:

Potom existuje zálohované video.

Potom Richard může upravovat video na svém počítači.

Richard říká:

Příběh musí mít scénář.

Scénář je text.

Text říká, co se stane ve filmu.

Richard pracuje se scénářem.

Nebo Richard spolupracuje s režisérem.

Režisér říká, co je třeba ve filmu udělat.

Režisér dělá hodně rozhodnutí.

Když Richard pracuje s režisérem:

režisér mu říká, co má dělat.

Richard se tím musí řídit.

Práce jako střihač videa je těžká.

Existuje mnoho barev.

Barvy se musí shodovat.

Například: Má ten člověk dobrou barvu obličeje?

Co jiného je těžké:

Vyblednutí.

To znamená: něco se přidá do videa.

A doplnění pozadí.

Richard říká:

Obojí je velmi komplikované.

Richard stále pracuje s YouTube.

sleduje:

Co je nového.

Co jiného se může naučit.

Richard říká:

Důležitý je výkonný počítač.

Zákazníci požadují ještě lepší videa.

Toto je možné pouze s výkonným počítačem.

Pak může Richard upravovat videa.

Richard upravuje videa bez zvuku.

To není problém.

Videa mají někdy zvuk.

Například: svatební video

Potom musí Richard pracovat se zvukem.

To je pro něj velmi těžké.

Richard říká:

Neslyšící mohou být střihači videa.

Ale pro filmy se zvukem:

potřebuješ pomoc od slyšících lidí

Toto je profese tanečnice a akrobatka.

Mischa je od dětství neslyšící.

Komunikuje znakovým jazykem.

I když neslyší, velmi ráda a dobře tančí.

Tím prakticky ukazuje, že neslyšící mohou tančit.

Také dělá vzdušnou akrobacii a jevištní ztvárnění básní ve znakovém jazyce.

Díky těmto uměleckým aktivitám projela takřka celý svět.

Vystupovala kromě evropských zemí také v Americe nebo Japonsku.

Mischa povzbuzuje všechny neslyšící, pokud mají nějaké sny,

tak aby udělali všechno pro jejich splnění.
Mischa si své umělecké sny splnila.

Toto je práce taxikář

Toto je Patrik.

Patrik je neslyšící.

To znamená: On neslyší.

On komunikuje rukama.

To se nazývá znakový jazyk.

Patrik jezdí svým taxíkem už 4 roky.

On pracuje pro 2 společnosti.

Uber a Bolt.

Obě společnosti mají aplikaci.

Pomocí aplikací:

Zákazníci si mohou rezervovat taxík.

Pokud si někdo objedná Patrikův taxi prostřednictvím jedné z aplikací:

On vypne druhou aplikaci.

Patrik má nejvíce objednávek v noci.

To je dobré pro Patrika.

V noci je méně aut.

V noci jsou ulice prázdnější.

Patrik obvykle pracuje brzy ráno.

Na poledne on si dává pauzu.

Odpoledne nebo večer opět pracuje.

Pátky a soboty:

Patrik pracuje mimořádně dlouhé hodiny.

Zákazníci pak jdou na diskotéky.

Patrik rád pracuje s autem.

Před dlouhým časem:

Kamarád mu řekl o aplikaci.

Aplikace se jmenuje Uber.

Patrik se informoval.

potom:

On se přihlásil na Uber.

Potom ho přijali.

Při první cestě:

Patrik byl zmatený.

On se musel učit,

jak funguje Uber.

Po určité době:

On si zvykl.

Jak se Patrik mluví se zákazníky?

Většinou vůbec.

protože:

Aplikace zobrazuje, že

řidič neslyší.

Zákazník tedy předem ví,

Patrik je neslyšící.

A aplikace ukazuje Patrikovi.

Kam chce zákazník jít.

někdy:

Zákazníci se poděkují v znakovém jazyce.

To Patrika překvapuje.

Oni to vědí z televize.

Někteří zákazníci komunikují v znakovém jazyce.

Toto je Cyril.

Cyril je neslyšící.
To znamená, že on nic neslyší.
On komunikuje rukama.
To se nazývá znakový jazyk.

Cyril je traktorista.
On chodil do školy pro malíře.

Cyrilův otec byl také traktorista.
Když byl Cyril dítětem:
On pomáhal otci.
Oni naložili věci na traktor.

Pomáhal jim kůň.

Cyril seděl na traktoru.
On seděl vedle svého otce.
Nebo on seděl na koni.

Když on měl 12 let:
Otec mu ukázal všechno.
Ale on nesměl řídit sám.

Když on měl 15 let:
Cyril směl řídit traktor sám.
On chodil do školy.
O víkendech řídil traktor.

Cyrilovi kolegové nejsou neslyšící.
Oni se ptají Cyrila:
Můžeš nám ukázat znaky?
například:

Brambory, mrkev, cibule

Ale většinou pracuje Cyril sám.

Cyril říká:
Byl jsem 13 let traktorista.
Pak jsem skončil.
Dal jsem si pauzu.
Dal jsem si pauzu na 1 rok.

potom:

Našel jsem novou firmu.
Nyní zde pracuji 6 let.

Cyril je traktorista 19 let.
Jeho kolegové mohou slyšet.
Nikdo z nich není neslyšící jako Cyril.

Cyril říká:
Neslyšící lidé často nemají řidičský průkaz na traktor.
Existují 2 různé řidičské průkazy traktoru.
Řidičský průkaz T a řidičský průkaz C.

Řidičský průkaz T:
Platí po celý život.
Řidičský průkaz C:
Po 2 letech je test.
Testuje se:

   • Může řidič stále dobře vidět?

   • Může řidič stále dobře slyšet?

Proč test existuje?

Stává se hodně nehod.

Cyril je se svou prací spokojen.
On má různé úkoly:
   • Orba
   • Hrabání

To znamená:
On musí uvolnit zem.
On musí vykopat zem.

Cyril musí také přepravit úrodu.

To znamená:
Převézt brambory na jiné místo.

Tyto pozemky mají rozlohu 5 000 hektarů.
Jsou velmi velké.
Existují i další pole.

Toto zaměstnání je: fitness trenér Toto video bylo vytvořeno během koronavirového lockdownu. Proto se Gordy a její klient nemohli setkat osobně.

Toto je Gordy. Gordy je neslyšící.
To znamená: Gordy nic neslyší.
Ke komunikaci používá své ruce.
Tomu se říká znaková řeč.
Klienti se Gordy prají: Kdy máte čas?
Gordy říká:
Většina schůzek je večer.
Hodně schůzek má v sobotu a v neděli.
Její klienti mají čas také ráno nebo odpoledne.
Gordy říká: Musím být flexibilní.

To znamená: Gordy se ptá svých klientů: Kdy máte čas?
Většina Gordiiných klientů je také neslyšících.
Gordy říká: S neslyšícími jsem schopna mluvit.
Nejsem schopna mluvit se slyšícími lidmi.
Většinu času: Slyšící lidé neumí znakovat.
Proto je její práce jednodušší s neslyšícími klienty.
Gordy chce pomoci neslyšícím lidem.
Ví, že: Je těžké najít neslyšícího fitness trenéra.
Chce bezbariérovou komunikaci.

To znamená:
   – Neslyšící lidé by také měli mít možnost sportovat.
   – Neslyšící lidé by měli mít fitness trenéra.
   – Neslyšící lidé by měli být schopni rozumět svému fitness trenérovi.
   – Neslyšící lidé by měli být schopni se mluvit svým fitness trenérem.
Bezbariérová komunikace tedy znamená:
Neslyšící lidé jsou schopni mluvit se svým fitness trenérem.
Jsou schopni se domluvit.
Každý ví: pro sport potřebujete sportovní oblečení.
Gordy říká: Pro dřepy potřebujete boty s plochou podrážkou.

Proč jsou boty s plochou podrážkou důležité?
Je snazší udržovat rovnováhu.
Když trénuji horní část těla: Boty nejsou důležité.
Když jdu běhat. Běžecké boty jsou důležité.
Gordy říká: Nejprve si s klientem promluvím.
Zeptám se: Co chcete? Jaký je váš cíl?
Chcete zhubnout?
Chcete budovat svaly?
Jak často chcete trénovat?
Kdy sportujete?
Jaký sport děláte?
Gordy říká: Musím vytvořit plán.
Tento plán musí zapadat do každodenního života.
Gordy poskytuje také tipy:
Co může klient jíst?
Které potraviny jsou zdravé?
Které potraviny nejsou zdravé?
Které potraviny klientovi pomáhají?
Pondělí až pátek: Většinu času má Gordy jednu schůzku denně.

Některé schůzky trvají dlouhou dobu.
První schůzka může trvat 2 hodiny.
O víkendu: Gordy má několik schůzek.
Někdy 2. Někdy 3.
Gordy říká: Kdysi jsem měla fitness trenéra.
Tento fitness trenér byl slyšící.
Neuměl znakovat.
Gordy s ním nemohla mluvit.
Tento fitness trenér stál za Gordy.
Mluvil.

Ale Gordy ho neslyšela.
Gordy mu řekla: Postavte se prosím přede mě.
Tak, abych mohla vidět vaše rty.
Tak vám mohu snadněji porozumět.
Fitness trenér na to zapomněl.
Znovu se postavil za Gordy.
Znovu hovořil.
A Gordy mu nerozuměla.
Gordy si uvědomila: To nebyla žádná bezbariérová komunikace.
Zeptala se sama sebe: Jaké je to pro ostatní neslyšící lidi?

Gordy říká: Dlouho jsem o tom přemýšlela.
Pak jsem se šla učit.
Nyní je Gordy fitness trenérka.
Gordy říká: Má práce mě baví.
Gordyiným cílem je: Bezbariérová komunikace ve sportu.

Toto je práce: učitel
Tohle je Ondřej.
Ondřej je téměř hluchý.
To znamená:skoro neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Ondřej byl na speciální základní škole.
Potom:
Ondřej šel na střední školu v Kremnici.
Ondřej žije na Slovensku.
To je země ve východní Evropě.
Byly zde pouze 2 střední školy pro neslyšící.

Po škole:
Ondřej studoval:
   – Matematiku
   – Politiku
   – Etiku
Etika je obtížné slovo.
Etika jsou pravidla a hodnoty ve společnosti.

Ondřej říká:
Ondřej říká:
Měl jsem cíl.
Chtěl jsem pomoci neslyšícím lidem.
Nyní je Ondřej učitel.
Učí tyto předměty:
   – Matematiku
   – Fyziku
   – Informatiku
   – Politiku
   – Chemii
   – Slovensky znakový jazyk
Informatika znamená:
Počítačová věda

Ondřej učí na 2 školách.
1.na základní škole
2.na střední škole
Je to tak proto,že Ondřej vyučuje hodně různých předmětů.

Existují učebnice pro slyšící.
Existují učebnice pro neslyšící.
Ondřej si myslí:
Staré učebnice pro neslyšící jsou dobré.
Nové učebnice pro neslyšící nejsou dobré.

To je důvod,proč:
Ondřej používá staré učenice.
Ale:
Bere úkoly z mnoha různých knih.
Z knih pro slyšící.
Z knih pro neslyšící.
Mění úkoly pro své žáky.

Ondřej říká:
Dobří žáci čtou text.
A textu rozumějí.
Slabší žáci čtou text.
A nerozumějí textu.
To je důvod,proč:
Ondřej musí hodně vysvětlovat.

Ondřej říká:
To se často stává u neslyšících lidí.
Pak:
Neslyšící to dokážou lépe pochopit.
Rozumí obsahu.
Rozumí kontextu.

Ondřej říká:
Učitelství je nejkrásnější povolání.
Ale:
Je těžké pracovat s lidmi.
Při práci s lidmi je důležité mnoho věcí.
Například:
   – Umět porozumět ostatním lidem
   – Mít a ukázat city
   – Mít porozumění pro ostatní lidi
– Vycházet dobře s ostatnímiDobří žáci čtou text.
A textu rozumějí.

Toto je práce: učitel
Tohle je Ondřej.
Ondřej je téměř hluchý.
To znamená:skoro neslyší.
Komunikuje rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Ondřej byl na speciální základní škole.
Potom:
Ondřej šel na střední školu v Kremnici.
Ondřej žije na Slovensku.
To je země ve východní Evropě.
Byly zde pouze 2 střední školy pro neslyšící.

Po škole:
Ondřej studoval:
   – Matematiku
   – Politiku
   – Etiku
Etika je obtížné slovo.
Etika jsou pravidla a hodnoty ve společnosti.

Ondřej říká:
Ondřej říká:
Měl jsem cíl.
Chtěl jsem pomoci neslyšícím lidem.
Nyní je Ondřej učitel.
Učí tyto předměty:
   – Matematiku
   – Fyziku
   – Informatiku
   – Politiku
   – Chemii
   – Slovensky znakový jazyk
Informatika znamená:
Počítačová věda

Ondřej učí na 2 školách.
   1.na základní škole
   2.na střední škole
Je to tak proto,že Ondřej vyučuje hodně různých předmětů.

Existují učebnice pro slyšící.
Existují učebnice pro neslyšící.
Ondřej si myslí:
Staré učebnice pro neslyšící jsou dobré.
Nové učebnice pro neslyšící nejsou dobré.

To je důvod,proč:
Ondřej používá staré učenice.
Ale:
Bere úkoly z mnoha různých knih.
Z knih pro slyšící.
Z knih pro neslyšící.
Mění úkoly pro své žáky.

Ondřej říká:
Dobří žáci čtou text.
A textu rozumějí.
Slabší žáci čtou text.
A nerozumějí textu.
To je důvod,proč:
Ondřej musí hodně vysvětlovat.

Ondřej říká:
To se často stává u neslyšících lidí.
Pak:
Neslyšící to dokážou lépe pochopit.
Rozumí obsahu.
Rozumí kontextu.

Ondřej říká:
Učitelství je nejkrásnější povolání.
Ale:
Je těžké pracovat s lidmi.
Při práci s lidmi je důležité mnoho věcí.
Například:
   – Umět porozumět ostatním          lidem
   – Mít a ukázat city
   – Mít porozumění pro ostatní        lidi
   – Vycházet dobře s ostatnímiDobří žáci čtou text.
A textu rozumějí.

Toto je práce: pracovník údržby zařízení pro výrobu ubrousků.
Pracovník údržby kontroluje stroje.
Pracovník údržby opravuje stroje.

Toto je Stano.
Stano je hluchý.
To znamená: Stano neslyší.
Komunikuje pomocí rukou.
Tomu se říká znakový jazyk.

Stano pracuje jako údržbář při výrobě ubrousků.
Stano to dělá už 8 let.
Stano kontroluje a udržuje stroje.
Stroje vyrábějí ubrousky.

Když stroj zobrazí chybu
Stano kontroluje stroj.
A Stano stroj opraví.
Poté lze stroj znovu spustit.

Když je zásobník na papír na ubrousky prázdný:
Stano zastaví stroj.
Musí papír odstřihnout.
Potom musí vložit nový papír do stroje.
Poté lze stroj znovu spustit.

Ve Stanově továrně jsou 2 stroje.
Jeden stroj je automatický.
Tento stroj funguje samostatně.
Jeden stroj je manuální.
To znamená:
Tento stroj vyžaduje pokyny.

Stano zadá stroji instrukce, co má dělat.
Přejde k displeji,
A nastaví na něm pokyny.
Přesto že jeden stroj je automatický musí Stano obsluhovat oba stroje.
Stano také kontroluje kvalitu ubrousků.
Kvalita je obtížné slovo.
Dobrá kvalita znamená: výrobek je v dobrém stavu.

Proč je důležitá kvalita?
Společnost má díky ní dobré hodnocení.
Pak zákazníci hodně nakupují.

Stanovi kolegové jsou slyšící.
Ale může s nimi komunikovat.
Stano čte z jejich rtů – odezírá.
To znamená, že rozeznává slova podle pohybu rtů.
Když má Stano nového kolegu:
Musí si zvyknout na jeho rty.

Papír na ubrousky pochází z mnoha různých zemí.
Například:
   • Maďarsko
   • Švédsko
   • Turecko
Papír je dodáván do továrny.
Továrna má na to speciální sklad.

Zákazníci si mohou objednat 3 různé druhy ubrousků.
Ubrousky jsou různých velikostí.
Pro každou velikost existuje stroj.
Stroj řeže ubrousky na potřebnou velikost.
Po řezání:
Ubrousky jsou odvezeny do jiného stroje.
Tento stroj zabalí ubrousky.
Ubrousky jsou baleny do kartonů.
Stano musí zkontrolovat obal.
Pokud je v obalu otvor:
Ubrousky musí být znovu zabaleny.
Když jsou ubrousky zabalené:
Přenesou je do skladu.
Ve skladišti jsou naloženy na nákladní auto.
Nákladní auto dopraví ubrousky zákazníkovi.

Toto je práce:zahradnice
Toto je Lenka (L-E-N-K-A)
Lenka je hluchá.
To znamená,že neslyší.

Lenka chodila do školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí.
Vyučila se v oboru zahradnice.
Naučila se, jak se co pěstuje.
Naučila se,jak se stříhají keře.
Učila se určovat druhy květin.

Po vyučení dlouho hledala práci.
Více než 2 roky.
Potom práci našla.

Pracuje v zahradnické firmě.
Pracuje jako floristka.
Lenka má ráda povolání, která voní.
Cítí se dobře na zahradě, ráda pečuji o květiny.
A květiny ji dávají krásnou vůni a je jich mnoho druhů.

Není jednoduché najít práci,
spojenou s pečováním a pěstováním květin.
Dává to ale odměnu a krásný pocit z květin, vůně jak rostou.
Příroda je krásná.

Tuto práci doporučuje pro neslyšíci.

Podle mého názoru, když se dívám na mínusové pohledy, nemůže neslyšíci pracovat jako prodavač,. Samozřejmě není jednoduché najít práci, myslet na pěstování květin, na pečování o květiny, ale dává to odměnu a ten krásný pocit z květin, vůně jak rostou. Příroda je krásná.

Tuto práci doporučuji pro neslyšíci.

Toto je povolání: zlatník

Toto je Rastislav.
Rastislav je hluchý.
To znamená, že nic neslyší.
Mluví rukama.
Tomu se říká znakový jazyk.

Rastislav je zlatník.
To znamená:
Opravuje zlaté šperky.
Dělá nové věci ze zlata.

Rastislav říká:
Pracuji jako zlatník 8 let.

Rastislav měl sen:
Mít vlastní firmu.
Chtěl vědět:
   – Jak mám prodávat?
   – Jak a kolik budu platit daně?

Existuje nadace s názvem: Points.
Tato nadace pomohla Rastislavovi zahájit vlastní podnikání.

Rastislav má asistenta.
Rastislav pracuje vzadu.
Asistent pracuje vpředu.

Zákazníci Rastislava nevidí.
A Rastislav nevidí zákazníky.
Někdy má asistent otázku.
Volá Rastislava dopředu.
Ptá se:
Kolik to stojí?
Nebo oznamuje, že dostal objednávku pro Rastislava.

Většinou se zákazníky mluví asistent.

Zákazník ukáže Rastislavovi obrázek.
Potom Rastislav vidí:
To je to, co zákazník chce.
Nebo:
Rastislav ukazuje katalog.
Zákazník může ukázat:
Chci, tady toto.

Rastislav říká:
Zákazník přináší své zlato.
Vážím zlato.
Řeknu zákazníkovi cenu.
Cena je různá.
Záleží na tom:
Kolik váží zlato?

Rastislav sepíše objednávku.
Někdy:
Objednávka trvá 1 měsíc.
Někdy:
Objednávka trvá pár týdnů.
To záleží na tom:
Co chce zákazník?

Rastislav si myslí:
Neslyšící lidé mohou být zlatníci.
Důležité je:
Chtít to dělat.
Když něco opravdu chtějí dělat, tak to dělat mohou.
Když půjdou vytrvale za svým snem,
ten sen se splní,
Mohou dělat cokoli.

Stejně jako Rastislav.